Page 9 - Chytrý Zpravodaj - Třemošnice duben 2021

Husitství - 2. část

1429, duben – zástupci husitů (Prokop ní války obou uskupení. va mírová pacifikace země, kdy již v lednu
Holý a Petr Payne) jednali poprvé v Pre- 1434, 30. května – bitva u Lipan, která pa- získal uznání Tábora, jemuž udělil privile-
špurku se Zikmundem o podmínkách za- třila do trojice tzv. osudových bitev čes- gia královských měst (rudý kalich ve zna-
stavení zničujících bojů. Zatím neúspěšně. kých dějin (vedle Moravského pole a Bílé ku vyměnili „revoluční“ měšťané za císař-
1431, srpen – poslední V. křížová výpra- hory). Vojsko Panské koalice, vedené býva- skou orlici). V únoru si podřídil i doposud
va, byla tou největší, kdy kardinál Cesarini lým orebským hejtmanem Divišem Bořkem nepoddajný Hradec Králové. Jediným, kdo
shromáždil armádu o síle 100 000 mužů. Ta z Miletínka rozhodlo ve střetu dvou přibliž- se odmítal podřídil jeho „normalizaci“, zů-
po přechodu pohraničních hor začala ob- ně rovnocenných armád (25 000 pěšáků, stal bývalý Žižkův spolubojovník a táborský
léhat Domažlice, ale při příchodu spoje- 1 200 jezdců, 7 000 bojových vozů pro- hejtman Jan Roháč z Dubé, sídlící právě
ných husitských oddílů pod vedením Pro- ti 15 000-18 000 pěších, 700 jezdců, 400 na Sionu. Jeho obležení trvalo téměř čty-
kopa Holého křižáci, když údajně zaslech- vozů na straně radikálů, kteří však zaujali ři měsíce, ale jednalo se o téměř operetní
li husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci, lepší postavení na vrcholu Lipanské hory) frašku, organizovanou nejvyšším hofmis-
propadli panice a rozutekli se. Kardinál Ce- předstíraným ústupem, na které reagovali trem kališníkem Hynkem Ptáčkem z Pirken-
sarini se pak po této zkušenosti stal horli- radikálové předčasným protiútokem. Vítě- štejna, jinak Roháčovým synovcem. Bojo-
vým přívržencem svolání koncilu, který by zové pak vnikli do otevřené vozové hrad- valo se naoko, pád hradu, který byl spíš re-
pozval husitské kacíře k jednáním. Církev by a způsobili v ní masakr. Zahynula větši- zidencí táborského válečníka na odpočinku
v pozadí se Zikmundem zanechala poku- na hejtmanů polních vojsk na čele s Pro- a neměl ani vlastní studnu, uspíšil během
sů rozdrtit husitskou herezi silou a začala kopem Holým. Za viníka porážky byl ně- krátké doby příchod uherského oddílu po-
usilovat o rozložení husitské hnutí zevnitř. kdy označován velitel jízdy polních vojsk slaného na pomoc obléhajícím churavějí-
Vyjednávala s jejími umírněnými proudy, Jan Čapek ze Sán, který se nepokusil zvrá- cím císařem. O tři dny později byl Roháč,
aby spolu s domácími katolíky zlikvidovali tit průběh boje a odklusal z boje do blíz- prohlášený za zemského škůdce, na Staro-
radikální levici. To se jí nakonec podařilo. kého Kolína. Nejednalo se o zradu, spíše městském náměstí i se svými 52 spolubo-
1432, květen–v Chebu zahájeno jednání jako profesionál reálně zhodnotil vojen- jovníky popraven.
mezi husity (Prokop Holý, Jan Rokycana, skou situaci a nepustil se do beznadějné- 1437, 9. prosince – smrt císaře a krále Zik-
představitelé panstva i měšťanů)) a zá- ho boje. Lipany znamenaly konec polních munda v jihomoravském Znojmu při jeho
stupci basilejského koncilu (zasedal od říj- vojsk jako vojenského a politického čini- cestě (spíše útěku) do Uher. Jeho smrtí
na 1431) o podmínkách slyšení před konci- tele a dominanci vítězné kališnicko-kato- vymřela lucemburská dynastie vládnoucí
lem a možnosti zde přednést a obhájit svůj lické aliance, kdy táborský městský svaz si v Čechách a na Moravě 127 let. Hodnoce-
program („tzv. Chebský soudce“). udržel ještě několik let pozice v jižních Če- ní vládce, jemuž po svém otci Karlu IV. ko-
