Page 27 - Praha 7 - Hobulet září 2020
P. 27

27
 26  Osudy  Hobulet září 2020  Hobulet září 2020                                     Osudy                            27


                 Tentokrát si připomeneme nedlouhou, leč o to intenzivnější pouť
                 další významné postavy českého umění, malíře Antonína Slavíčka
                 (1870–1910). Byl štvancem práce, oddaným služebníkem svého talentu
                 a bez malování si nedokázal svůj život představit. Právě to se mu stalo
 Tulák krajinou   osudným. Nejvýznamnější krajinář přelomu 19. a 20. století, mistr

                 v zachycení světla a stínu, se výrazně zapsal i do historie Sedmičky.


                 Text – Jaroslav Drobný pracuje v Odboru kultury a sportu na ÚMČ Praha 7 jako koordinátor projektu Art District 7.
                 Foto – Wikipedie, Akademie výtvarných umění v Praze






 Antonín Slavíček se narodil 16. května před
 150 lety, jako nejmladší ze čtyř dětí. Jeho
 otcem byl Jan Slavíček, hospodářský správce
 Vysokého učení polytechnického v Praze.   pražskou Akademii výtvarných umění, jako   a sběrateli umění, Slavíček psal: „Mne, příteli   jej však ranila mrtvice a ochrnul na pravou
 Matka Pavlína, rozená Mildnerová, pocháze-  žák Jana Preislera, Vratislava Nechleby, Maxe   drahý, mne už netěší jako malíře volná příroda   polovinu těla. Snažil se malovat levou rukou,
 la ze Semil. Na svět přišel v době, kdy jeho   Švabinského a Otakara Nejedlého. Jejich sestra   tak jako massy lidí a velké město nebo nějaká   pokoušel se o malá zátiší. Výsledkem byl ale
 otec oslavil úctyhodných sedmačtyřicet let.   Eva Slavíčková se stala básnířkou, beletristkou   kultivovaná alej – cítím v tom více života, více   zklamán. Kdo znal Slavíčkovu povahu, věděl,
 Výrazný malířský talent se projevoval již u An-  a také autorkou vzpomínek na otce Antonína   barev a toho, co hledám, nalézám jen tam a ne   že ochromení jeho těla znamená i konec jeho
 tonínova staršího bratra, jenž se tak stal pro   Slavíčka. Provdala se za generála a spisovatele   v přírodě venkova…“ V roce 1905 se Slavíček   života. Slavíček mohl žít, jen když byl schopen
 malého brášku velkým vzorem. Sourozenec   Rudolfa Medka (1890–1940). Z této rodiny   s rodinou vrátil do Prahy. Nastěhovali se do   pracovat, líčily jej tehdy Lidové noviny. Jeho
 mu však záhy zemřel a v útlém věku Antonín   1  pochází i Ivan Medek (1925–2010), jehož hlas   domu v Dobrovského ulici č. 646/9, kde si   temperamentní povaha rány osudu neunesla
 přišel i o matku. O benjamínka se poté staraly   jsme slýchali z rozhlasové stanice Hlas Ameri-  vybudoval malířský ateliér. Na jeho slavnostní   a 1. února 1910 ve 40 letech dobrovolně ukon-
 jeho dvě starší sestry, se kterými vyrůstal.  ky, a jeden z nejvýznamnějších představitelů   otevření se zachovala cenná vzpomínka socha-  čil svůj život. Před 10. hodinou dopolední se
        českého moderního umění Mikuláš Medek   ře Josefa Mařatky. Vyprávěl o krásném proskle-  zastřelil ve svém bytě v Dobrovského ulici.
 Mařákovci   (1926–1974). Evě a Rudolfovi se narodila ještě   ném půdním ateliéru, na podlaze s červeným   Následující den se v Lidových novinách psalo
 Již v jinošských letech Antonín obstojně kreslil   dcera Eva, která však zemřela ve třech letech.  linoleem, s ohromnými kamny, měkounkou   o dokončené tragédii českého umělce, jehož
 a maloval, což se projevovalo i v nižších   ské rodiny usídlené ve Štolmíři u Českého      pohovkou, přes niž byl přehozený perský kobe-  osud mocně dojímal celou českou veřejnost.
 třídách reálného gymnázia ve Spálené ulici   Brodu. Protože byla sirotek, její vdavky museli   Básník české krajiny   rec, na kterém si často hověl velký bernardýn   „Moji nejdražší, nevím – budu-li mít za chvilku
 v Praze. Právě zde byl mladý student ve svém   odsouhlasit poručníci. Na tom, že ke sňatku   Vraťme se ale v čase trochu zpět, do doby, kdy   Maff. Otevření ateliéru bylo zapotřebí řádně   odvahy – ale jsem nadobro již bez naděje,
