Page 10 - 11_2021_

Strana 10 TĚŠÍNSKÉ LISTY | 11/2021

Český Těšín a jeho proměny (nejen) v posledních 100 letech

11. díl: mistřovice (s Koňákovem) a mosty
Tento díl seriálu přibližujícího dějiny na-
šeho města prostřednictvím ukázek z jed-
notlivých kapitol obsáhlé knihy vydané
pod redakcí Radima Ježe, Davida Pindura
a Henryka Wawreczky představuje další
dvě městské části, původně samostatné
obce Mistřovice (s osadou Koňákov) a Mosty
u Českého Těšína. Mosty se v roce 1960 slou-
čily s Mistřovicemi a v této podobě byla obec
v prosinci 1974 připojena k městu Český Tě-
šín. Následující úryvky z textů knihy nám
umožní nahlédnout do jejich bohaté histo-
rie, která sahá až do středověku.

Okénková pohlednice z Mistřovic zobrazuje hostinec na Fibakovce, zahradnictví,
obecnou školu a četnickou stanici, kolem r. 1900 (Muzeum Těšínska)
7. dubna 1561 zakoupil za částku 500 zlatých 1666 přinejmenším do roku 1686 byl vlastníkem
od těšínských knížat Václava III. Adama a jeho Maxmilián Prökl ml. z Proksdorfu. Již v průbě-
syna Fridricha Kazimíra úředník těšínského hu 17. století zřejmě došlo k rozdělení statku
panství Adam Rudzký z Rudz, který je zmíněn na díly. Část Koňákova držela již roku 1674 Kate-
k roku 1567 jako zesnulý. Již k roku 1564 je řina Šebišovská, roz. Kyselovská z Kyselova, dne
jako držitel Koňákova připomínán Jiří Pelhřim 4. dubna 1711 prodala tento díl za 1 450 tolarů
z Třankovic, jenž statek vlastnil ještě v roce Janu Maxmiliánovi Saint Genois. Tento šlech-
1583. V letech 1588–1603 byl držitelem Václav tic prodal Koňákov 29. září 1712 za 9 500 tolarů
Vilém Barský z Baště, manžel Kateřiny Pelhři- baronovi Antonínu Liborovi Beesovi z Chros-
mové z Třankovic. V roce 1593 se proti němu tiny, nejvyššímu výběrčímu daní Těšínského
Jerzy Cienciała (1834–1913), jeden pokusili neúspěšně vzbouřit koňákovští pod- knížectví, jenž je zde doložen ještě v roce 1723.
z nejvýznamnějších rodáků z Mistřovic. Sedlák daní. V prvních dvou decenniích 17. století vy- Od téhož roku byl vlastníkem části Koňákova
z gruntu č. p. 8 byl nejen mistřovickým starostou, stupuje jako zdejší vrchnost Jan starší Rudzký Jiří Ferdinand Šebišovský. Přinejmenším od po-
ale i dlouholetým poslancem zemského sněmu z Rudz, poté statek opět přešel do rukou Pel- loviny 20. let 18. století jsou dějiny statku Koňá-
v Opavě a v letech 1873–1879 dokonce poslancem hřimů z Třankovic, konkrétně Václava. Od roku kov na několik desetiletí spjaty s rodem Beesů
říšské rady ve Vídni. Kromě toho byl aktivním
protagonistou polského národního a spolkového
života na Těšínsku, zastáncem česko-polské
spolupráce a jako horlivý evangelík se angažoval
také v evangelickém sboru v Těšíně (Muzeum
Těšínska)
Mistřovice
Mistřovice, jejichž název se odvozuje povětšinou
od školního mistra (jeho vlastnictví nebo nadá-
ní), jsou vesnicí středověkého původu a ještě
v polovině 15. století byly alodiálním statkem
(zmiňován jistý Levík z Mistřovic). V první čtvr-
tině 16. století již Mistřovice patřily těšínským
Piastovcům. Jako přímý knížecí majetek (pan-
ství Těšínské komory) pak Mistřovice setrvaly
do konce patrimoniální správy.
Koňákov, jedna ze dvou vsí tohoto jména v ně-
kdejším Těšínském knížectví, vystupuje na dě-
jinnou scénu prokazatelně až 27. července
1483, kdy Ješek z Bukova postoupil těšínskému
knížeti Kazimírovi II. svú všecknú spravedlnost
a právo na Kuoňakově a vrchné právo na Gnoj-
níku a v Stříteži a v Hrušově i tu ves a[ne]b zbu-
oží Elgotu. Letopočet 1461, který v souvislosti
s touto transakcí uvádí starší literatura, nemá
oporu v archivních pramenech. Ves byla po ně- Objekt české obecné školy v Koňákově postavený stavební firmou Jakuba Stejskala a Jindřicha Drábka ze
kolik dalších desetiletí knížecím majetkem. Dne Slezské Ostravy v roce 1926, 30. léta 20. století (Státní okresní archiv Frýdek-Místek)