Page 31 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 02/2024

Letem školním světem 3
OLYMPIÁDY

Ve školním kole vítězem stala Tereza Friesnerová z 9. B. tříd základních škol, asi 43 žáků z celého olomouckého
Olympiády v čes- Na druhém místě se umístila Iva Tala- nižší ročníky osmile- okresu. Náš žák David Kaláb si vedl
kém jazyce se os- šová z 8. B, třetí příčku obsadila Lucie tých a šestiletých gy- velmi dobře. Ve velké konkurenci se
máci a deváťáci Srejčková z 8. A. mnázií. Tématem to- umístil na krásném 22. místě.
opět přesvědčili, Všem řešitelům školního kola děkujeme hoto ročníku byl „Kaž- Davčo, gratulujeme, děkujeme za vzor-
že i když je čeština za účast a Terezce přejeme hodně sil na dodenní život a kultur- nou reprezentaci naší školy, a přejeme
naším jazykem mateřským, není vůbec pří-pravu do okresního kola, které se ní kořeny českých ze- hodně dalších úspěchů.
jednoduchá. Každé slovíčko, každé pís- bude ko-nat 29. ledna v olomouckém mí (Čechy, Morava a Slezsko). Od Cyrila
menko hraje důležitou roli ve významu, DDM. a Metoděje po Jana Husa.“ Soutěžící O výsledcích zeměpisné olympiády a re-
pravopisu, v celé naší komunikaci. pracovali samostatně. Pro úspěch musí citační soutěže vás budeme, milí čte-
V prosinci ale deset žáků dokázalo, že V úterý 16. ledna 2024 proběhl v DDM mít prohloubené znalosti zadaného náři, informovat příště.
s češtinou nakládat umí. Po vyhodno- Olo-mouc již 53. ročník soutěže tématu, a také přečíst doporučenou
cení jazykové i slohové části soutěže se Dějepisné olympiády pro žáky 8. a 9. literaturu. Letos se soutěže zúčastnilo
O Americe v anglickém jazyce

Ve středu 20. prosince se pro žáky Kocůrkem jsme navštívili farmáře, pro-
2. stupně naší základní školy uskutečni- jeli prérií, seznámili se s kulturou, spor-
la přednáška s Mgr. Karlem Kocůrkem tem, dozvěděli se, že české korálky zdo-
(bývalým pedagogem, muzikantem, ny- bí obleky amerických indiánů, že česká
ní především cestovatelem). Pan Koců- jména rezonují světem,
rek si připravil prezentaci z cest a pouta- Žáky oslovily informace a rady o mož-
vě popisoval našim žákům své zážitky nosti cestování po Spojených státech od
a život v USA, seznámil žáky s reáliemi, někoho, kdo zná dobře místní poměry.
které jsou součástí výuky angličtiny. Mohli si také vyzkoušet svoje znalosti
S žáky hovořil po celou dobu anglicky, angličtiny.
což bylo pro ně též velkým přínosem. Během přednášek cestovatel žáky upo-
Vyprávění vedl samostatně pro jednotli- zorňoval na význam angličtiny v dnešní
vé ročníky od šestých do devátých tříd době. Karel Kocůrek přednášel s obrov-
a bylo přizpůsobené jazykovým doved- ským nadšením a nasazením, od srdce
nostem všech žáků. Přiblížil život ve a vtipně. Žáci jej pozorně poslouchali
městech, prošli jsme americkou příro- a reagovali na jeho případné dotazy.
dou, jak v létě, tak v zimě, s panem