1433, leden-duben – veřejná disputace chách. V každém případě se jednalo o ví- lovala krev Přemyslovců, je dodnes složi-
na basilejském koncilu o čtyřech artiku- tězství Čechů nad Čechy. té, protože v českém historickém vědomí
lách pražských s husitskými vyslanci. Na- 1436, červen – jihlavský sněm, kde do- je už od obrozeneckých dob vnímán v těch
příklad Jan Rokycana hájil přijímání pod- šlo k dohodě husitů s basilejským konci- nejčernějších barvách. Jako ten, kdo ne-
obojí. Ke shodě nedošlo, ale byla uzavře- lem a slavnostnímu vyhlášení kompaktát, chal Husa upálit, třebaže mu předtím vy-
na dohoda, že jednání budou pokračovat znamenajících uznání pražských artikul dal glejt. Zahraniční historiografie (a dnes
v Praze. Ani zde nebyla shoda, delegáti (ovšem notně okleštěných, takže původ- i větší část domácích dějepisců) však uzná-
koncilu však využili situace k rozdmýchá- ní platnost si podržel pouze článek o při- vá, že byl z potomků Karla IV. daleko nej-
ní a prohlubování rozporů uvnitř husit- jímání z kalicha). Přesto jejich přijetí zna- schopnější a dokázal se prosadit i v celoev-
ského tábora. menal počátek stavu dvojí víry, nemající ropském kontextu. Získal celkem tři králov-
1433, červenec-1434 květen – obléhání obdoby v celé oblasti západního křesťan- ské trůny a stal se také římským císařem.
katolické Plzně polními vojsky. Neúspěš- stva až do počátku 16. století, kdy vznikly Byl to také on, kdo dokázal přimět rozhá-
né, ukázalo i úpadek jejich morálky a dis- nové reformované církve. danou a upadlou církev ke svolání reform-
ciplíny, došlo zde dokonce k inzultaci Pro- 1436, 14. srpna – Císař Zikmund schválil ního koncilu a odstranil ostudné trojpapež-
kopa Holého vlastními vojáky. Ke krizi při- požadavky české strany jako předpoklad ství. Pověst mu kazily neúspěchy na vojen-
spívalo také deštivé počasí a katastrofální svého uznání českým králem, což se stalo ské frontě a také dlouholeté trable s od-
neúroda spojená s bídou. Země byla ne- v Jihlavě (ve skutečnosti byl katolíky Zik- bojnými Čechy a Moravany. A ta lapálie
konečnými válkami vyčerpaná. Všeobec- mund uznáván za českého krále již od roku s Husem? Za to opravdu nemohl. České-
ná nespokojenost se nakonec obracela 1420, kdy byl během první kruciáty legi- ho kazatele poslal na smrt koncil. Zikmund
proti polním vojskům, která zájem na mí- timně korunován ve svatovítské katedrá- sám do jeho rozhodování nemohl mluvit.
rovém řešení neměla, neboť je jako dob- le). Kompaktáta se stala zemským záko- Život Husa stála jeho tvrdohlavost a lpě-
ře vydělávající profesionály živila (a dobře nem, Zikmund slíbil neusilovat o vrácení ní na pravdě. Kdyby odvolal, zachránil by
živila) permanentní válka. církevních statků, také o návrat vypuzené- si dozajista život a skončil by až do kon-
1434, březen—vytvoření panské jedno- ho německého patriciátu královských měst ce života v nějakém klášteře. A ten slavný
ty po tajných jednáních zplnomocněnce (včetně jeho majetků). Měl se také zasa- glejt? Ten platil pouze na cestu do Kostni-
koncilu Jana Palomara s panskými předáky dit o návrat Moravy do svazku zemí České ce, ale nikoliv na návrat domů. S ním ne-
(Aleš Vřešťovský, Menhart z Hradce, Hynek koruny, když ji roku 1423 postoupil svému počítal ani sám Hus.
Ptáček z Pirkštejna). Jejich vojsko 6. květ- zeti Albrechtu Rakouskému. O týden poz-
na se zmocnilo náhlým útokem Nového ději (23. srpna) vstoupil do pražských měst, Ivana Matyková
Města pražského, které bylo spojencem kde byl slavnostně uvítán.
(na rozdíl od Starého Města) sirotků a tá- 1437, 6. září – dobytím hradu Sionu jižně
borů, čímž byl dán signál k zahájení vnitř- od Kutné Hory, byla dovršena Zikmundo-

9