Page 31 - Praha 7 - Hobulet září 2020

1 Hobulet září 2020 Archiv 31

Povodně, které trápily Prahu, bývaly v zásadě dvojího druhu. i osmý oblouk a mezi oběma „mezerami“ tak zůstal trčet jen pilíř se sochou sv. Jana
Jarní záplavy zpravidla způsobily masy sněhu tajícího na Šu- Nepomuckého. Zkáza mostu byla pro obyvatele Prahy velkým šokem, davy Pražanů se
mavě, přičemž mosty na Vltavě i jejích přítocích také ohrožo- o ní chtěly přesvědčit na vlastní oči. Deník Národní politika k tomu napsal: „Pocit, jaký
valy obrovské plovoucí ledové kry z tehdy běžně zamrzlých, se zmocnil každého, kdo zkázu spatřil, nelze vypsati. Viděli jsme lidi plakati, a není za-
respektive rozmrzajících řek. To byl případ povodně z konce jisté Pražana a nikoho, kdo jednou Prahu navštívil a zná velkolepé panorama hradčan-
března 1845. Maximální úroveň, které tehdy hladina vody ské, kdo ví, s jakou láskou lid náš pohlížel k mostu tomu, v němž spatřoval vždy jakýsi
ve Vltavě dosáhla, brali později do úvahy městští inženýři zbytek dob někdejší slávy země české, aby nebyl událostí touto vážně, v nejhlubším
například při plánování zástavby holešovických Manin. Ještě nitru vzrušen.“
větší záplavy pak postihly Prahu v roce 1872.
Velká voda v roce 1890 ale měla jinou příčinu – přeplnění
koryt řek přinesl několik dní trvající vydatný déšť na úze- Zátory volají SOS
mích, která odvodňovala Vltava a její přítoky Berounka, Ota-
va a v menší míře i Sázava. První zprávy o blížící se katastrofě Velká voda v září 1890 samozřejmě také zasáhla, a to velmi výrazně, i území Prahy 7.
se objevily v tisku už v úterý 2. září, kdy po dva dni trvajících První „na ráně“ byly asi dvě stovky obyvatel převážně nuzných domků na ostrově
lijácích vystoupila hladina Vltavy v Českých Budějovicích Štvanice. Ten ještě tehdy neměl svou dnešní podobu – tvořilo ho několik vzájemně
230 centimetrů nad normální stav a některé níže položené propojených ostrovů, největší z nich se nazýval Velké Benátky. Už 3. září večer volali
ulice ve městě již byly zatopeny. Vzedmutí hladiny se týkalo zdejší obyvatelé, kteří během dne odmítli evakuaci, o pomoc. Někteří se pokoušeli
i Otavy v Sušici nebo Volyňky ve Strakonicích. Týž den zachránit přes Negrelliho viadukt, ale silný proud jim neumožnil se na most dostat.
večer už také kulminovaly přítoky Berounky v jihozápad- I zdejší stavení nejvíce ohrožovaly klády i další materiál rychle plovoucí po řece.
ních Čechách. Vzhledem k vývoji situace upozornil pražský Bubny byly díky své vyšší poloze méně poškozeny, voda byla jen ve sklepech něko-
magistrát obyvatele v tzv. inundaci (záplavové zóně), aby se lika domů v tehdejší Vltavské ulici (dnes Bubenské nábřeží). Zatopena byla i prohlubeň
připravili na možnost, že budou muset opustit své domovy. na silnici pod Negrelliho viaduktem, k jejímu překonání bylo třeba použít loďku. Proud
Zároveň vyzval velitelství v Praze usazeného vojska, aby zdej- také poškodil taras neboli opěrnou zeď koryta a chodník v délce dvou stovek metrů
ší vojáci zůstali v pohotovosti pro případné nasazení. u silnice pod letenskou strání. Povodeň se v Bubnech obešla bez zranění, nicméně
denní tisk konstatoval, že: „dvě ženy stálým rozčilením a pohledem na spousty vod
zšílely a musely býti dopraveny do ústavu choromyslných“.
