Page 22 - Chytrý zpravodaj - Suchdol n. L.04 2022

Fórum občanů

Vzpomínky z dětství

Naše klukovské zážitky od vody

ěti v předškolním věku chodily do ka z dřevařských závodů. Tady jsem prvně na položili na štiku, tak se celý třásl a někdy
školky na „Mexiku“ (na Huti). Já začal chytat čudly. Učitelem mi byl starší jim menší sama do něj vjela. Nebyly velký,
jsem tam ke své škodě nechodil. brácha Pavel. Vzala se pytlačka s malým tak do čtyřiceti centimetrů. Jednou Jarda
DBál jsem se. I když bych tam byl háčkem, kousek chleba, ten se namačkal, až Dvořáků z Hutě na kulaté pískovně vytáhl
rád, naši by mi nebránili. A tak jsem na ni byl tvárný akorát. Cupital jsem vedle něho, na těsto velikou červenopeřici, macka, vět-
koukal z okna naší kuchyně. Když byli ro- od domu a Jezárka po silnici, za Košťálů šího jsme už nikdy neviděli. Později jsme si
diče v práci, tak jsem zůstával doma s bab- k trati a před návěstidlem ji přelezli. Pak po koupili v kovomatu u pana Kollmanna malý
kou. To mi ke štěstí navijáček s očky a přidě-
stačilo. Byl jsem volný lali ho na lískový prut. To
a lítal venku. A právě se pak chytalo. Rybařili tu
kolem školky vedla na pískovně hlavně klucí
z Mexika jediná ces- z Hutě a nebyli moc rádi,
ta dolů do pískovny. když to samý dělali i „pře-
Té pískovny, která mi spolní“, to znamená my ze
prvně dala radost při Šmelcovny.
chytání ryb. Kolem Dalo se tu taky koupat.
pískovny byly vyso- Pískovna sloužila i jinak.
ký náspy, ze kterých Byla obklopená písečný-
jsme v zimě sáňkovali mi svahy a toho využíval
a lyžovali. Zbytky sva- i místní útvar pohraniční
hů jsou tam ještě dnes stráže. Mazali jsme, když
vidět. měli důstojnické střelby.
Pak už bylo Chrab- Pak jsme vyhrabávali z pís-
ší. Do něho vedla ku kulky s olovem pro naši
cesta Mexikem a dál. potřebu. Na ohni olovo vy-
Kolem Janošíků stat- teklo a duté kulky jsme dali
ku, ale taky z asfaltky na hroty šípů. Pavel jednou
viaduktem pod tratí – Rybník Jezárko na Šmelcovně pár štiček z pískovny hodil
pod „kanálem“ – před Pohled od Šmelcovny směrem na „Mexiko“ do Jezárka. Žrádla tu měli
nynějším penzionem Jirky Jindrů. Občas desetimetrovém srázu k vodě. Byly tu tři dost. Byli tu zlatí karasi. Stačilo vzít plášť od
z blbosti jsme v tunelu hulákali: „Jak je ti, prohlubně, zůstali jsme u té první, souběž- kola, uvázat provázek, hodit dva metry od
Rakousko?“ a ozvěnou se vracelo: „Ouzko.“ né s kolejemi. Za ní dál od trati byla kulatá, kraje, vytáhnout a už se tam třepali v blá-
Byla tam krásná akustika, jako v kostele. Od hlubší a pod svahem Chrabší třetí, taková tě a žabinci krasavci. Na štiky byly výbor-
povodní je tam navážka písku a nevím, jestli menší podlouhlá. Písku bylo všude dost. ný. Jako nástraha vydrželi na háčku dlouho
tam echo ještě funguje. Hned se těsto namáčklo na háček a po a stále v pohybu.
Za penzionem je pod tratí druhý tunel, chvilce se už splávek klepal. Brali rejzáci, ne- Za několik let, bylo to po deštích, jsem se
kterým prochází stoka a tou se odvádí voda byli velký, zato jich ve všech nádržích byla brázdil v zatopených vrbách Jezárka, které se
z rybníků. Tam, kde se od rybníků vlní le- spousta. Možná ty větší vychytaly štiky, kte- hodně rozlilo. Najednou proti mně pomalu
sem, chytal brácha Sláva za školních let raky. ré většinou stávaly v menších jamách. Pavel plovala štika, a velká, tlustá. Jak mě spatřila,
Schovávali se pod břehy. Tomuhle koutu tahal jednoho za druhým. Líbilo se mi to. pleskla ocasem a byla pryč. Po čase, vlivem
lesa se odjakživa říkalo Černá kuchyně. Při Když se tahala udička pomalu ven, tak velkých veder, voda v rybníku hodně opad-
povodních nebo když dlouho pršelo, tak se někdy na jejím konci byl rak. Po vyháknutí la. Koukám, jak část rybího těla svítí ze ža-
touto stokou proti proudu dostávaly štičky uháněl rychle zpět do hloubky. Vody tam byl bince. Byla to štika, měla možná osmdesát
až k Šestýmu rybníku. tak metr, někde i víc. Chytali jsme pro zába- centimetrů. Nelžu. Udusila se. Nezbylo než
Od trati pak stoka vedla skoro rovně do vu, všechno jsme pouštěli zpátky. Při chytá- ji zakopat. Je s podivem, že v takové vodě
řeky a tvořila hranici mezi Chrabším a le- ní jsem jednou viděl, jak větší štika zahnala vůbec přežívaly a rozmnožovaly se.
sem. Ten se táhl stejně jako dnes až k Majda- menší až ke kraji a držela ji v tlamě. Utíkám Pak jsem byl svědkem toho, jak členové
leně. Teď je tu z větší části Malá majdalenská k nim, velká malou pustila a obě byly pryč. rybářského svazu sítí zatahovali Jezárko.
pískovna a stoka oklikou zase končí v řece. Prostě potvrzení, že jsou kanibalky. Trávili Když skončili, tak odváželi do Náhonu a do
Vrátím se k pískovně, která byla mezi jsme tu dost času. pískovny dvě vaničky štiček, velkých i ma-
tratí a školkou. Dnes už je tohle místo taky Dospělí rybáři používali rejzáky jako ná- lých. Nynější pískovny nebyly tak rozlehlé
k nepoznání. Změnila to vysoká naváž- strahu. Chytali je do čeřenu a když jej zrov- jako dnes, jen takové jámy.

22 Suchdolský zpravodaj | duben 2022