Page 22 - Praha 7 - Hobulet leden 2021

23
22 Osudy Hobulet leden 2021 Hobulet leden 2021 Osudy 23

Pražský architekt německé národnosti a liberálního smýšlení, jehož
Vídni do německo-českého manželství inženýra slibnou kariéru zastavila válka; během ní doplatil na své styky s Čechy
Johanna Hruschky a Marie, rozené Havelkové.
Od svých čtyř let ale žil s rodinou v Praze. Rod a Židy a po válce zase na to, že byl Němec. Tak by se dal shrnout osud
Hruschkových měl kořeny v Mašovicích u Hor- Františka Hrušky, jehož největší známou realizací je bytový komplex
šovského Týna, a jak už jméno napovídá, mísili
se v něm Němci s Čechy. František/Franz uměl na rohu Bubenské a Veletržní ulice, místními nazývaný Malý Berlín.
česky stejně dobře jako německy. Českosloven-
ský pas ovšem získal až v roce 1930, do té doby
ho úřady vzhledem k jeho domovské přísluš-
nosti do Vídně považovaly za cizince. O dva
roky později si nechal změnit jméno na Hruška.
Vzal si Češku a v jejich rodině se mluvilo česky.
Sám Hruška by se nejspíš označil za Rakušana
žijícího v Československu. Ostatně v roce 1947
do dotazníku IRO uvedl rakouskou národnost,
ačkoliv byl v té době držitelem platného česko-
slovenského pasu – a ačkoliv za protektorátu byl
pro úřady Němcem.

