Page 26 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 říjen 2021
P. 26

Hobulet říjen 2021          Hobulet říjen 2021                                                           Dětem                            27


                                                                                                                                       Šum ptačích křídel           Od podzimu zase můžeš sypat zrní do ptačích krmítek a pozorovat, kdo přiletí.
                                                                                     Arnoldovy restituční nároky dopadly ne-                                        Poznáš, jací ptáčci se stavili na první pohoštění? Mohou ti pomoci siluety a druhá jména ptáků.
                                                                                     úspěšně a jako kompenzaci za zabavenou vilu                                    Jeden pták tam ale nepatří, poznáš který a proč?
                                                                                     obdrželi od státu menší byt v domě ve Slunné                                   Víš, kde máš nejbližší krmítko?
                                                                                     ulici č. 8 ve Střešovicích. Ten jim musel sloužit
                                                                                     zároveň jako ateliér a pracovna. Z existenčních
                                                                                     důvodů byla Mary nucena v této době při-
                                                                                     jmout několik zakázek se sociální tematikou,
                                                                                     nadále však zůstala věrná i volné tvorbě. Kon-
                                                                                     cem padesátých let vytvořila skulpturu Matka
                                                                                     s mrtvým dítětem pro památník v Osvětimi.
                                                                                       Naprosté zklamání a deziluze z poměrů
                                                                                     v protiněmeckém a skrytě antisemitském ko-
                                                                                     munistickém Československu nakonec vyústily
                                                                                     v emigraci. Dne 28. června 1963 zanechala svá
                                                                                     díla osudu a spolu s Arnoldem zamířila přes
                                                                                     Linec do Vídně. Manželé nakonec zakotvili
                                                                                     v Hamburku, kde Arnold získal po dlouhém
                                                                                3    restitučním řízení dům z pozůstalosti své
                                                                                     matky. Zde se sochařka znovu vrhla s vervou do
                                                                                     práce – v rozmezí deseti let vytvořila tři desítky
                                                                                     prací, návrhů a variant. Její pozornosti nadále
                                                                                     dominovalo téma ženy. Navzdory emigraci byla
                                                                                     zastoupena také na výstavě československého
        Vila Schück                           Hrad. V současnosti vila slouží jako rezidence   sochařství v Musée Rodin v Paříži.
        Realizací rodinné rezidence byla pověřena   Korejské republiky.                Život si však pro ni připravil další těžkou
        dvojice v té době již renomovaných, ale stále                                ránu. Arnold 14. února 1974 podlehl násled-
        mladých německy hovořících architektů židov-  V britském exilu               kům nelidských podmínek během deportace
        ského původu, Ernst Mühlstein a Victor Fürth.   Doba na konci třicátých let 20. století vztahu   a pobytu v Osvětimi. S jeho ztrátou se nikdy
        Dodnes moderně působící vila v ulici Nad   Arnolda a Mary nepřála. Svobodný rozlet spo-  úplně nevyrovnala, rezignovala na sochařství
        Kazankou čp. 222/39 se stala jejich nejslavnější   lečnosti i umění se nachýlil ke konci, do života   a soustředila se převážně na kresbu. Rozhodla
        stavbou a zařadila se k nejvýznamnějším příkla-  československých občanů vstoupil Mnichov   se také odejít z Hamburku za svou neteří do
        dům corbusierovského funkcionalismu v Česko-  a události roku 1939, které oba manžele rozděli-  Štýrského Hradce. Tam 12. srpna 1982 ve věku
        slovensku. Nedílnou součástí celkového řešení   ly na nekonečných šest let. Obsazení Českoslo-  84 let zemřela.
        objektu byla sochařská výzdoba. Tu v duchu   venska sochařku zastihlo v holandském Haagu,
        funkcionalistické jednoduchosti obstaralo je-  kam odjela organizovat svoji výstavu. Její   Epilog
        diné ústřední dílo, kterým se stala světle zářící   manžel se tou dobou nacházel v Praze. Arnold   Mary Duras si zvolila nejistý život svobodné
        zahradní socha Eva z králodvorského pískovce.   Schück později ve svých pamětech zachytil   umělkyně, navíc v oboru, který byl do té doby
        Její autorkou byla samozřejmě Mary.   jejich ranní telefonát ze středy 15. března 1939:   doménou mužů. Je příkladem kosmopolitní
          Zajímavé je připomenout budoucí osud vily   „Chci ti jen říct, aby sis zajistila co nejbližší   emancipované autorky, jejíž umělecká dráha je
        i monumentální skulptury Eva. Když v březnu   výstavní termín v Londýně a po skončení   učebnicovou ukázkou nástupu žen na umělec-
        1939 rodina Schückových ve vile již nežila, noví   současné výstavy okamžitě odjela do Anglie se   ké akademie počátkem dvacátých let 20. století.
