Page 41 - Chytrý zpravodaj - Prusinovice 01/2025
P. 41

pivo, tvrdý chlast se nepodává. Výčep u dveří a dlouhá úzká
          místnost se starými dubovými stoly podél zdí je modlitebnou
          pivařů. Zcela vzadu sedává u svého stolu spisovatel Bohumil
          Hrabal. Přichází denně kolem půl páté kromě pátků a sobot, kdy
          je v Kersku. Poprvé vcházím a sedám si na volnou židli u dveří.
          Těším se na plzeňské. Čárek pomalu přibývá, nemohu ho tady
          nepít… Po pátém pivu říkám výčepnímu panu Hulatovi: „Dnes
          jsem si koupil Hrabala, už je pomalu pět hodin, myslíte, že mám jít
          za ním ke stolu, až přijde, a poprosit o podpis?“ Odpovídá: „Už by
          tady měl být, v nejhorším případě tě hned pošle do prdele, odkud
          jsi? Zlín? Pořád se u Malotů tančí? Kdysi jsem tam byl, ale to je už
          dávno…“ Jen to dořekl, Hrabal přichází a Hulata utíká: „Jdu mu   Zdenek Barot s Bohumilem Hrabalem
          natočit hladinku, počkej a pak přijď, nějak to uděláme.“ Čekám…
          Pan Hulata nese druhé pivo pro Bohumila Hrabala, mrká na mě,   nepotřebuju, stanul jsem na vrcholu prázdnoty.“ Když jsem byl
          tak vytahuju Městečko a jdu. Kostky jsou vrženy. U stolu sedí   s ním u Tygra naposledy, tak mezi upíjením piva prohodil:
          pan Hrabal zatím sám, pan Hulata mu cosi zahučel do ucha,   „Už na mě čekají.“ A myslel tím maminku, ženu Pipsi, strýce
          mám trému jak u maturity. Odpovídá na moji žádost: „Tak ty   Pepina, Francina, bratra Slávka, Boudníka, Maryska. Přál si,
          jedeš ze Zlína pro moji knížku? I kdybych chtěl, tak tě nemohu   aby se setkali, viděl to už z té druhé strany.
          poslat do prdele…“ Bere tužku, a je to tam!             Poslouchal mě, přestože působil navenek jako uzavřený
             Rozmluvil se: „Vím, boty se ve Zlíně už šít nebudou. Hovořil   „spisovatel v důchodu“.
          jsem s panem Baťou na Hradě, všecko je pryč, ale měli by mu   A Zdenek dodává: Ve skutečnosti byl citlivý, bezbranný,
          vrátit všechno, co ukradli!“ A já:  „Víte, pane Hrabale, že logo   snadno zranitelný člověk, který ale působil jako magnet…
          Baťa vymyslel Jan Kobzáň ze Soláňa? Byl jsem v prosinci 1989   Mlčel, a to je mnohem víc. Vklad nejvyšší, sounáležitost
          pod radnicí, Tomáš Baťa junior ve Zlíně, ne v Gottwaldově…“ Pak   a porozumění.
          mu vyprávím, jak můj strýc František Hemza z Prusinovic byl   Celý rok 1990 byl rokem sporu o Hrabala, bylo mu vytýká-
          u Baťů vybrán, aby před vypuknutím války odjel do Kanady, ale   no, že v minulosti nepodepsal ten či onen dokument politické
          moja stařa Hermína řekla jediné slovo: Ne! A František poslechl.   a kulturní opozice, že nebránil cenzorským škrtům a úpravám
          Hrabal naslouchá. Neřekl na to nic, ale pozval mě k sobě ke   ve svých vydávaných knihách. S odstupem času je zjevné, že
          stolu. Sedím vedle něj. Když lístkem mávám na vrchního Hulatu,   rozhoduje jeho dílo. Dnes nikoho nezajímají Hrabalovy ned-
          že platím!, tak mi účet pan Hrabal vytrhl z ruky a zase neřekl nic.  obrovolné kompromisy s mocí, které mu beztak způsobovaly
             Zdenek se stal vítaným hostem u stolu pod malými   mučivé výčitky svědomí.
          parohy.                                                 Na pohřbu Bohumila Hrabala jsem zaslechl tuto myšlen-
             Jezdil jsem k Tygrovi šest roků a naslouchal. Mistr mě bral   ku: Když se vlaštovka dotkne křídlem hladiny a po vodě se
          už jako štamgasta. Sedávali tam Václav Kadlec, Tomáš Mazal,   začnou šířit vlny, jejich rychlost je nezávislá na tom, jak rychle
          grafik Oldřich Hamera, jednou přišel taky Václav Neckář…   vlaštovka letí. Stává se to i lidem. Dotkneme se jeden druhého
          A tak jsem časem mohl pochopit, že v hospodské společ-  a chvění v nás trvá, ať si to přejeme nebo ne…
          nosti pana Hrabala, pokud dobře posloucháš a máš zájem,   Vidím ho nezapomenutelně, jak sedí u svého stolu s pivem,
          zdarma dostaneš lekci univerzitního kursu psaní a literatury.   přehýbá nervózně růžek účtenky nebo si pohrává s pivním
          Rád o sobě prohlašoval: „Víte, já už jsem starý pán, já jsem ještě   táckem, na němž jsou vyobrazeni dva tygři na žlutém pozadí…
          pořádně nedočetl ani Bibli a už vůbec žádné informace o životě                             Zdenek Barot


          Ze společenské rubriky




          V I. čtvrtletí 2025 oslavili významné životní jubileum tito spoluobčané:
          50 let   Jurčíková Martina    55 let   Sklenář Jaromír      60 let   Nedbalová Eva
                 Klimentová Renata            Červenka Josef
                 Krejčí Darina                Stará Alice
                 Vybíralová Pavla
                 Zmeškal Kamil

          65 let   Nedbal Svatopluk    70 let   Šťastná Anna       75 let   Lipnerová Božena
                 Mikešková Dagmar             Nedbalová Alena             Herudek Oldřich
                 Novák Milan                  Kopečná Svatava
                 Utěkalová Hana
                 Krejčí Eva

          Sňatek uzavřeli: Martin Vrubel, Prusinovice a Kamila Štěbrová, Kroměříž
          Narodili se: Vybíral Jiří, Krutilová Ella


                                                                                                             41
   36   37   38   39   40   41   42   43   44