ČEŠTINÁŘSKÉ OKÉNKO

Když v něm sedím na své oblíbené ba- třpytí jako hvězdy na obloze. Vykouknu vracím. Cítím se v něm být svá a mohu
V rámci hodin slohu a literatury vzni-
kají zdařilé texty. Přinášíme vám zase zénově modré židli a piji čaj s vůní Vánoc z boudy a cítím stud třpytivých vloček, dát průchod své holčičí fantazii.
a skořice, připadám si, jako kdybych byl
Mám ráda toulky lesem nebo jakoukoli
které mi dopadaly na můj bystrý čumák.
trochu milého čtení, které se nám
dostalo do rukou. Tentokrát z pera ve snu. Občas se domeček zakýve jak Kochám se tou bílou nádherou, když na- přírodu. Když stojím na lesní cestě, kte-
sedmáků. na houpačce, protože venku fouká silný jednou slyším otevření dveří a cítím vůni rá mě dovede k chaloupce, zavřu oči,
prosincový vítr, který s sebou přináší psí konzervy. Vylezu z boudy a vidím cítím vůni lesních keřů, stromů a kve-
bílé hvězdičky a také vůni pečícího se mé-ho milého pána, jak mi nese snídani. toucích bylin. Ta vůně a atmosféra lesa
Cestou ke krmelci cukroví z místního města. Vždy když jdu Olíznu mu ruku a on mě s radostí podrbe je tak zvláštní, příjemná, nedokážu ji ani
spát, dívám se svým proskleným stro- a pohladí. přenést na papír. Samozřejmě se ta vů-
Začíná zima. To je čas, kdy se pečou per- pem na noční temnou oblohu, kde svítí Zatím co si pochutnávám na mé hovězí ně liší v každém ročním období, nemění
níčky, jezdí se lyžovat a s rodinou kou- a blikají nekonečné spousty světlušek. psí konzervě, jako bych slyšel, že mi se ale to, co vyzařuje – radost, štěstí,
káme na vánoční filmy, ale to je nuda. Vstoupil jsem do domu. Ucítil jsem la- stromy něco šeptají. Nebylo je moc sly- energii.
Tak jsem se rozhodl vydat na cestu ke hodné teplo svíček, které mi prostoupilo šet, protože byly zasněžené, ale i tak Nejvíce toto místo miluji na jaře a v zi-
krmelci. celým tělem, vůni vařícího se čaje , vůni jsem nastražil uši a poslouchal. Slyšel mě. Na jaře si totiž obléká zelené šaty
Cesta začala na louce pokryté peřinou dřeva a také jsem, že mi říkají, abych něco podnikl. z rozkvétajících rostlin, zářící slunce
bílou jako papír. Při procházení loukou Uviděl jsem stůl a lavici potáhnutou sa- „No jo, jenže co?“ zamyslel jsem se. vykukuje skrz blankytnou oblohu a pře-
jsem ucítil mokro v botách. Vstoupil metově bílým prostěradlem a uprostřed Začínala mi být zima, tak jsem si zalezl dává svoji energii všem. Je slyšet i hla-
jsem do smrkového lesa, ve kterém zněl lavic polštářky bažinové barvy a he- do své pohodlné psí boudy. Chvíli jsem sitý zpěv ptáků, kteří určitě zpívají
jemný vánek. Stromy mlčí a já cítím vůni boučké jak malý koloušek. Cítím vůni se koukal, jak vrstva sněhu na dvorku je o tom, jak jsou rádi, že nás opustila paní
jehličí, které je všude kolem. V lese je mé budoucí lahodné večeře. Je tu krb, ze čím dál větší a větší, ale pak jsem usnul. Zima a vrátilo se jaro.
malá zmrzlá říčka, kterou jsem přešel kterého jde slyšet praskání uschlého Zdálo se mi, že jsem u nás na dvorku V zimě mě přímo okouzluje. Celá zem
a rázem jsem byl v údolí. Cesta v něm dřeva. Na stole už stojí čaj, který má vů- a s mou kamarádkou Aničkou se prochá- totiž tiše spinká pod hebounkou sněho-
nebyla vůbec vyšlapaná. To způsobilo, ni pomerančů, alpských jablek a jehličí. zíme po té studené bílé peřince, která se vou přikrývkou jako lesní medvěd. Všu-
že dostat se na konec údolí bylo těžší Výhled z balkonových dveří je velmi pod námi propadá. Slyšíme zvonit rol- de leží spousta sněhu, vypadá jako by
