Page 23 - Chytrý Zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí září 2021
P. 23
Téma
Historie a současnost
železniční tratě
České Velenice – Veselí
nad Lužnicí (1. část)
Vladimír Bednář
ne 3. září tohoto roku uplyne
150 let od jízdy prvního vla-
ku na území tehdejších okresů
DSchrems a Třeboň. Následující
články jsou věnovány této trati, její his-
torii a proměnám až do současnosti. Ak-
ciová společnost Dráhy císaře Františka
Josefa (Kaiser Franz Josef Bahn, dále jen
firemní značka KFJB), založená skupinou
českých šlechtických velkostatkářů v čele
s majitelem panství Hluboká knížetem Ja-
nem Adolfem Schwarzenbergem obdržela
11. listopadu 1866 koncesi ke stavbě drá-
hy z Vídně přes Gmünd, České Budějovice
a Plzeň do Chebu. Na jednotlivých úsecích Stanice Gmünd (1909)
této páteřní trati byl zahájen provoz takto:
1. 9. 1868 České Budějovice – Plzeň, 1. 11. a konec trati ve stanici Praha hlavní nádraží. Železniční stanice České Velenice
1869 Eggenburg – Gmünd – České Budě- Podél kolejí jsou pak umístněny kilometrov- Názvy stanice: Gmünd 1869 – 1913 •
jovice a 23. 6. 1870 Vídeň – Eggenburg. níky a hektometrovníky, které slouží k urče- Gmünd Staatsbahnhof 1913 –1920 • Cmunt
Součástí KFJB byla i odbočná trať začína- ní polohy jednotlivých objektů, technických 1920 –1922 • České Velenice 1922 –1938 •
jící v Gmündu (nyní žst. České Velenice) zařízení nebo přejezdů. V následujícím tex- Gmünd (Waldviertel) Hauptbahnhof 1938
a vedoucí přes Veselí, Tábor a Benešov do tu bude uváděna zkratka Žkm, to znamená –1945 • České Velenice 1945 – dosud
Prahy. Na úseku Gmünd – Čerčany byl za- železniční kilometr (poloha na trati). Na tra- Žkm 0.331
hájen provoz 3. 9. 1871 a na krátkém úse- se naší železnice se nachází celkem 7 stanic V místě plánovaného rozdvojení chebské
ku Čerčany – Praha posléze 14. 12. 1871. a 8 zastávek. a pražské větve u dolnorakouského městeč-
Posledním zprovozněným úsekem KFJB na ka Gmünd vybudovala KFJB ústřední dílny,
území našeho kraje byla trať České Budějo- výtopny a velké nádraží s největším typem
vice – Veselí nad Lužnicí, kde projel první výpravní budovy. K jednopatrovému traktu
vlak 8. 6. 1874. K zestátnění této privátní s širokými dvoupatrovými krajními rizality
společnosti došlo 1. května 1884. Stanice přiléhaly z obou stran přízemní přístavby,
V následujícím článku se budu zabývat na kolejové straně probíhala podél celé bu-
tratí České Velenice – Třeboň – Veselí nad dovy nástupištní veranda. Neustále narůsta-
Lužnicí, která je v jízdních řádech ozna- a jejich výpravní jící provoz a nevyhovující poměry ve stanici
čena pod číslem 226. Trať je jednokolejná, na počátku 20. století vedly k rozhodnutí
s maximální traťovou rychlostí 100 km/h o rozsáhlé přestavbě cmuntského nádraží.
s lokálním omezením. Tento traťový úsek budovy Rozšiřování kolejiště musela ustoupit stáva-
je dlouhý 54,901 km a je provozován v ne- jící výpravní budova, kterou nahradila nová
závislé trakci. Každá železniční trať má svůj Při popisu jednotlivých stanic a zastávek na v odsunuté poloze postavená v letech 1905
počátek ve stanici, odkud se začíná počítat trati 226 budu postupovat od jejího počát- až 1908. Jednalo se o 130 metrů dlouhý jed-
staničení neboli kilometráž. V našem pří- ku při státní hranici k dalšímu železničnímu nopatrový objekt na pětidílném půdorysu
padě jsou počáteční stanicí České Velenice uzlu, stanici Veselí nad Lužnicí. s dominujícím prostředním vestibulovým
www.suchdol.cz 23
