Page 26 - Praha 7 - Hobulet září 2020
P. 26

27
        26                         Osudy                                                                    Hobulet září 2020          Hobulet září 2020                                                            Osudy                            27


                                                                                                                                                Tentokrát si připomeneme nedlouhou, leč o to intenzivnější pouť
                                                                                                                                                další významné postavy českého umění, malíře Antonína Slavíčka
                                                                                                                                                (1870–1910). Byl štvancem práce, oddaným služebníkem svého talentu
                                                                                                                                                a bez malování si nedokázal svůj život představit. Právě to se mu stalo
        Tulák krajinou                                                                                                                          osudným. Nejvýznamnější krajinář přelomu 19. a 20. století, mistr

                                                                                                                                                v zachycení světla a stínu, se výrazně zapsal i do historie Sedmičky.


                                                                                                                                                Text – Jaroslav Drobný pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7 jako koordinátor projektu Art District 7.
                                                                                                                                                Foto – Wikipedie, Akademie výtvarných umění v Praze






        Antonín Slavíček se narodil 16. května před
        150 lety, jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho
        otcem byl Jan Slavíček, hospodářský správce
        Vysokého učení polytechnického v Praze.                                                                                        pražskou Akademii výtvarných umění, jako   a sběrateli umění, Slavíček psal: „Mne, příteli   jej však ranila mrtvice a ochrnul na pravou
        Matka Pavlína, rozená Mildnerová, pocháze-                                                                                     žák Jana Preislera, Vratislava Nechleby, Maxe   drahý, mne už netěší jako malíře volná příroda   polovinu těla. Snažil se malovat levou rukou,
        la ze Semil. Na svět přišel v době, kdy jeho                                                                                   Švabinského a Otakara Nejedlého. Jejich sestra   tak jako massy lidí a velké město nebo nějaká   pokoušel se o malá zátiší. Výsledkem byl ale
        otec oslavil úctyhodných sedmačtyřicet let.                                                                                    Eva Slavíčková se stala básnířkou, beletristkou   kultivovaná alej – cítím v tom více života, více   zklamán. Kdo znal Slavíčkovu povahu, věděl,
        Výrazný malířský talent se projevoval již u An-                                                                                a také autorkou vzpomínek na otce Antonína   barev a toho, co hledám, nalézám jen tam a ne   že ochromení jeho těla znamená i konec jeho
        tonínova staršího bratra, jenž se tak stal pro                                                                                 Slavíčka. Provdala se za generála a spisovatele   v přírodě venkova…“ V roce 1905 se Slavíček   života. Slavíček mohl žít, jen když byl schopen
        malého brášku velkým vzorem. Sourozenec                                                                                        Rudolfa Medka (1890–1940). Z této rodiny   s rodinou vrátil do Prahy. Nastěhovali se do   pracovat, líčily jej tehdy Lidové noviny. Jeho
        mu však záhy zemřel a v útlém věku Antonín   1                                                                                 pochází i Ivan Medek (1925–2010), jehož hlas   domu v Dobrovského ulici č. 646/9, kde si   temperamentní povaha rány osudu neunesla
        přišel i o matku. O benjamínka se poté staraly                                                                                 jsme slýchali z rozhlasové stanice Hlas Ameri-  vybudoval malířský ateliér. Na jeho slavnostní   a 1. února 1910 ve 40 letech dobrovolně ukon-
        jeho dvě starší sestry, se kterými vyrůstal.                                                                                   ky, a jeden z nejvýznamnějších představitelů   otevření se zachovala cenná vzpomínka socha-  čil svůj život. Před 10. hodinou dopolední se
                                                                                                                                       českého moderního umění Mikuláš Medek   ře Josefa Mařatky. Vyprávěl o krásném proskle-  zastřelil ve svém bytě v Dobrovského ulici.
        Mařákovci                                                                                                                      (1926–1974). Evě a Rudolfovi se narodila ještě   ném půdním ateliéru, na podlaze s červeným   Následující den se v Lidových novinách psalo