Praha v nebezpečí Voda také zaplavila velkou část Stromovky. Velké škody způsobila v areálu budou-
cího Výstaviště, kde byly v plném proudu přípravy na Jubilejní zemskou výstavu. Živel
Že se velká voda Praze nevyhne, bylo tedy patrné už 2. září proboural plot areálu, zaplavil a pobořil kůlny, které sloužily jako sklad materiálu.
večer, v deset hodin už vystoupila hladina 90 centimetrů Povodní nejvíce ohroženou lokalitou v rámci sedmé městské části byla bezesporu
nad svůj obvyklý stav. A vody stále rychle přibývalo. Ve dvě oblast Zátor nebo starých Holešovic, která se rozkládala od dnešních ulic Na Zátorách
hodiny ráno 3. září oznamovaly příchod povodně rány z děl a Plynární dále směrem k řece. Právě sem soustředila největší pozornost místní povod-
umístěných na hradbách na Vyšehradě a na Letenské pláni.
ňová komise. V úterý 4. září chodili její členové od domu k domu v ulicích tehdejších
VELKÁ VODA 1890 Varování zcela odpovídalo situaci, ráno už byla řeka o téměř Zátor (Sladkovského, Štítného, Arnoštově, Havlíčkově a Prokopově) a upozorňovali
zdejší obyvatele na hrozící nebezpečí. Zároveň se připravovaly loďky pro eventuál-
dva a půl metru nad běžným stavem. Zatopeny byly první
domy v níže položených částech města i na předměstích. ní evakuaci. Místní, zvyklí na časté zaplavování oblasti, ale varování příliš nedbali.
Zvlášť postiženy byly ulice v Podolí, v Podskalí, v Josefově, na Rozsah povodně však nakonec dostihl i je – odpoledne už byly patrové domky v oblasti
Asi všichni si ještě pamatujeme katastrofální povodně Starém Městě nebo v Libni. Ještě kritičtější situace panovala zatopené až pod střešní římsy. Ukázalo se také, že počet plavidel pro rychlou evakuaci
na obydlených ostrovech – Kampě nebo Štvanici. Ve středu
není dostačující. Díky nasazení místního sboru dobrovolných hasičů a policejní stráže
v roce 2002. Ač se tehdy jednalo o tisíciletou vodu, rozhodně nad ránem si velká voda vyžádala první lidské oběti. Do se ale záchrana obyvatel nakonec podařila. Asi tři stovky rodin našly azyl v tehdy nové
to nebyla jediná povodeň, která Prahu v moderní historii Ferdinandových kasáren v Karlíně přišel rozkaz, aby zdejší škole v Jablonského ulici a v magistrátní expozituře (sídle úřadu), která stála v tehdejší
vojáci demontovali pontonový most, který byl přednedáv-
ulici Nádražní (dnes Železničářů) čp. 265. Dobytek a domácí zvířectvo byly odvedeny
postihla. Letos v září si připomeneme sto třicet let od záplav, nem vybudován přes Vltavu poblíž karlínské Invalidovny. do prostoru tehdejšího obecního dvoru, který sloužil pro skladovací potřeby obce
které také citelně zasáhly hlavní město včetně jeho sedmé Práce šla vojákům vcelku dobře, i přes hustý déšť a tmu. V tu (mezi dnešními ulicemi U Výstaviště a Za Elektrárnou). Obyvatelům, kteří se octili bez
části a rovněž velkou část Čech. dobu se ovšem u Palackého mostu utrhly přivázané obří přístřeší, zajistila pražská městská rada třikrát denně porci teplého jídla. Zároveň byly
vory složené z velkých klád a vydaly se na pouť rozbouřenou
do nezaplavených ulic postaveny obecní povozy s nezávadnou vodou.
