Page 24 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 říjen 2021

24 Osudy Hobulet říjen 2021 Hobulet říjen 2021 Osudy 25

Hlas svobodné Kosmopolitní život úspěch na výstavních salonech a později se Hitler, což pro ni znamenalo konec snu

umělkyně „Velká fešanda, mondénní, vždycky perfektně dostala do sbírek Moderní galerie v Praze. Stalo o velké samostatné výstavě v Berlíně. Zajistit
upravená, velice sympatická. Moc milá osoba
se tak 17. července 1927, a tato plastika – zakou-
ji měl německý obchodník a sběratel umění
to byla,“ popsala Duras její souputnice sochař-
ka Hana Wichterlová. Na Akademii se Mary pená za 2500 korun jako v pořadí 130. dílo do s židovskými kořeny Alfred Flechtheim, jenž
sochařské sbírky Moderní galerie – byla první
se s nástupem nacismu okamžitě ocitl na
seznámila s dalším svým osudovým mužem. z dlouhé řady jejích následujících prací, které indexu. U umělkyně se navíc začaly dostavo-
Text – Jaroslav Drobný pracuje v Odboru kultury a sportu Kromě profesora Štursy, jenž byl pro vývoj její putovaly do sbírek státních institucí u nás. vat deprese způsobené rozpadem manželství
na ÚMČ Praha 7 jako koordinátor projektu Art District 7. umělecké tvorby určující, jím byl o šest let starší a politickou situací v Evropě. V druhé polovině
Foto – Národní galerie Praha
malíř a budoucí první manžel Maxim Kopf – v té Mezinárodní věhlas roku 1936 byla dokonce hospitalizována v sa-
době vůdčí osobnost umělecké skupiny Die Přes několikaleté odloučení se nakonec oba natoriu na Veleslavíně. Nepochybně i proto
Tentokrát si připomeneme strhující životní příběh německy Pilger (Poutníci), která se na AVU utvořila kolem umělci rozhodli v roce 1927 ke společnému v této době vytvořila méně soch a proměnily
návratu do Prahy. Tento rok Mary s Maximem
ateliéru Augusta Brömseho. Nakonec se i Mary
se také náměty její tvorby. Bohužel už pouze
hovořící sochařky a kosmopolitní umělkyně Mary Duras, jenž se stala součástí této komunity umělců, i když také uzavřeli sňatek, předcházel mu vztah trva- z reprodukcí si dnes můžeme prohlédnout au-
sama příliš neinklinovala k expresionistickému
tobiografickou bustu Smutek s tváří zahalenou
jící sedm let. Novomanželský pár se nastěhoval
odehrával na pozadí pohnutých dějinných událostí 20. století, vidění většiny členů této skupiny a jejím pojít- do bytu na Čechově třídě 29 v Praze-Bubenči. závojem nebo figuru Melancholie, na kterých
které výrazně ovlivnily její soukromý i umělecký život. Díky kem s ní byl spíše vztah s Maximem Kopfem. Na Krátce poté zaznamenala Mary s plastikou Dívka v té době pracovala.
konci letního semestru 1922 ukončila nadějná
Z těžkých osobních krizí se dokázala
u okna (1928) velký úspěch na mezinárodní
svému talentu a nekonformnosti se zapsala do dějin českého sochařka studium na pražské Akademii a zamí- sochařské výstavě v Berlíně, díky němuž se jí vzpamatovat koncem třicátých let. Pozitivním
výtvarného umění. Jako jedna z úplně prvních žen studovala na řila s Kopfem a dalšími „poutníky“ do Drážďan. otevřely dveře do spolku Berliner Secession. nábojem jejího života se stal vztah s Arnoldem
Manželé byli činní i na tuzemské scéně – Maxim
Schückem, jenž pocházel z významné pražské
Ty následně vystřídal New York. Zde získal Kopf
pražské Akademii výtvarných umění, s úspěchem reprezentovala dobře placenou práci v ateliéru jevištního vý- se stal iniciátorem vzniku významných umě- německožidovské podnikatelské rodiny. Jeho
Československo na světových výstavách i na Bienále v Benátkách, tvarníka Josepha Urbana, kde se podílel na za- leckých spolků Junge Kunst a Prager Secession, otcem byl velkoobchodník a průmyslník
Mary v nich po jeho boku hrála důležitou roli.
