Page 11 - 11_2021_

ROČNÍK XV • ČÍSLO 11 Strana 11

ných obcích tvořících dnes místní části Českého
Těšína i v Mostech vznikaly po rozdělení Těšín-
ska v roce 1920 spolky podle národnostního
principu. Většinou byly personálně propojeny
s mosteckým učitelstvem a aktivitami se čás-
tečně prolínaly s činností české a polské školy.
Z polských spolků vznikly v Mostech v období
první republiky Gmina Rodzina Opiekuńcza (zal.
1923) či divadelní Grono Młodzieży Amatorskiej,
které zde působilo pouze v letech 1924–1927.
Jako poněkud čilejší se jeví české spolkové akti-
vity. Dne 20. prosince 1920 se v Mostech konala
ustavující schůze odboru Matice osvěty lidové
(později Slezské matice osvěty lidové) se 45 čle-
ny. Hybnou silou matiční činnosti byl až do kon-
ce 20. let řídící učitel české školy Alois Bura, spo-
lek se prosazoval v kulturní, osvětové a školské
činnosti a disponoval poměrně rozsáhlou čes-
kou knihovnou. Členové mosteckého odboru se
aktivně účastnili také významnějších matičních
Dřevěnka č. p. 25 v Mostech, r. 1953 (Muzeum Těšínska) akcí v nedalekém okresním městě. 11. listopadu
z Chrostiny, především s Karlem (1721–1785), zde uvádí 18 usedlostí, přičemž je zjevný ná- 1928 byla v mistřovickém hostinci Fibakovka
zemským starším a přísedícím zemského soudu růst počtu domkářů (chalupníků) a slábnutí
Těšínského knížectví, který na Těšínsku vlastnil zastoupení selské vrstvy. V obci se nacházela
také statky Dolní Líštnou, Dolní Třanovice, Hnoj- dvě volenství, z nichž jedním bylo dědičné fojt-
ník, Nebory a Rakovec. Ke koňákovskému stat- ství. Pokles úrovně mistřovických hospodářství
ku náleželo také několik usedlostí z osady Koty, v důsledku zvětšování rustikální půdy se již
další část Kotů sdílela osudy s Horním Žukovem. v 17. století promítl do poměrně častého zbíhá-
Karel Bees z Chrostiny 28. září 1773 prodal svo- ní poddaných z půdy a vzniku tzv. poustek. Pro
bodníkům několik vrchnostenských usedlostí ilustraci poměrů uveďme jeden z případů, kdy
v Koňákově. Jeho dcera Karolína Josefa připo- byla vrchnost nucena osadit opuštěné grunty
jila zděděný statek Koňákov s částí osady Koty novými poddanými s dočasným prominutím ro-
k panství Chotěbuz, které vlastnila od roku 1780 botních povinností. Například 6. července 1654
se svým prvním manželem Františkem Trachem koupil grunt a pustky po zběhlém Řehoři Gřesovi
z Březí. V roce 1805 pak táž šlechtična prodala z Mistřovic jistý Pavel Zamarský za 20 rýnských
statek Chotěbuz s vesnicemi Chotěbuz, Koňá- zlatých. V zápise transakce je doslova uvedeno:
kov a Zpupná Lhota Těšínské komoře, s níž při tom gruntu jest všechno budovani opuštěno
sdílel Koňákov osudy do zrušení patrimoniální a že se sám budovati musí, tolikéž že zemja pro-
správy. Samotný statek Koňákov s panským najímáním od prvšého hospodáře jest vyplukaná
dvorem byl ve druhé polovině 19. století prona- i nejmenší grunt jest, z tej příčiny, chtíc aby grunt
jímán. Součástí majetku komorního velkostat- pustkami nestal, se jemu roboty panské do roku
ku však zůstal až do konce první světové války, pořád sběhlého puštějí.