 výtvarném zaujetí velmi podporován. Jinak   s malířem z chudých poměrů nakonec svolili,   Antonín Slavíček opustil Akademii a začíná   oslavit. Sešla se k tomu vybraná společnost –   že se pozdravím, a bylo by nejrozumnější se
 je ovšem známo, že Slavíček nebyl příklad-  měl velkou zásluhu právě Mařák, který se jako   hledat vlastní styl uměleckého vyjádření. Jak   umělci Mikoláš Aleš, Julius Mařák, Otakar   odstranit. Je to příliš trapný život. Nemohu
 ným žákem v kázni a příliš neholdoval ani   tehdy slavný umělec za Slavíčka zaručil a Mí-  je nám známo, Slavíček měl s profesorem Ma-  Nejedlý, Antonín Hudeček, Bohuslav Dvořák,   ani více psát, ale přejte mi ten klid,“ napsal
 učení. Netýkalo se to však kreslení a malby.   liny poručníky ujistil, že ženich je výborným   řákem velmi blízký vztah a vzájemně se uzná-  Stanislav Sucharda nebo mecenáš Josef Hlávka.   v dopise na rozloučenou.
 Učitelem mu byl historický malíř Emil Johann   malířem a je schopen rodinu uživit. Ostatně   vali. Když v roce 1899 Julius Mařák zemřel,   Bujarý večírek skončil až za rozednění a po   K věčnému spánku byl Antonín Slavíček
 Lauffer, u kterého pobíral soukromé hodiny.   Bohumila přinesla do manželství dostatek pe-  bylo už předem jasné, kdo po jeho odchodu   černé kávě servírované paní Mílou se domů   uložen na Olšanských hřbitovech v Praze. Jeho
 Během studií se Antonín Slavíček rozhodl   něz, díky nimž se Slavíček nemusel o finance   převezme krajinářskou školu na Akademii.   odporoučeli i poslední hosté.  ovdovělá manželka Míla Slavíčková byla nuce-
 vydat na uměleckou dráhu. Hojně mu v tom   starat a mohl se soustředit na svou tvorbu. So-  Slavíček okamžitě začal usilovat o profesuru,   V roce 1907 se vydal Slavíček na cesty, přes   na se sama postarat o jejich tři děti a ještě téhož
 pomáhal jeho strýc, probošt staroboleslavské   chař Josef Mařatka později vzpomínal na Mílu   ale na tu nedosáhl, a jelikož pedagog bez   Norimberk a Štrasburk zamířil do Paříže.   roku v srpnu 1910 se provdala za rodinného
 kapituly, jmenovec Antonín Slavíček. Šest-  jako na spoluautorku Slavíčkova díla. To ona   profesury nemohl na Akademii žádnou školu   Navštívil umělecké sbírky Louvru, kolekci   přítele a malíře Herberta Masaryka (1880–1915),
 náctiletému Antonínovi umožnil v roce 1886   musela souhlasit s krajem, kam se jelo malo-  vést, byl za Mařákova nástupce nakonec   zdejších impresionistů a řadu soukromých   syna pozdějšího prvního československého
 studijně vycestovat do Mnichova na tamní   vat, a musel se jí zamlouvat i hotový obraz.   dosazen malíř šlechtického původu Rudolf   sbírek. Přestože byl sám označován za   prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
 uměleckou akademii. Po návratu v roce 1887   Pokud tomu tak nebylo, Slavíček jej rozřezal.   Otto von Ottenfeld. Později byla krajinářská   českého impresionistu, znovu se přesvědčil,   Antonín Slavíček miloval českou krajinu
 se Slavíček přihlásil na Akademii výtvarných   Když se naopak malba Míle líbila, mohla přijít   speciálka, jak také Slavíček předpověděl,   že impresionistické jsou jen některé prvky   a uměl ji vystihnout jako nikdo jiný. Některé
 umění v Praze, kde se právě otevřela krajinář-  jakákoli kritika, z té si už malíř nic nedělal.  zrušena. Zklamaný a rozladěný malíř se stáhl   jeho malování. On sám totiž většinou téměř   z jeho prací si můžete prohlédnout v Národ-
 ská škola pod vedením malíře Julia Mařáka,   V manželství se jim postupně narodily   z akademického světa a odešel na venkov, kde   nedůtklivě zařazení do škatulky impresioni-  ní galerii Praha. Ve třetím patře Veletržního
 jenž sem přešel z Vídně. Slavíček navštěvoval   tři děti – nejprve přišla na svět dcera Eva   hledal inspiraci pro svá nová díla. Pobýval   smus odmítal. Po návratu z cest se Antonín   paláce je v expozici 1918–1938. První republika