než se ráno vyhrabat z postele. zvláštní a moc hezký. Jdou vidět velká ničky a Anička mi vyprávěla, jak se těší byl poset drahokamy lesknoucí se na
Za údolím číhal mohutný kopec, který modrá jezera, na kterých jak lodičky pla- na Vánoce, co všechno si přeje od Je- slunci.
jsem musel zdolat. Výšlap nahoru byl vou kachny a také velké bílé symboly žíška a jaké cukroví mají upečené. Mě Pokračuji v cestě a zamýšlím se nad tím,
nekonečný, až nemožný. Stromy kolem míru, labutě. Za jezery jsou vidět vysoké ale víc zajímalo, jak ten chladný bílý jak je příroda mocná čarodějka. Zároveň
vypadaly smutně, tráva byla suchá hory, jejichž vrcholky jsou zahaleny do prach chutná. Nejdřív jsem váhal, ale mi při každém roku, který udělám, pod
a všechny kameny se na mě dívaly se ranní mlhy. Pod horami v lesíku to vy- pak jsem zabořil svůj čumák do sněhu nohama lupe sníh a led. Vidím, že do-
smutkem, ale přesto jsem se vyškrábal padá, jako kdyby hořelo, to však jen lidé a trošku si nabral na jazyk. Byl studený, konalost sněžné pokrývky tu a tam na-
nahoru. Ten výhled, to byla paráda. opékají alpská lahodná jablka na zimním ale když se mi rozpustil na jazyku, chut- rušují stopy lesních zvířat, které opustily
Další ráno jsem vyrazil na cestu dolů. táboráčku. nal jako voda. Anička se zasmála, ale své úkryty a míří ke krmelci. Tam na ně
Cesta dolů byla snadná jako sjet tobo- Vykouknul jsem ze svého proskleného pak její pozornost odpoutala srnka, již čekají dobroty v podobě čerstvé
gán. Zasněženou krajinou jsem pokra- stropu nad postelí a uviděl jsem velké která běžela kolem. mrkve, jablek a nadýchaného sena.
čoval, až se přede mnou zjevil krmelec. okřídlené stíhačky, jak se vrhají pro svou Najednou jsem se probudil, byl jsem Čas mi na tomto místě běží úplně jinak
U krmelce mi všechny stromy tleskaly. kořist dolů ze srázu nad domem, a mám šťastný, nevím proč, ale věděl jsem, že než v běžném školním životě, musím už
Cesta byla sice náročná a vyčerpávající, pocit, jako kdybych byl já ten lovený. Je si to musím vyzkoušet doopravdy. jít do vyhřáté chaloupky. Odcházím ne-
ale i hezká a povzbuzující. Celá zasněže- to nepříjemný pocit. rada, ale musím. Je to velmi nádherné
ná, ale živá, dokonce smutná i veselá. Když lezu po žebříku dolů z domu, cítím, Nina Thunová, 7. A místo, vždycky se budu ráda vracet.
Zkrátka tohle je ta pravá zima. jak mě hladí jemný zimní větřík, a na Když se podíváme kolem sebe, vidíme
pozdrav na mě zahouká sova, jejíž oči Cestou k chalupě jenom nemoci, válku, spory a pomluvy.
Vilém Žádník, 7. A jsou velké jak reflektory. Je to báječný Jsou ale místa a věci, které nás potěší
pocit. Určitě je na světě hodně krásných míst jak na pohled, tak na našem srdci.
Dům ve větvích Matěj Šiška, 7. A a my si musíme té krásy všímat a pa- Buďme za taková úžasná a překrásná
matovat si ji. Jsou to místa, kde nás nic místa v přírodě vděční a pamatujme si
Dům na větvích jsem si postavil proto, Výhled z mé psí boudy netrápí a je nám tam hezky. Na tako- je. Každý najdeme to svoje.
že vypadá, jako kdyby létal na velkých vémto místě jsem už byla a nachází se
zelených nadýchaných obláčcích, které Je 13. prosince 2023 a já ležím ve své psí jen malinký kousek od našeho domu. Šarlota Hlaváčová, 7. B
se vznáší nad nadýchanou bílou pokrýv- boudě. Venku padají velké bílé vločky Navštěvuji ho s radostí a touhou po-
kou lesa. a krajina kolem pokryta bílou peřinou se znávat další jeho skryté krásy, ráda se