Mezi českým a německým světem
František vychodil základní a střední školu a na 3
pražské Německé technické univerzitě v roce
1923 získal titul doktora technických věd. Jako
cizinec nebyl odveden k vojenské službě a našel
práci ve známém projekčním ateliéru Dušek–Ko-
zák–Máca. Zde se také spřátelil s o rok starším
Janem Šebánkem, se kterým později spolupra-
coval. (Šebánek je mj. autorem domu čp. 970 se
zaobleným nárožím z roku 1928 na křižovatce
ulic Dukelských hrdinů a Na Ovčinách, kde
Šebánek i Hruška měli v první polovině 30. let
kanceláře.)
Jako pomocník významného architekta Bo-
humíra Kozáka se Hruška podílel na řadě jeho
projektů. Zaměstnavatelé s ním byli spokojeni – 2
když se v roce 1927 zpřísnily podmínky zaměst-
návání cizinců, firma si vyžádala svolení úřadů,
aby pro ni Hruška mohl dál pracovat. Hruška
projektoval Kozákovi jeho vlastní vilu (Střešovi- se stal součástí převážně německé zástavby získal od vyšetřovací komise Obvodní rady pro po nějaký čas obsazen Rudou armádou)
1
ce, Pevnostní 656/4), dům navrhl také dalšímu v této oblasti a pro Hruškovy také novým do- Prahu I–VII potvrzení, že se může neomezeně a později jí byl přidělen jiný.
partnerovi ateliéru Karlu Duškovi (Bubeneč, movem – do bytu s terasou v 6. patře vchodu G pohybovat a užívat svůj byt vzhledem k tomu,
V Tišině 782/2, dnes portugalské velvyslanectví). se přestěhovali v červenci 1939. že je považován za československého občana. Nový život v Mnichově
Margit Svobodová, která pracovala pro
Na přelomu 20. a 30. let se Hruška osamo- Prestižní zakázku Hruška v té době získal Hruškova bratra Jana a za války prošla několika Jak bylo řečeno, Hruška zůstal na svobodě a ne-
Architekt, statnil. Účastnil se veřejných soutěží, často od státu, který připravoval účast na Světové koncentráky, v místopřísežném prohlášení se- a byl mu konfiskován majetek. V dubnu 1946
byl odsunut, nesměl ale pracovat jako architekt
společně s Janem Šebánkem. Spolu vytvořili
výstavě v New Yorku v roce 1939. Výstavní
například návrhy budov Pražské peněžní burzy,
proto dobrovolně odjel s transportem UNRRA
psaném v prosinci 1948 uvedla: „Po vypuknutí
výbor kvůli časové tísni nevypsal na projekt
který (ne)zmizel Zemského úřadu v Bratislavě nebo pražské- pavilonu ČSR veřejnou soutěž, ale oslovil války byli všichni německy mluvící lidé v Pra- do Mnichova – bez rodiny. Dostal práci jako
ze, pokud nebyli židovského původu, vystaveni
architekt u Gemeinnützige Wohnungsfürsorge,
ho civilního letiště v Ruzyni. Hruška obesílal
deset architektů se zkušenostmi z výstavnic-
soutěže i samostatně, někdy naopak zasedal
silnému tlaku, aby se k ,němectví‘ přihlásili.
mnichovského podniku pro správu a výstavbu
v porotách. Návrhy veřejných staveb, na kterých tví. Hruška byl mezi nimi a skončil čtvrtý, ale Dr. Hruškovi bylo jasně dáno najevo, že jeho obecních bytů. Snažil se zajistit novou budouc-
na základě dohody, kterou v červenci 1938
se podílel, byly často oceňovány a odměňovány, uzavřel s vítězem soutěže Kamilem Roško- vztahy s Židy a radikálními Čechy mohou mít nost pro svou rodinu, která za ním jezdila do
ale realizace se až na výjimky (poštovní úřad tem a Ministerstvem veřejných prací, měl pro něj a jeho blízké nepříjemné následky. Mnichova na návštěvy. Uvažoval o vystěho-
v Děčíně-Podmoklech) nedočkaly. Úspěšnější vyprojektovat interiér restaurace navazující Po několika domovních prohlídkách gestapa vání do Chile, kde už žil jeho bratr Bedřich,
Osud Františka Hrušky, nebo také Franze byl spíš s menšími soukromými zakázkami, na výstavní pavilon. Hruška pracoval na ustoupil tlaku, aby nejen uchránil dítě své ses- a dokonce dostal pro celou rodinu imigrační
Hruschky, je živým příkladem složité životní vytvořil například portály a interiéry několika výkresech, pak ale přišla mnichovská dohoda. try před dalším pronásledováním, ale dokázal pozvání, ale na cestu neměl peníze. Není jasné,
cesty nadaného tvůrce, jehož osobní život známých obchodů v centru Prahy. Přípravy na newyorskou výstavu byly zasta- také pomoci řadě Židů a Čechů.“ (Hruškovi se proč vlastně Hruškova žena zůstávala s dětmi
i profesní dráha byly zasaženy politickou situací Za zmínku stojí Hruškova činnost v profes- veny a později bylo rozhodnuto realizovat podle všeho kromě dvou vlastních dětí během další rok a půl v Praze – snad Hruška doufal,
první poloviny 20. století. Nepočetné texty, kte- ních organizacích, která odráží jeho rozkročení pavilon ve zmenšené podobě a bez samostat- války starali o malého syna Františkovy sestry že se situace v ČSR časem uklidní a on se bude
ré se Hruškou zabývají, obvykle začínají konsta- mezi německojazyčným a českojazyčným svě- né restaurace. Hruškovy téměř hotové plány Markéty, která utekla do SSSR a v roce 1944 moci vrátit a pokračovat v práci architekta.
1 Interiér budovy Pražské peněžní burzy podle továním, že je toho o něm známo málo, a končí tem. Byl jednou z vůdčích osobností GDA – Spo- byly k ničemu a Hruška místo honoráře, který padla ve Svobodově armádě.) V srpnu 1947 Christina Hrušková dostala
návrhu F. Hrušky a J. Šebánka domněnkou, že byl po roce 1945 odsunut. Letos lečnosti německých architektů v ČSR. Angažoval měl přesahovat 50 tisíc Kč, dostal jen 15 tisíc Okupace pro Hrušku znamenala také konec vystěhovalecký pas a rodina se opět spojila.
2 Fotografii vnitrobloku Malého Berlína těsně po jeho v květnu se ale autor tohoto článku dozvěděl od se v Ústředí architektů československých, které náhrady. (Pro představu, za tuto částku se jeho pražské profesní kariéry. V roce 1942 byl O dalších osudech Františka Hrušky už víme
dokončení v roce 1940 pro Hrušku pořídil známý
fotograf František Illek pana Martina Jelínka, pracovníka Židovského zastřešovalo československé spolky architektů, dalo koupit zánovní malé auto.) nucen svou kancelář zavřít a začal pracovat jen málo. V Gemeinnützige Wohnungsfür-
3 Na nedatované fotografii z genealogického serveru muzea v Praze, o archivních dokumentech Me- a v druhé polovině 30. let byl jeho místopředse- u Rüstungsinspektion, říšské organizace, sorge (později GEWOFAG) zřejmě udělal
Geni.com je František Hruška, již v pozdním věku, zinárodní organizace pro uprchlíky (IRO), které dou. V roce 1936 se také stal soudním znalcem Padouch, nebo hrdina? která dohlížela na zbrojní výrobu. rychlou kariéru – v letech 1949 až 1963 byl
zachycen se svou matkou a manželkou se k Hruškovi vztahují. Ty ho pak dovedly k dal- v oboru přestaveb a staveb obchodních domů, O Hruškově chování během okupace už asi Co se dělo s Hruškovými během Pražského členem představenstva společnosti. Zbytek
ším informacím v českých archivech a dobové portálů a vnitřních zařízení obchodů. nikdy nebudeme schopni udělat bezpečné povstání a v týdnech po něm, nevíme. Z toho, jeho životního příběhu snad bude doplněn ně-
literatuře. Tento článek pro Hobulet je prvním Na konci 30. let Hruška navrhl velký bytový závěry. Nelze přejít, že od roku 1940 byl kandi- že byli od července 1945 přihlášeni na adrese kdy v budoucnu – Hruškův syn Johann, který
Text – Martin Tománek je bubenský patriot. K hlubšímu pokusem popsat příběh, o kterém dosud nebylo dům v Holešovicích-Bubnech pro stavební druž- dátem členství v NSDAP, na druhou stranu je U Smaltovny 22 (tedy stále v Malém Berlíně, po roce 1989 v Praze krátce podnikal v reali-
zájmu o osud Franze Hruschky jej přivedlo poznání,
že shodou okolností žije v bytě, který za války obýval téměř nic publikováno. stvo řízené pražskými Němci. (O historii domu vysoce pravděpodobné, že sympatie k nacis- ale v jiné části domu), se můžeme dohadovat, tách, zemřel v roce 2014 v Německu, a dcera
právě architekt Malého Berlína. Foto – archiv IPR (1, 2) Označení „Němec“ je v případě Hrušky hod- se podrobněji psalo v Hobuletu č. 10/2017.) mu jen předstíral, aby mohl pomáhat. O tom že rodina byla jako většina pražských Němců Christine žijící v Mnichově nechce o svém otci
a Geni.com (3) ně zjednodušující. Narodil se 24. června 1900 ve Obytný blok na rohu Bubenské a Veletržní ulice zjevně po válce přesvědčil i úřady – v září 1945 zadržena, přišla o svůj původní byt (dům byl poskytovat žádné informace. ○