zdejší někdejší majetek Habsburků přešel v roce
1923 do vlastnictví čs. státu a byl Mosty u Českého Těšína Meliorační práce na pozemcích jednotného
spravován Ředitelstvím státních Podobně jako v sousedním Dolním Žu- zemědělského družstva v Mostech u Českého
lesů a statků ve Frýdku (státní statek kově i v Mostech se spolkový život ak- Těšína, květen 1960
Český Těšín). tivoval poměrně pozdě, což bylo snad (foto: Ota Gavenda, Muzeum Těšínska)
Mistřovice byly v polovině 16. století způsobeno převažujícím zeměděl-
již etablovanou a sídelně ustálenou ským charakterem obce s prioritami založena Tělocvičná jednota Sokol Mosty – Mis-
lokalitou, v níž těšínská knížata po- v rostlinné a živočišné výrobě. Prvním třovice, zpočátku jako Odbor TJ Sokol Český Tě-
tvrdila fojtství a krčmu. Město Těšín písemným pramenem doloženým mo- šín. Starostou byl zvolen strážmistr ve výslužbě
zde již před rokem 1565 uplatňovalo steckým spolkem byl polský sbor dob- Josef Kielkovský a jednatelem mostecký učitel
mílové právo. Po celé 16. století se rovolných hasičů (Ochotnicza Straż Karel Bártek. Počet členů zdejší jednoty vzrůs-
zde nacházelo jedenáct usedlostí, Ogniwa), který vznikl v létě roku 1913. tal, avšak s hospodářskou krizí začala činnost
všechny, včetně fojtství a mlýna, Na ustavující schůzi konané 20. červen- stagnovat. Přesto došlo 4. března 1936 k jejímu
byly selské. Podle urbáře z roku 1577 ce 1913 byl zvolen výbor, jehož předse- osamostatnění. Kromě vlastních sportovních
vrchnost dostávala z celého rusti- dou byl zvolen řídící učitel Jan Tward- aktivit Sokol pořádal (podobně jako Odbor
kálu ročně na penězích ve svatojiř- zik a velitelem Josef Kocur. Záhy byla Slezské matice osvěty lidové) plesy či divadelní
ském a svatomichalském termínu zakoupena stříkačka, hadice a výstroj. představení a přispíval tak až do podzimu 1938
10 zlatých 8 grošů 6 haléřů, honného V roce 1920 byla postavena hasičská k obohacování kulturního života v obci. V obdo-
platu v termínu tříkrálovém a svato- zbrojnice (dnes Formanská č. p. 378) bí první republiky v Mostech působila také míst-
jirském 3 zlaté 2 groše, v naturáliích po pozdějších přestavbách dodnes ní skupina odborového Ústředního českoslo-
8 věrtelů pšenice a po šesti věrte- sloužící svému účelu. Majitel cihelny venského svazu zemědělských a lesních dělníků
lech pšenice a ovsa, 44 slepic a 440 Eugen Fulda, který byl rovněž členem (zal. 1923) či odbočka Svazu československé
vajec. Fojt odváděl pouze peněžité Dívčí sokolský úbor sboru, věnoval k výstavbě 7 000 cihel. mládeže socialistické (zal. 1923). Činnost všech
platy a mlynář Křístek se vykupoval odboru Tělocvičné Charakter sboru byl i v období první re- českých spolků a organizací v obci byla ukonče-
z roboty částkou 18 grošů ročně. jednoty Sokol Mosty publiky polský a byl součástí zastřešu- na při polském záboru již v říjnu 1938. O rok poz-
Do konce 17. století se počet used- – Mistřovice, náležel jícího sdružení Związek Polskich Straży ději totéž potkalo zbývající polské spolky, v ob-
lostí v Mistřovicích ustálil na 13, vý- Libuši Moskalové Pożarnych w Czechosłowacji. V roce dobí německé okupace v obci působil pouze
jimkou jsou údaje pro rok 1619, kdy (1925–2013), 30. léta 1937 byla zakoupena motorová stří- hasičský sbor s oficiálním německým velením.
je jich zaznamenáno dokonce 19. 20. století (Muzeum kačka, církevně požehnaná 1. května
Urbář Těšínské komory z roku 1755 Těšínska) 1937. Stejně jako v jiných námi sledova- David Pindur