Page 12 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 - 01 2022

12 Téma Hobulet leden 2022 Hobulet leden 2022 Téma 13

ZAJÍMAVÉ ODKAZY O UKRAJINCÍCH ZKUŠENOSTI ZE ŠKOL POČTY UKRAJINCŮ A STRUKTURA MIGRACE MARIE ILJAŠENKO
A PRO UKRAJINCE BÁSEŇ LETENSKÉ NÁMĚSTÍ
Jaké jsou zkušenosti z oslovených škol v Praze 7, kde Počet Ukrajinců
Ukrajinci.cz – obsahuje i stránky časopisu Porohy je velký podíl žáků s odlišným mateřským jazykem? Z Homéra
„Ukrajinské děti se začlení rychle, ale zásadní je, aby v Česku 189 912 (září 2021) Letenské náměstí. Léta mé Iliady:
Ukzurnal.eu je rodiče podporovali, že naučit se česky je důležité,“ v Praze 59 324 (k 31. 12. 2020) ti lidé v pláštích, lidé na koních,
vysvětluje ve své kanceláři Dana Prošková, zástupkyně v Praze 7 1 489 (k 31. 12. 2020) řvoucí sparťané, tiché sady —
Odbor sociálního začleňování ÚMČ Praha 7 ředitelky a výchovná poradkyně v ZŠ Tusarova. Dětí čtení bez cest a bez návratu z nich.
s ukrajinským původem tu momentálně mají dvacet Počet cizinců
Centrum pro integraci cizinců Praha pět. Jejich adaptaci v posledních letech těžce ovlivnila Z bolesti rukou můžu věštit deště,
online výuka. „Třeba jeden chlapec se nenaučil česky v Česku 647 650 (září 2021) přílet hyperborejských vran.
Novinky z Prahy 7 v ukrajinštině v měsíčníku Hobulet ani za čtyři roky. Jeho táta je specialista IT, takže mluví v Praze 228 532 (31. 12. 2020) S bolestí rukou můžu leda věštit —
asi hlavně anglicky a nepracuje v žádném kolektivu. Do v Praze 7 9 120 (k 31. 12. 2020) a to nebyl můj plán.
Oleh Kryštopa: Ukrajina v měřítku 1 : 1 – kniha poradny se synem odmítá přijít a hodně se bál covidu.
reportáží o současné Ukrajině My tím pádem ani nevíme, jestli chlapec nemá nějaké To čekání má něco z nevyhrané bitvy.
problémy s učením, a kvůli jeho absencím se scházela Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou cizinců žijících Jasany bez studu nahlíží do oken.
už i výchovná komise a OSPOD,“ ilustruje Dana Proško- v Česku, následovanou Slováky, Vietnamci a Rusy. Do Pročítám seznamy místo modlitby
vá ztíženou situaci dětí s odlišným mateřským jazykem Česka přicházejí obvykle pracovat, jsou ale i největší a moře nepřichází a nepřichází sen.
(zkráceně OMJ). skupinou žadatelů o azyl (297 osob k září 2021). Na
zdejším trhu práce jsou poptáváni stále hlavně do (Osip míří na jih, Host, Brno, 2015)
Podle platných norem má škola, kde je více než 5 % nekvalifikovaných profesí (stavebnictví, zpracovatelský
žáků s OMJ, organizovat posilující lekce z češtiny. „U nás průmysl, úklid). Rostou však i jejich počty na polokvalifi-
to ale propočtem vychází na maximálně 5 hodin týdně, kovaných pozicích (řemeslníci, řidiči, prodavači). Žádaní
a když to rozdělíme mezi slovanské a vietnamské děti, jsou zdravotníci. Další kvalifikovaní pracovníci, například
dostaneme se na 1–2 hodiny v týdnu. To je málo. Víc specialisté IT, jsou většinou zaměstnaní u zde usazených
však nedostaneme zaplaceno,“ říká Dana Prošková. Češ- nadnárodních společností. Česká vláda se snaží migraci
tinu učí speciální pedagožka a ve škole působí i dvoj- z Ukrajiny řídit několika programy ekonomické migrace
jazyčná asistentka. „Naše vychytávka je také překladač s cílem pomoci zdejším zaměstnavatelům doplnit stavy
od pana Taicha z radnice. Řeknete do toho větu česky pracovníků. Podle Yany Leontiyevy ze Sociologického
a ono ji to přeloží a přehraje. Takže rozumějí i děti, které ústavu AV ČR dnes platí, že z Ukrajiny odchází do Česka
by si jinak vietnamské slovo nebo azbuku nepřečetly. Ale hlavně nižší třída, a to z regionů stižených nezaměst-