        Již v jinošských letech Antonín obstojně kreslil                                                                               dcera Eva, která však zemřela ve třech letech.  linoleem, s ohromnými kamny, měkounkou   o dokončené tragédii českého umělce, jehož
        a maloval, což se projevovalo i v nižších                                    ské rodiny usídlené ve Štolmíři u Českého                                               pohovkou, přes niž byl přehozený perský kobe-  osud mocně dojímal celou českou veřejnost.
        třídách reálného gymnázia ve Spálené ulici                                   Brodu. Protože byla sirotek, její vdavky museli   Básník české krajiny                  rec, na kterém si často hověl velký bernardýn   „Moji nejdražší, nevím – budu-li mít za chvilku
        v Praze. Právě zde byl mladý student ve svém                                 odsouhlasit poručníci. Na tom, že ke sňatku       Vraťme se ale v čase trochu zpět, do doby, kdy   Maff. Otevření ateliéru bylo zapotřebí řádně   odvahy – ale jsem nadobro již bez naděje,
        výtvarném zaujetí velmi podporován. Jinak                                    s malířem z chudých poměrů nakonec svolili,       Antonín Slavíček opustil Akademii a začíná   oslavit. Sešla se k tomu vybraná společnost –   že se pozdravím, a bylo by nejrozumnější se
        je ovšem známo, že Slavíček nebyl příklad-                                   měl velkou zásluhu právě Mařák, který se jako     hledat vlastní styl uměleckého vyjádření. Jak   umělci Mikoláš Aleš, Julius Mařák, Otakar   odstranit. Je to příliš trapný život. Nemohu
        ným žákem v kázni a příliš neholdoval ani                                    tehdy slavný umělec za Slavíčka zaručil a Mí-     je nám známo, Slavíček měl s profesorem Ma-  Nejedlý, Antonín Hudeček, Bohuslav Dvořák,   ani více psát, ale přejte mi ten klid,“ napsal
        učení. Netýkalo se to však kreslení a malby.                                 liny poručníky ujistil, že ženich je výborným     řákem velmi blízký vztah a vzájemně se uzná-  Stanislav Sucharda nebo mecenáš Josef Hlávka.   v dopise na rozloučenou.
        Učitelem mu byl historický malíř Emil Johann                                 malířem a je schopen rodinu uživit. Ostatně       vali. Když v roce 1899 Julius Mařák zemřel,   Bujarý večírek skončil až za rozednění a po   K věčnému spánku byl Antonín Slavíček
        Lauffer, u kterého pobíral soukromé hodiny.                                  Bohumila přinesla do manželství dostatek pe-      bylo už předem jasné, kdo po jeho odchodu   černé kávě servírované paní Mílou se domů   uložen na Olšanských hřbitovech v Praze. Jeho
        Během studií se Antonín Slavíček rozhodl                                     něz, díky nimž se Slavíček nemusel o finance      převezme krajinářskou školu na Akademii.   odporoučeli i poslední hosté.     ovdovělá manželka Míla Slavíčková byla nuce-
        vydat na uměleckou dráhu. Hojně mu v tom                                     starat a mohl se soustředit na svou tvorbu. So-   Slavíček okamžitě začal usilovat o profesuru,   V roce 1907 se vydal Slavíček na cesty, přes   na se sama postarat o jejich tři děti a ještě téhož
        pomáhal jeho strýc, probošt staroboleslavské                                 chař Josef Mařatka později vzpomínal na Mílu      ale na tu nedosáhl, a jelikož pedagog bez   Norimberk a Štrasburk zamířil do Paříže.   roku v srpnu 1910 se provdala za rodinného
        kapituly, jmenovec Antonín Slavíček. Šest-                                   jako na spoluautorku Slavíčkova díla. To ona      profesury nemohl na Akademii žádnou školu   Navštívil umělecké sbírky Louvru, kolekci   přítele a malíře Herberta Masaryka (1880–1915),
        náctiletému Antonínovi umožnil v roce 1886                                   musela souhlasit s krajem, kam se jelo malo-      vést, byl za Mařákova nástupce nakonec   zdejších impresionistů a řadu soukromých   syna pozdějšího prvního československého
        studijně vycestovat do Mnichova na tamní                                     vat, a musel se jí zamlouvat i hotový obraz.      dosazen malíř šlechtického původu Rudolf   sbírek. Přestože byl sám označován za   prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
        uměleckou akademii. Po návratu v roce 1887                                   Pokud tomu tak nebylo, Slavíček jej rozřezal.     Otto von Ottenfeld. Později byla krajinářská   českého impresionistu, znovu se přesvědčil,   Antonín Slavíček miloval českou krajinu
        se Slavíček přihlásil na Akademii výtvarných                                 Když se naopak malba Míle líbila, mohla přijít    speciálka, jak také Slavíček předpověděl,   že impresionistické jsou jen některé prvky   a uměl ji vystihnout jako nikdo jiný. Některé
        umění v Praze, kde se právě otevřela krajinář-                               jakákoli kritika, z té si už malíř nic nedělal.   zrušena. Zklamaný a rozladěný malíř se stáhl   jeho malování. On sám totiž většinou téměř   z jeho prací si můžete prohlédnout v Národ-
        ská škola pod vedením malíře Julia Mařáka,                                     V manželství se jim postupně narodily           z akademického světa a odešel na venkov, kde   nedůtklivě zařazení do škatulky impresioni-  ní galerii Praha. Ve třetím patře Veletržního
