Page 23 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 listopad 2021

Že je moderní historie Prahy 7 bytostně propojená Hobulet listopad 2021 Archiv 23
s rozvojem zdejších průmyslových firem, je věc
obecně známá. Jména některých zdejších firem
a jejich výrobků – rybárny Kutina, žárovky Tesla
nebo řada piv Měšťan a další – zůstaly v paměti zlatých týdně, chystali se jim holešovičtí a li- rakouských státních drah na nádraží Praha- se na to zpíváním písní atd.“ V dalších dnech
-Bubny. Ani jejich požadavky se nevymykaly
beňští majitelé kožedělných firem snížit mzdu
stávkující rozbili svůj hlavní stan opět v Praze 7,
zdejších obyvatel dodnes. Naopak celkem v pozadí o půl zlatého na sto kusů. Právě tato snaha dobovým zvyklostem a v první řadě jim šlo tentokrát v rozlehlých zahradách restaurantu na
jsou dnes lidé, kteří tyto produkty přiváděli na svět byla pro jirchářské dělníky prvotním impul- o zvýšení mezd. Žádali jejich zvednutí o čtvrti- ostrově Štvanice. Stávka skončila koncem dubna
relativním úspěchem dělníků. Většina mistrů,
sem k vyhlášení stávky. Dotčení pracovníci
nu a za přesčasovou práci chtěli o třetinu více
– dělníci a dělnice ve zdejších továrnách, i jejich ze všech holešovických firem se několikrát peněz nad rámec běžného tarifu. Protože byl respektive majitelů pekáren učinila ústupky
1 setkali a podařilo se jim zformulovat své podnik ve vlastnictví státu, celou situaci přijel a přijala protestující zpět do zaměstnání.
boj za důstojné životní podmínky a společenskou požadavky. V první řadě žádali pro všechny řešit zástupce ministerstva železnic z Vídně. Pro úspěch dělnických protestů byla
emancipaci. jircháře plat 10 zlatých týdně, tedy převede- Ve stejné době navíc probíhaly i další stěžejní jednota stávkujících. Ne vždy se ale
ní všech zaměstnanců do režimu hodinové protesty – do stávky vstoupili také zaměstnan- podařilo přesvědčit všechny pracující, aby se
mzdy. Dalším bodem bylo zkrácení pracovní ci pekáren nebo krejčovští pomocníci z celé aktivně vymezili proti svému zaměstnavateli.
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu ÚMČ Praha 7. doby – dosud se v továrnách pracovalo šest Prahy. Jedním z center pekařské stávky se stal V této souvislosti se začal používat pojem
Zajímá se o sběratelství a českou historii. Foto – archiv autora
dnů v týdnu (kromě neděle) od šesté ranní letenský hostinec U Města Prahy (Milady Ho- stávkokaz jako označení pro dělníky, kteří
do sedmé večerní (s půlhodinovou pauzou na rákové 393/36), v jehož zahradě se 15. dubna stávkovat odmítali. O neblahém osudu jedno-
snídani, hodinovou na oběd a čtvrthodinkou 1890 sešlo 930 pekařských pomocníků z celé ho z nich referoval v prosinci 1898 sociálně-
na odpolední svačinu). Stávkující požadovali Prahy. Čekali zde na výsledky vyjednávání demokratický týdeník Právo lidu: „Odměna
pracovní dobu od šesti do šesti a za veškerou mezi stávkujícími a zástupci zaměstnavatelů. stávkokaze. Známý mezi dělníky jirchářskými
práci přesčas pak extra 20 krejcarů za každou Kompromis oběma stranám pomáhal hle- stávkokaz Vyskočil z Holešovic byl v těchto
dnech z továrny L. Jellinek (sídlila v Libni –
dat pražský magistrát, zajištění zásobování
odpracovanou hodinu. I když se nejprve zdá-
Osvětou k blahobytu I. lo, že se stávka potáhne, majitelé holešovic- Pražanů pečivem bylo samozřejmě i v zájmu pozn. aut.), kde své kolegy ve stávce zradil,
kých kožedělných firem nakonec na většinu
z práce propuštěn. Když svému zaměstna-
představitelů samosprávy.
Protože situace byla vcelku vypjatá, byli na
požadavků dělníků přistoupili, a protest tak
odbyt, že za práci také dostal zaplaceno.
byl ukončen. Letnou povoláni strážníci k udržení pořádku. vateli při tom připomínal své ,zásluhy‘, byl
Okolo poledne se mezi shromážděné dělnictvo Dostal odměnu, jakou plnou měrou zasloužil.