Alexander Schück, který vlastnil a význam-
kázkách pro Ziegfeldovo divadlo a Metropolitní
vystavovala v Paříži a Londýně. Přesto se na ni téměř zapomnělo. operu. Vztah Mary a Maxima byl vztahem dvou První velkou výstavu v Československu měla ně rozvinul firmu Odkolek, z níž vytvořil
Poprvé emigrovala před nacisty, podruhé před komunisty a do vynikajících, ale také ambiciózních umělců. spolu s Maximem v roce 1927 v Domě umělců pekařské impérium. Arnold však nebyl pouze
obchodník, ale především intelektuál, jenž
Duras z New Yorku odcestovala do francouzské
v Praze (dnešní Rudolfinum). Výstava byla
Československa se už nikdy nevrátila. metropole na břehu Seiny, kde od roku 1924 úspěšná, podařilo se jim prodat některá díla do se zajímal o divadlo i výtvarné umění. Jeho
rozvíjela kariéru coby svobodná umělkyně. Usa- veřejných sbírkotvorných institucí a tím se stali zájem byl tak hluboký, že navštěvoval hodiny
dila se v ateliéru na jižním předměstí, ve čtvrti ekonomicky nezávislými a mohli dále úspěšně kresby u Maxima Kopfa. A právě zde, v jeho
Králové, následoval vzdálený Mostar v jižní Mary Duras a spolu s ní Slovinka Karla Bulov- Montrouge, kde měla ateliér také sochařka rozvíjet své kariéry. První velkou samostatnou soukromé akademii, se poprvé setkal s Mary.
1 části Hercegoviny. Během tatínkovy pražské cová (Karla Bulovec Mrak). V roce 1920 k nim Wichterlová, a prožila zde bezmála tři další roky výstavu měla Mary v roce 1934 ve významné Talentované sochařce nepochybně pomohl
služby navštěvovala Mary německou obecnou přibyla Marta Jirásková, o dva roky později pak života. Maxim v té době zase hledal inspiraci na pražské soukromé galerii dr. Huga Feigla. nejen psychicky, ale i finančně. Také dopo-
školu na Malé Straně, kde byla dobrou žákyní, byly přijaty ke studiu Gabriele Waldert a Hana Tahiti a Markézských ostrovech. Manželství s bonvivánem a světoběžníkem ručil svému otci, aby jí zadal výzdobu tehdy
a v roce 1908 složila zkoušky na chlapecké Wichterlová. Vedle nich absolvovaly u Štursy Mary Duras byla sochařkou, která se prak- Maximem Kopfem nemohlo být jednoduché, projektované luxusní funkcionalistické vily
gymnázium, které v té době přijímalo i dívky. roku 1923 budoucí malířka Vlasta Vostřebalová- ticky po celý život věnovala jedinému tématu, stačí se podívat na množství aktů, které kolem na úpatí svahu v Praze-Troji. Jejich svatba
„V deseti letech jsem bezpodmínečně chtěla -Fischerová a dnes zcela zapomenutá Slovinka jímž byla žena ve všech možných podobách. roku 1930 Max vytvořil. Nakonec se jejich se konala 14. dubna 1938 a již na podzim se
studovat filozofii, ale osud tomu chtěl jinak,“ Ludja Valičeva. V témže roce absolvovala také Jednalo se o tváře, hlavy, busty anebo celé po- manželské soužití po šesti letech rozpadlo. novomanželé do dokončené Schückovy vily
vzpomínala Duras po letech. V Hradci Králové výrazná umělkyně rusínského národního stavy. V pařížském období vytvořila bronzovou Rozvedeni byli 16. prosince 1933, Mary tehdy přestěhovali a bydleli zde s Arnoldovou mat-
žádná německá střední škola nebyla, a tak na- obrození, představitelka monumentálního me- plastiku Maska, s níž v roce 1925 zaznamenala bylo 35 let. K moci právě nastupoval Adolf kou a sestrou s dětmi.
vštěvovala soukromou měšťanskou školu, kde ziválečného sochařství Helena Mandičová (za
ji jeden z učitelů přivedl ke kreslení. Posléze svobodna na akademii jako Jelena Šinalyová).
se ukázalo, že to byla správná cesta, a výtvar- Jan Štursa byl nejen vynikající umělec, ale
nému umění nakonec zůstala věrná po celý také výjimečný pedagog, v jehož ateliéru ne-
svůj život. hrálo pohlaví nebo národnost významnější roli.
