Page 23 - Chytrý zpravodaj - Suchdol nad Lužnicí 04/2026
P. 23
jsme kamarádili. A ty „Studenů“ vobá dvá von se myslím vracel z fronty dýl. Vona je dneska cukrárna, to byly hostinský
padli. Ten jeden pad někde na východní byla – žena jeho – byla „Močků“ ze Dvorů. pokoje. Přes leto sem jezdili Pražáci, už
frontě. To byl šikovnej kluk, učil se ve Měli dceru a syna a ty byli v Rakousích, tenkrát, jenom ne takový množství jako
Kmyntě, automechanikem. Druhej ty už se do Čech nevrátili. Ten syn měl dneska. A bydlel jsem tam do roku 1960,
hospodařil. Ten druhej byl na plíce, byl v Linci nákou autodílnu. Holka byla než jsme si postavili [čp. 489].
dlouho doma, a pak ho stejně vzali, když někde vdaná... Barák jejich je dávno
potřebovali každýho. A narukoval, ale zbouranej. Měli jste sem vazbu už dřív?
ten nebyl vůbec na frontě, voni ho nejak Nemysli si, v Rakousích byla bída po My jsme jako školáci chodili ke Kaprům
uhnali na cvičáku, tak von dostal chrlení válce. Tam nebylo co jíst, to bylo tady lep- na polívku. Já byl Kaprů, jako školák. Já
krve a umřel. A je pochovanej tady, ve ší, ale tam byla bída. Jednak válka to vy- nevím, jestli mysleli, že budu někdy
Dvorech. drancovala a pak přišli Rusové a to bylo hospodským nebo řezníkem. (úsměv)
Někdo tvrdil, že ho na Jak si pamatujete na pro-
výcviku zastřelili. Není to voz hospody a řeznictví
možný? před znárodněním?
Nene, to vím úplně přesně. Pamatuju, jak jsem
Když nebožtíka přivezli, tak v neděli U Kaprů točil pivo.
se k nim chodilo modlit, jak to Poněvadž tenkrát skoro
bejvalo. A ty lidi šli z modlení všichní chodili do kostela,
domu a starej Studenej a můj zezhora [tj. z Hořejšího
otec – a nevím kdo ještě – tam Suchdola], z Boru, z Cepu,
zůstali a tu cínovou rakev ty sedláci. No a po kostele
votevřeli. šli na pivo. Po mši byla
„Studenů“ byli s náma vy- šenkovna plná. To přišlo
Žně na Baště. Dvory čp. 6. Nedatováno.
stěhovaný v Rakousích. No jenom ke Kaprům třicet
Všechny fotografie: Rodina Korandova – archiv
a potom přišli zpátky a dosta- štyrycet chlapů.
li se zpátky na barák, no tak von byl jako znovu. Tam byla bída, hé! Tak já vždycky Járovi Kaprů, to byl
ve svým. To se nám po válce nepodařilo. Máte ještě nějaké příbuzné v Rakous- bratranec, točil a von si to roznes. Někdo
No jo, to víš, to je život. ku? si dal taky gáblík, někdo ne, ale na pivo
Náš otec se sem jako jedinej vrátil, ze se šlo.
Vzpomněl byste si na válečné osudy svých sourozenců – a s nim my, jako
dalších Dvoráků? jeho děti, jsme se vrátili všichní. Tak Gáblík? Co si dávali?
To bylo různý. Třeba „Martinů“ – Beníšek mám v Rakousích sestřenice. Jedna je ve Přišli na gáblík, na svačinku. Někdo si
se psal [čp. 96] – ten měl ucho ustřelený, Kmyntě, druhá ve Vídni, třetí je v Hornu dal guláš, někdo jitrnici, párek málokdo.
z vojny. Myslím že pravý, ale to bych – a ta má kluka [tj. syna] v Austrálii, tak Někdo jen polívku.
tě teď přelhal. A dělal tady v Deltě, no na podzim jede tam a přijede sem až na Protože každej tejden se u Kaprů zabí-
prostě neměl ucho, a jak mu tam říkali? jaře. jelo prase a jednou za čtrnáct dní hovězí,
Ušák? Tak nějak. To nebylo žádnej med, bylo leccos. Nakoupil vod sedláků doby-
ale to ještě dopad dobře. tče, tam byla šlachta, porazil. Jitrnice, ty
Nebo ten „Čutků“, ten to taky prodělal. byly furt. Sulc se dělal, jitrnice, tlačenka...
Vyprávěl, jak byl napřed na českosloven- U Kaprů
ský mobilizaci a pak ho vzali hned Němci Jak ten provoz vypadal technicky?
na vojnu, byl na Rusku a jezdil na koni. v Suchdole To se šlo do lednice a narazila se čtvrtka.
Přišel vo nohu – a po válce nebyl dlouho Přes dvůr byla chladírna – elektrika už
živ. Vaše rodina byla vyhnaná v květnu byla, ale eště se do lednice dělal led. Led
1945 do Rakouska a do Českosloven- se bral v zímě vod Mužů, z těch tůní. Na
Pro vnitrozemí je neobvyklé, že tihle ska jste se vrátili následujícího roku. těch tůních se to sekalo a formani to
místní mluvili česky. Myslíte, že ve Váš majetek už byl zkonfiskovaný. vozili. Tam byla zeď snad metr dvacet.
Dvorech byla některá rodina, která Kam jste šli? Tam se to vozilo a to bylo na celej rok –
neuměla česky? To je pravda, po válce jsme byli poněvadž byl hospodskej a měl řeznictví,
Ve Dvorech mluvili česky snad všichní. vysídlený v Rakousích a vrátili jsme tak měl lednici.
Až dál, v Novej Vsi, tam zase byli víc se v šestačtyřicátým. Napřed jsem byl
Rakušáci. Hned za Dvorama v Lesních nasazenej v Žíšově a už jsem potom V té hospodě se vařilo pravidelně?
Domkách ten Koppensteiner [čp. 64], ten do Dvorů nepřišel. Byli jsme v Sůdole, U Kaprů se vařilo přes tejden – denně.
jako myslím mluvil česky hůř. Tyhlety bydleli jsme u Kaprů [čp. 7 a 237]. Bylo u toho řeznictví, tak se vařilo
Koppensteinerů byli s náma vyhnaný Hospodská Kaprová byla naše teta, byla a vařilo se dobře, podle mýho. Já to nechci
v tej Týtmonši [tj. v Dietmannsi]. Tedy to sestra naší mámy. Byli jsme tam, co přechválit, ale vyhlášený to bylo, jedlo se 23
www.s u ch d o l. cz S u ch d o ls ký zpr av o daj