Opuštěné pece dostavili tajemníci magistrátního živnostenské- Veškerá podobná individua mohou si z toho
Za jakousi zlatou éru stávkového hnutí nejen ho odboru, kteří „dožádali přítomné, aby tiše vzíti příklad.“
v Praze 7 lze zřejmě považovat devadesátá vyčkali průběh vyjednávání a nedali se strhnouti Dalším bojům dělníků z Prahy 7 za lepší
léta 19. století. V květnu 1890 vstoupil do k nižádným nezákonným činům, jimiž by byla pracovní a životní podmínky se budeme
stávky personál, respektive strojníci v dílnách dobrá věc dělnictva poškozena. Dělníci bavili věnovat v příštím díle seriálu. ○
i další pražská předměstí – Libeň, Karlín nebo rakouského mocnářství ekonomickou recesí,
Smíchov. Netrvalo dlouho a nově zformo- jež odstartovala krachem na vídeňské burze
vaná společenská třída, dělnictvo, se začala v listopadu 1873. Krize postihla i oděvní
organizovat a především se brát za svá práva. průmysl, firmě Bratři Böhmové se i z tohoto
Určitá liberalizace rakouského zákonodárství důvodu příliš nedařilo a výroba fungovala
totiž v šedesátých letech umožnila zakládání pouze 2 až 3 dny v týdnu. Majitelé společnosti
spolků a přinesla také možnost pořádat le- si ale přesto chtěli udržet zisky, a proto navrh-
gálně masová setkání. První vpravdě histo- li, že sníží dělnicím mzdu o 1 krejcar na jeden
rické shromáždění dělnictva se uskutečnilo klobouk. Kdyby firma fungovala v běžném,
23. května 1869 na Letenské pláni. Projevy plném provozu, nebyla by redukce mezd tak
zde vyslechlo čtyřicet tisíc lidí. Byl tu také citelná. V dané situaci to ovšem pro už tak
načrtnut budoucí politický program dělnictva těžce zkoušené dělnice znamenalo pokles je-
– v první řadě zakládání spolků, které budou jich platu přibližně o pětinu. Není proto divu,
2
prosazovat legálními prostředky zájmy této že rozhodnutí správní rady vzbudilo mezi
společenské třídy. Těmito zájmy se rozumělo zaměstnanci velkou nevoli a rozhodli se na
především omezení pracovní doby a obrana protest přerušit práci. Takto razantní reakce
proti snižování mezd. Shromáždění přivítal ale vylekala ředitelství firmy a donutila je vzít
i denní tisk, konkrétně i poměrně konzerva- plánované snížení mezd zpět. Stávky nebyly
tivní Národní listy, které napsaly: „Včerejší u Böhmových ničím neobvyklým ani v poz-
tábor dělníků na Letné jest skvělým důkazem, dějších letech, například v květnu 1890 zde
že i v kruzích dělnických zmáhá se snaha po přerušilo práci dvanáct stovek zaměstnanců, 3
vzdělání, po osvětě a svobodě. Dělník náš požadovali totiž po majitelích zvýšení platů
ví, že nepomůže-li sám sobě, nepomůže mu a zkrácení pracovní doby.
nikdo. Osvětou k blahobytu! Toť jeho heslem.“ Zajímavý pohled na poměry dělníků nám
I přes vzletné proklamace šlo první generaci poskytují novinové zprávy o stávce jirchář-
dělníků především o zlepšení vlastní hmotné ských dělníků v Holešovicích a v sousedním
Nástup industrializace na území dnešní Prahy 7 situace. Brzy se ukázalo, že prakticky jedinou pražském předměstí Libni, která proběhla
byl skutečně velmi rychlý. Zatímco ještě na možností, jak si vymoci splnění alespoň ně- v srpnu 1886. Jirchářství neboli zpracovávání
konci padesátých let 19. století mělo prakticky kterých požadavků, je stávka. Zvlášť poté, co kůží vyžadovalo velké množství vody, všechny
celé území vesnický charakter s velice řídkým byl v dubnu 1870 schválen tzv. koaliční zákon, dotčené továrny se tedy nacházely v blízkosti
osídlením, v roce 1880 už zde bylo v provo- který alespoň teoreticky přiznával zaměst- Vltavy, poblíž dnešního mostu Barikádníků.
zu 32 průmyslových podniků. Nárůst počtu nancům možnost tohoto typu protestu. Do V létě 1886 se protestovalo celkem v osmi pro-
obyvatel byl pozvolnější, nicméně ve stejném té doby byla stávka považována za trestný vozech, z toho tři tehdy fungovaly v Holešo-
roce (1880) měly spojené obce Holešovice- čin, který mohl dělníkům odmítajícím práci vicích – firmy Spannagel, Raudnitz a Roubal.
-Bubny již 10 852 obyvatel, což z nich činilo vynést až tři měsíce ve vězení. Pracující v těchto továrnách se dělili na dvě
jednadvacátou největší obec v Čechách. Nové Zřejmě první stávkou na území dnešní poloviny – část zaměstnanců, kteří vydělávali
obyvatele sem přivedly samozřejmě přede- Prahy 7 byl protest v továrně bratří Böhmo- kůže „nahrubo“, pracovala za hodinovou 1 Pohled na továrnu na klobouky bratří Böhmových,
vším pracovní příležitosti ve zřizovaných vých, který se odehrál na počátku srpna 1875. mzdu a jejich výdělek činil 7–10 zlatých týdně. kde probíhala jedna z prvních stávek na území Prahy 7
fabrikách. Ve fabrice, jež se specializovala na výrobu Druhá skupina pracovníků, kterým se říkalo 2 V sále restaurace u bubenského pivovaru se scházeli
klobouků, bylo zaměstnáno téměř půldruhé připravovači, pak byla honorována „v úko- dělníci (nejen) během stávek
Do stávky! stovky dělnic a nacházela se v místech, kde lu“. Za stovku najemno připravených kůží 3 Domky dělníků na ostrově Štvanice na počátku 20. století
4 Pohled do areálu železárny Bohumila Bondyho v Bubnech.
Tento vývoj se ale netýkal jen Holešovic, tisíce je dnes budova Bubenská 1 (bývalé Elektric- dostávali 3 zlaté a padesát krejcarů. Ačkoli si I zde proběhla celá řada protestů, například na jaře 1890
lidí z venkova hledajících zde obživu lákala ké podniky). V této době procházely země takto byli schopni vydělat maximálně deset 4 zde několik týdnů stávkovaly dvě stovky zaměstnanců