řekou. Po několika minutách narazily kusy dřeva do zbytků Jak situace v Zátorách vypadala, když začala opadávat voda, líčily o několik dní
pontonového mostu i do člunu vojáků. Z mužstva se podařilo později Národní listy: „Ulice ty i nyní, kdy voda rychle opadává, poskytují pohled
zachránit jen šesti vojínům, dvacet jejich soudruhů nalezlo děsný. Střechy, kterými po půdách uschovaný lid zachraňován byl, jsou rozbity, okna
v kalných vodách Vltavy smrt. vytlučena, dvéře a rámoví vyvráceno, zahrady zelinářské úplně zničeny, místnosti
I po celou středu hladina řeky nadále stoupala, přinášela obytné a studny bahnem zaneseny, četné budovy na zdivu poškozeny a pobořeny, svě-
množství objemných předmětů, nejčastěji dřeva nebo odpla- dectví to krutosti, s jakou živel rozpoutaný v ulicích zdejších řádil.“ Po opadnutí vody
vených staveb. Proud také strhl konstrukce všech pražských se v neděli 7. září začaly obyvatelé Zátor vracet do svých poničených domovů
plováren – mimo jiné na Střeleckém ostrově, na Žofíně Už před sto třiceti lety se vzedmula vlna solidarity s postiženými. Po celé zemi
i jinde. Pražská radnice se snažila na kritickou situaci reago- probíhaly sbírky, benefiční akce, podporu postiženým deklarovala zemská (česká)
vat – rozdělila město i předměstí na několik úseků, v každém i rakouská vláda. V Holešovicích se ujal organizování sbírky Antonín Urban, společník
z nich se situaci zabývala zvláštní povodňová komise. Bylo papírny Albert Emmrich.
třeba řešit velké množství problémů, v první řadě se nedostá- Povodeň v září 1890 byla na dlouhou dobu největší katastrofou svého druhu v dě-
valo technických prostředků, zejména loděk, kterými by jinách Prahy, zatopeno bylo přes 4000 domů v centru i na předměstích, která tehdy
bylo možné evakuovat obyvatele z nejvíce zasažených míst. ještě oficiálně nebyla součástí města. Překonala ji až velká voda v srpnu 2002. Pro
3 Když už se podařilo sehnat plavidlo, stálo často záchranáře srovnání – před sto třiceti lety kulminovala hladina v úterý 4. září večer na průtoku
mnoho úsilí přesvědčit lidi, aby v zájmu bezpečnosti opustili 3970 m³ za vteřinu, 15. srpna 2002 po obědě dosáhl maximální průtok hodnoty
své domovy. Situaci ale tehdejším záchranářům neulehčovali 5160 m³. Je ovšem zřejmé, že povodeň v roce 1890 byla obtížněji zvládnutelná. Zatím-
ani zvědaví Pražané, kteří se shromažďovali na vyvýšených co v roce 2002 už alespoň historické centrum ochránily od nejhoršího protipovodňové
místech nebo mostech a pozorovali běsnící řeku, čímž ovšem zábrany, koncem 19. století o něčem takovém nemohlo být ani řeči. Nemluvě o celé
ztěžovali záchranné práce. řadě technických nebo komunikačních prostředků, o kterých si mohli naši předkové
Největší pohroma měla přijít ve čtvrtek 4. září. Symbol při boji proti velké vodě nechat pouze zdát. ○
1 Poškozené pilíře Karlova mostu Prahy starobylý Karlův most nevydržel tlak bouřící vody
2 Pobořený starodávný most se stal smutným symbolem a především nahromaděného materiálu a částečně se zřítil.
zářijových povodní roku 1890
3 Na tragédii se snažili vydělat alespoň nakladatelé. Odnesly to šestý a sedmý oblouk od staroměstského břehu,
Vydavatelství Jana Otty nabízelo publikaci o povodni které se i se sochami sesunuly do rozbouřené řeky. To ale Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7.
2 už necelé tři týdny po velké vodě nebylo všechno – před desátou hodinou dopolední se zřítil Zajímá se o sběratelství a českou historii. Foto – archiv autora