jestli to překládá vždy správně, nevíme,“ směje se Dana naností. Mimo jiné proto, že platy za kvalifikovanou
Prošková. Tomáše Taicha z odboru sociálního začleňová- práci v ukrajinských městech stouply, a tak se v případě
ní chválí i za pomoc během online výuky, pro kterou jim takových profesí vyplácí odcházet až za výdělkem cca
pomohl zajistit připojení pro všechny žáky. 50 000 Kč měsíčně a více. Po pěti letech nepřetržitého
a její kolegové ze spolku Krok vymysleli sobotní udržel rodný jazyk i přes více generací, vidí Ukrajině prý momentálně žije úplně jinými života mohou Ukrajinci požádat v Česku o trvalý pobyt,
školu. Vysvědčení se tu nerozdává, jde hlavně Mariya skepticky. „Život je něco jiného, než tématy než ta česká. „Texty reflektují aktuál- Doučování a dvojjazyčné asistenty využívají často který jim značně ulehčuje pracovní život a cestová-
o to, aby se děti naučily mluvit a psát řečí svých co máte v hlavě,“ říká. Poukazuje také na ní válku. Je to najednou jiná atmosféra než i v ZŠ U Studánky. Ukrajinských žáků mají momentálně ní. Druhá a další generace zde usazených Ukrajinců
rodičů a poznaly své kořeny. faktor zdejšího slovanského prostředí, které je v zemi, kde žádný konflikt není,“ analyzuje devět a při jejich začleňování postupovali podle již dříve typicky vykonává kvalifikovanější práce než jejich rodiče.
„Řekla bych, že děti k nám posílá taková Ukrajincům bližší, takže nejsou tolik motivová- hlavní literární trend. S tím souvisí nově vypracované koncepce: každému novému žákovi s OMJ
střední třída zdejších Ukrajinců. Ale i tak je ni udržovat svoji původní kulturu. Například i dvojjazyčnost ukrajinských spisovatelů, se přidělí průvodce, který zjistí jeho vstupní znalosti, Zdroje: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké policie,
komunikuje s rodinou a monitoruje jeho pokrok. Ve třídě
pro ně sobotní škola časově náročná, protože o víkendové ukrajinské školy v Kanadě je prý protože volba jazyka je dnes politickým zase žák dostane tzv. dětského patrona – spolužáka, Ministerstvo vnitra ČR a Katedra sociální geografie
Přírodovědecké fakulty UK (Dušan Drbohlav a spol.)
sobota je pro rodiny často jediný volný den zájem větší, protože životní styl a dominantní prohlášením. „Takže ti, kdo dřív psali rusky, který se o něj stará a připraví na jeho příchod zbytek
v týdnu,“ odhaluje Mariya pracovní vytíženost angličtina jsou naprosto odlišné. V Německu teď vydávají knihy v ukrajinštině,“ vysvětlu- kolektivu. „Ukázalo se také, že začleňování dětí s OMJ
svých krajanů. Když ale spolek Krok zkoušel zase podporuje zájem o ukrajinštinu snadnější je Marie. Dalším velkým trendem je potom významně pomáhá i hudba. Naše škola se dlouhodobě
pořádat školu ve všední den odpoledne, silně systém nostrifikací vysvědčení. „Velkým pří- odhalování styčných bodů s evropskou historií zaměřuje na rozvoj hudební výchovy,“ poznamenává
mu konkurovaly kroužky angličtiny, kam ukra- nosem by bylo, kdyby se ve zdejších školách a středoevropským prostorem na důkaz toho, ředitel školy Bohumil Kettner. Škola dále nabízí zaměst-
jinské děti také chodí. nabízela mezi cizími jazyky i ukrajinština,“ že ukrajinská literatura funguje i mimo ruský nancům různé semináře a konzultace a v neposlední
řadě prý probírají situaci konkrétních žáků na různých
Sama Mariya pracuje na základní škole myslí si proto Mariya Havryljuk. kulturní okruh. teambuildingových akcích. Vedení obou škol se shoduje
v Praze 2 jako dvojjazyčná asistentka pro Sama Marie prý myslí a píše česky a s Ukra- na tom, že ukrajinské děti problémy v kolektivu nemívají.