        jenž sem přešel z Vídně. Slavíček navštěvoval                                tři děti – nejprve přišla na svět dcera Eva       hledal inspiraci pro svá nová díla. Pobýval   smus odmítal. Po návratu z cest se Antonín   paláce je v expozici 1918–1938. První republika
        pražskou Akademii s četnými přestávkami až                                   (1895–1953) a posléze dva synové, Jan (1900–      zejména v okolí Okoře, ve Hvězdě, Veltrusech   Slavíček věnoval výhradně městským moti-  vystaveno dílo Chalupa v Kameničkách (1904),
        do Mařákovy smrti v roce 1899, tedy dvanáct                                  1970) a Jiří (1901–1957). Nejmladší syn se stal   nebo na Táborsku. Na celá tři léta se s rodinou   vům. Maloval jak starobylé kouty Prahy, tak   další obrazy doplňují expozici 1796–1918.
        let. Za jedno přerušení studií mohla nešťastná                               filmovým režisérem, scenáristou a střihačem.      usadil v malebné vesničce Kameničky u Hlin-  současný život na starých tržištích a široké   Umění dlouhého století. Obdivovat zde mů-
        láska, kvůli které odešel do kláštera bene-                                  Společně s J. A. Holmanem natočil válečnou        ska, kam jej přivedla doporučení a především   panorama města. Známá jsou z této doby jeho   žete olejomalby Eliščin most (1906), Břízová
        diktinů v Rajhradu na Moravě. Do Mařákova                                    filmovou epopej Zborov (1938), s Václavem         četba románu Karla Václava Raise Západ.   dvě monumentální plátna Pohled na Prahu od   nálada (1897), Železárny na Kladně (1909)
        krajinářského ateliéru se ale vracel a společně                              Krškou nasnímal poetickou komedii Kluci           Našel zde drsnou krajinu s táhlými vrchy   Ládví a Pohled na Prahu z Letné pro jubilejní   a také slavnou malbu U nás v Kameničkách
        se svými generačními souputníky Václavem                                     na řece (1944) a samostatně režíroval mimo        a jedinečnou atmosféru venkova, která mu   výstavu Obchodní a živnostenské komory na   (1904). Slavíčkovu letenskou stopu připomíná
        Březinou, Josefem Holubem, Františkem Ka-                                    jiné pozoruhodný fantaskní horor Podobizna        učarovala. Z Kameniček se stalo jeho životní   pražském Výstavišti (1908).   i pamětní deska s bustou od sochaře Josefa
        vánem a dalšími malíři je označován za žáka                                  (1947) nebo cenzurou zakázané psychologické       téma. Vytvořil zde na 70 vrcholných obra-                                    Mařatky při vstupu do domu v ulici Dobrov-
        tzv. Mařákovy školy, přičemž právě Slavíček                                  drama Dvaasedmdesátka (1948). Starší Jan          zů – mezi nimi i ten nejslavnější a nejcennější   Hluboké rány osudu         ského 646/9. ○
        zde byl už za dob svých studií pokládán za                                   šel v otcových stopách, propadl malířství, ve     U nás v Kameničkách (1904). Slavíček se snažil   Slavíčka fascinoval Chrám sv. Víta, ale jedno
        jednu z největších nadějí. Patřil také mezi vel-                             kterém se mu dostalo uznání. Své první umě-       zachytit velikost přírody, vysoká oblaka, stro-  z nejrozměrnějších vyobrazení slavné katedrá-
        ké oblíbence svého učitele, jenž jej považoval                               lecké krůčky dělal po boku tatínka, jenž jej      my vzdorující větru, ale i těžký a tvrdý život   ly nedokončil, neboť jej postihla celá řada
        za svého nástupce.                                                           brával s sebou na procházky do přírody, kde       lidí na venkově. Stal se mistrem v zobrazení   osobních potíží. Nejdříve onemocněla jeho
                                                                                     si předkresloval náměty a skici. Pokračovatel     krás české krajiny v proměnlivých přírodních   žena a on byl nucen přerušit práci a odjet
        Slavní potomci známých rodičů                                                rodinné tradice vzpomínal, jak měl v koutku       náladách.                             s ní na léčení do Dubrovníku. Tam si ale na
        12. dubna 1895, ještě v době svých prodlou-                                  letenského ateliéru postavenou malou štaflič-                                           skalách zlomil ruku. Když se mu zhojila,
        žených studií, se Slavíček oženil s Bohumilou                                ku, kde směl malovat a napodobovat obrazy         Pohledy z Letné                       odjel v létě roku 1909 s rodinou na pozvání
        Brynychovou. Míla, jak se jí mezi přáteli                               2    svého otce. Ne náhodou se z Jana stal vyni-       Po čase se ale inspirace tímto krajem začala   přítele na faru do Německé Rybné v Orlic-  1 Krajinářská škola na AVU
        říkalo, pocházela z dobře situované statkář-                                 kající malíř krajin a zátiší. I on navštěvoval    vyčerpávat. Augustu Švagrovskému, mecenáši   kých horách. Při koupání v říčce Zdobnici   2 Antonín Slavíček v roce 1898
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31