 pražskou Akademii s četnými přestávkami až   (1895–1953) a posléze dva synové, Jan (1900–  zejména v okolí Okoře, ve Hvězdě, Veltrusech   Slavíček věnoval výhradně městským moti-  vystaveno dílo Chalupa v Kameničkách (1904),
 do Mařákovy smrti v roce 1899, tedy dvanáct   1970) a Jiří (1901–1957). Nejmladší syn se stal   nebo na Táborsku. Na celá tři léta se s rodinou   vům. Maloval jak starobylé kouty Prahy, tak   další obrazy doplňují expozici 1796–1918.
 let. Za jedno přerušení studií mohla nešťastná   filmovým režisérem, scenáristou a střihačem.   usadil v malebné vesničce Kameničky u Hlin-  současný život na starých tržištích a široké   Umění dlouhého století. Obdivovat zde mů-
 láska, kvůli které odešel do kláštera bene-  Společně s J. A. Holmanem natočil válečnou   ska, kam jej přivedla doporučení a především   panorama města. Známá jsou z této doby jeho   žete olejomalby Eliščin most (1906), Břízová
 diktinů v Rajhradu na Moravě. Do Mařákova   filmovou epopej Zborov (1938), s Václavem   četba románu Karla Václava Raise Západ.   dvě monumentální plátna Pohled na Prahu od   nálada (1897), Železárny na Kladně (1909)
 krajinářského ateliéru se ale vracel a společně   Krškou nasnímal poetickou komedii Kluci   Našel zde drsnou krajinu s táhlými vrchy   Ládví a Pohled na Prahu z Letné pro jubilejní   a také slavnou malbu U nás v Kameničkách
 se svými generačními souputníky Václavem   na řece (1944) a samostatně režíroval mimo   a jedinečnou atmosféru venkova, která mu   výstavu Obchodní a živnostenské komory na   (1904). Slavíčkovu letenskou stopu připomíná
 Březinou, Josefem Holubem, Františkem Ka-  jiné pozoruhodný fantaskní horor Podobizna   učarovala. Z Kameniček se stalo jeho životní   pražském Výstavišti (1908).  i pamětní deska s bustou od sochaře Josefa
 vánem a dalšími malíři je označován za žáka   (1947) nebo cenzurou zakázané psychologické   téma. Vytvořil zde na 70 vrcholných obra-     Mařatky při vstupu do domu v ulici Dobrov-
 tzv. Mařákovy školy, přičemž právě Slavíček   drama Dvaasedmdesátka (1948). Starší Jan   zů – mezi nimi i ten nejslavnější a nejcennější   Hluboké rány osudu   ského 646/9. ○
 zde byl už za dob svých studií pokládán za   šel v otcových stopách, propadl malířství, ve   U nás v Kameničkách (1904). Slavíček se snažil   Slavíčka fascinoval Chrám sv. Víta, ale jedno
 jednu z největších nadějí. Patřil také mezi vel-  kterém se mu dostalo uznání. Své první umě-  zachytit velikost přírody, vysoká oblaka, stro-  z nejrozměrnějších vyobrazení slavné katedrá-
 ké oblíbence svého učitele, jenž jej považoval   lecké krůčky dělal po boku tatínka, jenž jej   my vzdorující větru, ale i těžký a tvrdý život   ly nedokončil, neboť jej postihla celá řada
 za svého nástupce.  brával s sebou na procházky do přírody, kde   lidí na venkově. Stal se mistrem v zobrazení   osobních potíží. Nejdříve onemocněla jeho
    si předkresloval náměty a skici. Pokračovatel   krás české krajiny v proměnlivých přírodních   žena a on byl nucen přerušit práci a odjet
 Slavní potomci známých rodičů   rodinné tradice vzpomínal, jak měl v koutku   náladách.  s ní na léčení do Dubrovníku. Tam si ale na
 12. dubna 1895, ještě v době svých prodlou-  letenského ateliéru postavenou malou štaflič-     skalách zlomil ruku. Když se mu zhojila,
 žených studií, se Slavíček oženil s Bohumilou   ku, kde směl malovat a napodobovat obrazy   Pohledy z Letné   odjel v létě roku 1909 s rodinou na pozvání
 Brynychovou. Míla, jak se jí mezi přáteli   2  svého otce. Ne náhodou se z Jana stal vyni-  Po čase se ale inspirace tímto krajem začala   přítele na faru do Německé Rybné v Orlic-  1 Krajinářská škola na AVU
 říkalo, pocházela z dobře situované statkář-  kající malíř krajin a zátiší. I on navštěvoval   vyčerpávat. Augustu Švagrovskému, mecenáši   kých horách. Při koupání v říčce Zdobnici   2 Antonín Slavíček v roce 1898
   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32