        nájemci stříleli na sochu z pistolí a převrátili   vším, co máš.“ Tak se i stalo. Tři dny po tomto   Jedním z důkazů o kvalitě autorčina díla je be-
        ji na zem. Naštěstí ale nedošlo k vážnějšímu   vypjatém rozhovoru přistála Mary v Anglii.   zesporu také prodej novodobého odlitku sochy
        poškození. Schückovi se sochu podařilo odvézt   Bez peněz, v zemi, kterou neznala a jejíž řeč   Sedící žena (1931) v aukci celosvětově renomo-
        a uložit u kameníka, s nímž Mary spolupraco-  příliš neovládala. Bydlela v levném londýn-  vané londýnské síně Sotheby’s v roce 2011.
        vala. Bohužel ani tím nebyla zdařilá skulptura   ském hotelu a snažila se všemožně zajistit pro   Její retrospektivní výstavu uspořádala před
        ušetřena dalších dramatických událostí. Roku   manžela a jeho rodinu vstupní víza do některé   několika lety Oblastní galerie Liberec a po ní
        1959 zapůjčila sochařka Evu jako poutač před   z jihoamerických zemí. Leč neúspěšně. Arnold   Galerie Klatovy-Klenová. S oběma výstavami
        prodejní pavilon Svazu výtvarných umělců do   byl během války internován v koncentračním   se pojí detailní monografie s prostým názvem
        tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fu-  táboře Auschwitz-Birkenau.     Mary Duras, kterou vydalo nakladatelství Arbor
        číka na pražském Výstavišti. Na sochu se však   Celé období druhé světové války strávila   vitae ve spolupráci s Národním památkovým
        nepochopitelně zapomnělo a podle informací   Mary v britském exilu. Pracovala jako zdravotní   ústavem. Jejím autorem, stejně jako kurátorem
        z dubna 1962 byla poškozena neznámými   sestra, šila pyžama a posléze se jí podařilo získat   obou výstav, je Ivo Habán. S dílem této výjimeč-  Vlaštovka je tam navíc, protože odlétá do teplých krajin.
        vandaly. Do majetku Národní galerie Praha se   komerční zakázky, díky nimž se dostala i k vlast-  né umělkyně se můžeme nyní setkat například
        dostala rozbitá na čtyři velké a několik menších   ní tvorbě. Její první prací byla busta Winstona   ve 3. patře Veletržního paláce Národní galerie
        kusů, hlava byla oddělená, nohy rozlomené,   Churchilla, následovaly podobizny Jana Masa-  v Praze ve sbírkové expozici 1918–1938: První
        povrch poškrábaný. Dnes se socha nachází ve   ryka a Edvarda Beneše z bronzu, vytvořila také   republika. Její součástí jsou plastika z terako-
        fondu Národního památkového ústavu a je   pro ni netypickou dřevěnou skulpturu Má vlast.  ty Dívka u okna (1928) nebo bronzové sochy
        nově zrestaurovaná. Své konečné místo našla                                  Hudba (Sedící žena) a Probuzení, obě datované      sýkora modřinka
        v zahradě státního zámku Hradec nad Moravi-  Zpátky doma, ale…               rokem 1931. Expozice obsahuje rovněž něko-
        cí. Někdejší klenot zahrady funkcionalistické   Většina příslušníků rodiny Schückových tragic-  lik děl od malíře Maxima Kopfa, mezi nimi   kos černý
        vily opět září pískovcovým povrchem a Eva   ky zahynula v koncentračních táborech, Arnold   i obdivuhodný olej Ženský půlakt (Portrét Mary
        s nesmělým úsměvem hledí z návrší anglického   ale jako zázrakem přežil. Mary se do Českoslo-  Durasové) z roku 1928. ○
        parku směrem k zámku.                 venska vrátila v srpnu 1945 a se svým mužem
          Vila byla po 2. světové válce rodině Schü-   strávila dalších 20 let života. „Byly to první lety
        ckových zabavena a znárodněna. Ostatně hned   zaměstnanců čsl. vlády a letěli jsme bombar-                                         vlaštovka obecná  dlask tlustozobý
        v květnu 1945 si ji zabral významný komunis-  déry, kde sedadla byla pouze prkna. Bylo mi to                                    brhlík lesní  vrabec domácí
        tický funkcionář Viliam Široký, spojovaný s nej-  jedno, byla jsem šťastná, že mne vzali… Byla
        temnějším obdobím padesátých let. V sedmde-  jsem zase zpět ve vlasti,“ popsala sochařka.
        sátých letech 20. století byla dokonce rezidencí   Praha, v níž jim bylo dovoleno žít, měla
        generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka,   ale s tou prvorepublikovou pramálo společné-
        než se po zvolení prezidentem přestěhoval na   ho. Nenávratně pryč byl rodinný majetek,
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31