ukrajinské žáky a jako turistická průvodkyně Kultura jinci mluví zásadně ukrajinsky. „A to i s tátou. „Jen jednou jsme zaznamenali případ hádky Rusa
po Praze. V roce 2018 také stála u zrodu pro- Báseň Letenské náměstí napsala Marie Začalo to trochu jako žert, ale teď už nekomu- s Ukrajincem,“ vybavuje si Dana Prošková. I když pro to
jektu Ukrajina do českých škol, s nímž zavítala Iljašenko za jedné probdělé noci. Došlo jí, nikujeme jinak. Táta jinak moc dobře česky nemá data, z rozhovorů s dětmi pochopila, že ukrajinští
i na Sedmičku. Základem pro debatu se stalo jak horní Letná, kde tehdy žila, odkazuje na neumí,“ vysvětluje. V Česku má řadu přátel žáci pocházejí spíše z nižších socioekonomických vrstev,
krátké video 7 zajímavých faktů o Ukrajině. antické Řecko: stadion Sparta, v časech zápa- s podobným multikulturním původem a zá- zatímco rodiče ruských dětí tu často podnikají a vlastní
i nějakou nemovitost.
„Děti se hodně ptaly. Překvapil je hladomor sů hlídaný policií na koních, která připomíná jmem o literaturu. Jako malá však své ukra-
a rozsah válečných škod za druhé světové starořeckou jízdu, na dohled kotlina Troje. jinské kořeny nijak nezdůrazňovala: „Když se
války. Zajímaly se i o současný konflikt,“ shr- „Ta báseň ale hlavně komunikuje s jednou někam přestěhujete v dětském věku, nechcete
nuje historička. Často si prý žáci představovali básní Osipa Mandelštama, která je také o Ho- být jiní. Obecně toužíte spíš splynout. Aby dítě
Ukrajinu jako v podstatě středověkou zemi mérovi a nespavosti,“ vysvětluje básnířka. bylo hrdé na svou jinakost, to by mu rodiče
posetou malými vesničkami. „Přitom dnes je Narodila se v Kyjevě v ukrajinsko-česko- museli vštěpovat. Takže přijetí své jinakosti je
tu z Ukrajiny i hodně ajťáků,“ upozorňuje. -polské rodině, kde se mluvilo rusky, jak bylo proces, kterému člověk někdy doroste. Někdy
Z projektu si odnesla ještě jednu zkušenost: tehdy v dobách Sovětského svazu běžné. také ne,“ říká.
ukrajinské děti se v české třídě za svůj původ V rámci přesidlovacího programu české vlády Kvůli práci jí poslední rok na vlastní tvorbu
mnohdy styděly. „Jako moje dcera, která se už pro volyňské Čechy se začátkem 90. let odstě- moc času nezbylo. To by chtěla změnit a dát
narodila v Praze.“ Přestože se u Havryljuko- hovala s rodiči na Broumovsko. Po maturitě pravidelnému psaní zase prioritu. „Protože
vých mluví ukrajinsky a děti řeči rozumějí, odešla na univerzitu do Prahy a začala se se psaním neživím, mám práci a osobní život,
nechtěly ji používat: „Křičely, že jsou přece věnovat psaní. Vydala dvě básnické sbírky, za bývá těžké si vymezit čas a připomínat si, že to
Češi.“ Tento blok prý prolomila až babička, něž byla nominována mj. na Magnesii Literu, je něco víc než jen koníček. Je to i boj sebedů-
což je zjevně důležitá kotva ukrajinské identity a její texty byly přeloženy do několika jazyků. věry, uvěřit tomu, že z toho, co napíšu, jednou
místní druhé generace. Babička česky neumí, Momentálně žije opět na Letné a pracuje bude i nějaká pěkná knížka,“ říká. Prozatím
ale je hodná, výborně vaří a děti si s ní spojují v Holešovicích. „Obecně mě město inspiruje aspoň přeložila knihu literárních reportáží ze
svobodné prázdniny na venkově bez dohledu k psaní hodně, je to můj básnický biotop,“ současné Ukrajiny. „Je hodně barvitá. Fascino-
rodičů, respektive lidové vánoční tradice. Děti říká. Život na Letné má ráda, často se jí ale valo mě, kolik míst a tváří té země neznám,“
ve spolku Krok tedy často mluví právě ukrajin- stýská i po rodném Kyjevě. Proto když může, uzavírá Marie Iljašenko. ○
ským dialektem svých babiček. propaguje ukrajinskou literaturu překládáním
Že by se však v ukrajinské diaspoře v Česku a moderováním různých akcí. Literatura na