Jednou z jeho nejúspěšnějších žákyň byla právě
Vstup povolen! Mary, která se dokázala prosadit v mezinárod-
Po vypuknutí války se Mary v srpnu 1914 ním měřítku, v Paříži, Londýně, na benátských
vrátila s matkou a sestrami do Prahy. bienále a jako jediná zástupkyně Českosloven-
V 18 letech složila přijímací zkoušky na ska také v prestižním spolku Berliner Secession.
Uměleckoprůmyslovou školu, kde nejprve „Štursa měl schopnost dostat ze svých žáků
studovala u profesora Josefa Drahoňovského, všechno, co v nich bylo. V jeho škole byla
vynikajícího glyptika a sochaře, aby posléze taková atmosféra soustředění při práci, jakou
přešla k sochaři Otakaru Španielovi. Nástup zřídka najdeme v uměleckých školách. Takovou
žen na Umprumku během první světové války intensitu, s jakou jsme pracovali v jeho škole,
byl umožněn jednak momentální absencí jejich našla jsem pouze při večerních hodinách kres-
Mary Duras se narodila 10. května 1898 do ně- vojensky nasazených mužských protějšků, lení aktů na drážďanské akademii u Oskara Ko-
mecky hovořící rodiny s českými kořeny. Jejím jednak pokračující emancipací žen v přístupu koschky,“ vzpomínala Duras na svého učitele.
otcem byl vysoký důstojník rakousko-uherské k akademickému uměleckému vzdělání. Tento Skupina výše uvedených pozoruhodných
armády Adolf Duras (1857–1919) a matkou Jo- proces byl završen po vzniku Československa, žen tvoří základ ženské linie meziválečného
hanna Mysyk (1864–1941) pocházející z Duchco- kdy se na sklonku roku 1918 jako jedna z prv- sochařství v Československu. Více jich bohužel 1 Portrétní fotografie
va. Mary přišla na svět ve Vídni, kde její otec ních v Evropě otevřela ženám také pražská ateliérem projít nestihlo. Jan Štursa nejen ženy Mary Duras, kterou pořídil
tehdy služebně působil. V té době měli rodiče Akademie výtvarných umění. velebil a zpodobňoval, ale také je neodola- Arnold Schück v březnu
1946 v Praze
již tři potomky. Nejstarší Johanna se narodila telně miloval. To se mu stalo osudným. Když 2 a 3 Sculptura z terakoty
roku 1890, následovali Adolf a Grete. Jediný Štursova třída vymodeloval svoji slavnou Salome, zjistil, že jej Dívka u okna (obr. 3) z roku
syn, kterému se doma říkalo Bubi, však zemřel V říjnu 1919 se profesorský sbor AVU usnesl, modelka nakazila tehdy nevyléčitelnou syfili- 1928 a o tři roky starší
předčasně na zánět mozkových blan ve věku že po odchodu Josefa Václava Myslbeka povede dou. Ještě 28. dubna 1925 se zúčastnil umístění bronzová socha Probuzení
nedožitých deseti let. sochařskou speciálku Jan Štursa. U profesora své sochy Dar nebes a země v Moderní galerii (obr. 2) jsou součástí stálé
Časté přesuny způsobené otcovým povolá- Štursy, jenž je dnes považován za zakladatele v pražské Stromovce, aby se následně, sužován sbírkové expozice
ním jako by předznamenaly autorčin budoucí českého moderního sochařství, studovalo bolestivými příznaky rozvíjející se nemoci, vrá- 1918–1938: První
republika, k vidění jsou
neklidný stěhovavý život. Rakouskou metro- 62 studentů, z toho osm žen. Většina z nich til do svého ateliéru na Akademii, kde se těžce ve 3. patře Veletržního
poli vystřídal v roce 1900 ukrajinský Lvov, se nesmazatelně zapsala do dějin umění u nás. postřelil. Na následky zranění zemřel 2. května paláce Národní galerie
pak se rodina stěhovala do Prahy, Hradce Štursovými prvními žačkami se staly právě 1925 ve věku pouhých 44 let. 2 v Praze