Page 21 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 02/2024

ČLÁNKY
PŘÍRODA KOLEM NÁS
Skřivan polní – ptačí posel jara
Na Hromnice musí skřivan vrznout,
i kdyby měl zmrznout, říká staré české
přísloví. A protože svátek Hromnic při-
padá na 2. února, věnujeme únorovou
přírodu kolem nás právě tomuto zpě-
váčkovi, jehož celé jméno zní skřivan
polní.
Jak již pranostika napovídá, patří skřivan
polní k prvním ptákům, kteří se k nám
vracejí ze svých zimovišť. Nejvíce jich
sice přilétá až během druhé poloviny
února, ale s některými nedočkavci se
můžeme setkat již v lednu. Brzy po pří-
letu začínají samečci obsazovat teritoria
a samičky je následují v odstupu něko-
lika dní. Většina skřivanů se vrací na svá
stará známá hnízdiště. Obsazenost te-
ritoria a jeho hranice skřivani označují
známým zpěvem, kdy z velké výšky nad
polem slyšíme švitoření a cvrlikání, ale
proti obloze vidíme jen třepotající se
tečku. Samotného skřivana krátce za-
hlédneme ve chvíli, kdy se snáší k zemi,
ale tam díky svému nenápadnému zbar-
vení rychle splyne s okolím.
Skřivan polní je štíhlý ptáček o něco vět-
ší než vrabec. Pera na svrchní straně
těla jsou zbarvena hnědě se světlými
okraji a vytvářejí tak proužkované mas-
kování, bříško má světle okrové. Vnější
pera na ocase mají bílý okraj, který mů-
žeme dobře pozorovat při letu. Křídla
má u těla široká a na koncích zašpi-
Hnízdo skřivanů se nachází na zemi a splývá s okolím
čatělá. Na temeni hlavy tvoří peříčka tu- zaujme ještě dlouhý dráp na zadním
pou chocholku a při pohledu z blízka nás
mička se od sebe téměř neliší bezobratlí, zatímco v chladnější části ro- výrazně menší míře pokračuje dodnes).
Rozšíření skřivana polního v Eurasii
TÝNECKÉ LISTY 21
4x wikipedia
Skřivan polní má maskovací zbarvení
Jak už napovídá jeho druhové jméno, s přezimujícími populacemi (které mají
skřivan polní vyhledává polní otevřenou možná na svědomí onu známou pranos-
krajinu. Původně to byl pták suchých tiku). Vedle časného příletu je skřivan
stepí, ale u nás obývá především pole, známý jako jeden z posledních odléta-
louky a pastviny, a to od nížin až do hor. jících, nejvíce jich od nás odlétá během
Vyhovuje mu nižší a ne příliš hustý po- října.
rost, kde si přímo na zemi zakládá brzy
na jaře hnízdo.
Hnízdění probíhá v plné režii samičky.
Ta vybírá místo, připravuje pod hustším
trsem vegetace důlek a v něm staví
hnízdo. Využívá k tomu především
stébla travin, listy a kořínky, někdy také
žíně a chlupy. Snůšku tvoří 3-5 hnědě
skvrnitých vajíček, na kterých samička
sedí 10-14 dní. Mláďata jsou po vylíhnutí
holá a slepá, samička je ještě příleži- Součástí ochrany skřivanů mohou být
tostně zahřívá a na krmení se podílí oba neoseté plochy v polních kulturách
rodiče. Po zhruba 10 dnech mláďata
opouštějí hnízdo, ale rodiče se o ně stále Přestože skřivan stále patří k nejhojněj-
starají a po dalších 10 dnech už jsou ším ptačím druhům kulturní krajiny
mladí skřivánci schopní letu a osamo- střední Evropy, i na jejich stavu se ne-
statňují se. Páry u nás hnízdí dvakrát, příznivě podílí intenzifikace zeměděl-
někdy i třikrát do roka. Jako u jiných na ství. Z krajiny mizí plochy ležící ladem,
zemi hnízdících druhů bývá i u skřivanů některé nově pěstované plodiny jsou
hnízdo s vajíčky nebo mláďaty lákadlem v době hnízdění a vyvádění mláďat příliš
pro predátory, jako jsou lasice, lišky ne- vysoké, přibývá kukuřičných polí, která
bo krkavcovití ptáci. Přestože byli pozo- jsou z jara úplně bez porostu a nenabízí
rováni i jedinci, kteří se dožili až 9 let, úkryty pro hnízda. Také intenzivní pou-
bývá obvyklá délka života u skřivanů jen žívání postřiků a hnojiv vedlo k tomu,
asi 2 roky. že skřivani vyvádějí méně mladých.
Potravu hledají skřivani pouze na zemi Naštěstí už je za námi doba, kdy byli
a o skřivaním jídelníčku bychom mohli skřivani ve velkém loveni a upravováni
napsat, že je sezónní. Během letních mnoha způsoby v kuchyni (i když v ně-
prstu a silnější zobák. Sameček a sa- měsíců jej tvoří převážně hmyz a další kterých jihoevropských zemích lov ve
ku se ve skřivaní potravě objevuje i rost- Tak jako v mnoha jiných případech,
linná složka v podobě semen a zelených i skřivany lze podpořit bez nákladných
částí rostlin. Mláďata jsou krmena pouze opatření a pro přírodu často méně
živočišnou stravou, takže skřivani čistí znamená více. Zde to může být na-
pole od různých hmyzích škůdců. příklad vynechání postřiků na okrajích
Se skřivanem polním se můžeme setkat pole, ponechání zaplevelených strnišť
v širokém pásu od Britských ostrovů přes zimu nebo omezení přímých zá-
přes celou Evropu a Asii až po Japonsko sahů do porostů během hnízdní sezóny.
a Kamčatku. Chybí v severních částech Osvědčené jsou také travní pásy a tzv.
Asie a na jihu zasahuje jeho hnízdní skřivánčí plošky, což jsou zatravněná
areál po severní Afriku, Turecko a sever- místa o rozloze asi 20 m čtverečních
ní Čínu. V oblastech s mírnějším klima- vložená do velkých lánů. Doufejme
tem v jižní a jihozápadní části areálu tedy, že se i nadále budeme moci těšit
zůstávají ptáci celoročně. Naši skřivani na jaře zpěvem skřivánků.
přezimují nejčastěji v jihozápadní Evro-
pě, občas se u nás můžeme setkat Petra a Aleš Pečinkovi