Page 28 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 07-08/2022

28 I v meziválečném období byl ostrov Štvanice místem, kde Pražané Hobulet červenec, srpen 2022 Archiv 29
rádi trávili svůj volný čas. Oproti předchozím dobám se ale do popředí
zájmu dostal nový druh zábavy – sport. Na Štvanici se toho ovšem mezi
válkami dělo mnohem víc.
Stadion výrazně přispěl k popularitě ledního minulého století bylo všech patnáct koupališť udělovaly neziskovým – sportovním nebo
hokeje v naší zemi. Časté a oblíbené byly také na Vltavě, včetně toho štvanického, v režii charitativním – organizacím. Bio Benátky
zde pořádané krasobruslařské exhibice nebo města. Nejednalo se o jediné vltavské „lázně“ provozovala Společnost československých
soutěže. V letních měsících sloužilo sportoviště v Praze 7. Osvěžit se bylo možné i na koupališti válečných invalidů.
jako aréna pro „boxerská“ utkání. Stadion byl Na Maninách, které bylo jako jedno z mála Na ostrov se ale chodilo i nakupovat. V čer-
původně otevřený, střechu dostal až v polovině přístupné zdarma. Před sezonou v roce 1934 venci 1924 zde pražský magistrát propůjčil
padesátých let. Po vybudování Sportovní haly se však pražská městská rada rozhodla, že Společenstvu truhlářů pozemek o rozloze
na Výstavišti a dalších ledových ploch v hlav- štvanické lázně už pro veřejnost neotevře. Za- 1300 m2 na stavbu výstavního pavilonu. Ten
ním městě se ale štvanický stadion dostal na řízení předala společnosti Péče o mládež, která byl hotov už v prosinci téhož roku a pražští
druhou kolej, postupně chátral a v roce 2011 měla koupaliště po úpravách znovu otevřít, výrobci nábytku v něm představovali své vý-
byl za podivných okolností zbořen. ale napříště pouze pro školní děti a mládež. robky od jara 1925. Expozice se dvakrát ročně
Veřejnost se tak mohla koupat jen volně v řece, obměňovala, důraz byl kladen především
Z pláže do bio což však komplikovala buď příliš mělká, nebo na modernost a účelnost výrobků. V propa-
Zejména v letních měsících zůstával ostrov oá- naopak hluboká voda, případně využít malého gačním článku uveřejněném v září 1931 sem
zou odpočinku. Hlavně mladí Pražané se sem soukromého koupaliště u výletního parníku, nábytkáři lákali Pražany: „Na nábytkovém
chodili koupat, mnozí z nich i přes četná varo- který tehdy kotvil u Hlávkova mostu. Tlak trhu vystavena je řada kompletně zařízených
vání „na divoko“. Každoročně před sezonou se veřejnosti ale byl zřejmě příliš silný a již o dva moderních bytových interiérů, počínaje dvou-
sice v tisku objevovala varování před vstupem roky později byla veřejně přístupná „koupár- pokojovým bytem až do zařízení bytů o pěti
do řeky mimo vyhrazená místa, přesto se na“ znovu uvedena do provozu. až sedmi místnostech. Výstava tato je největší
opakovaly případy utonutí. V případě Štvanice Ve dvacátých a třicátých letech bylo možné přehlídkou moderních interiérů, dosud v Pra-
si řeka vybírala svou krutou daň především přímo z plovárny zajít do velkého letního kina, ze pořádanou.“
na východním cípu ostrova, kde plavce občas které se nacházelo mezi Hlávkovým mostem Pozorným čtenářům jistě neuniklo, že
přemohly zdejší víry a Vltava zde byla také a Negrelliho viaduktem. Vybudováno bylo na v přehledu významných staveb či institucí
poměrně hluboká. podzim 1919 a jeho název Bio Benátky odkazo- spojených s historií ostrova Štvanice jedna
Zatímco říční lázně fungující v 19. stole- val k dříve používanému názvu ostrova – Velké chybí. Ano, od roku 1919 do začátku osmdesá-
tí byly orientovány na březích směrem ke Benátky. Biograf měl kapacitu 1400 diváků tých let 20. století zde byla v provozu porod-
Karlínu, meziválečná plovárna byla umístěna a jako jediný svého druhu v Praze používal nice, kde přišly na svět doslova tisíce Pražanů.
poblíž Negrelliho viaduktu a plavci měli výhled zadní projekci. Za první republiky býval provoz Fungování této nemocnice bych v budoucnu
na Holešovice. Na počátku dvacátých let kina výdělečnou záležitostí, licence se proto rád věnoval samostatný příspěvek. ○

1

Kapitoly z dějin ostrova

Štvanice VI 4

Tenis i hokej lítých tenisových bitev, například s největším Dalším významným sportovním kolbištěm na
Prvním organizovaným sportem, který na ost- rivalem – letenským klubem LTC. Hrála se zde ostrově byl od počátku třicátých let minulého
rově našel svůj domov, byl tenis, tehdy řečený i mezinárodní utkání v dodnes existujícím Da- století zimní stadion. Za unikátním projek-
lawn-tennis. V roce 1901 si část zdejších pozem- visově poháru. Poprvé se českoslovenští tenisté tem první umělé ledové plochy v tehdejším
ků pronajal jeden z nejstarších českých teniso- účastnili této soutěže v červnu 1921, kdy právě Československu stála společnost Pražské
vých klubů – I. Český lawn-tennis klub (ČLTK). na štvanických dvorcích vyzvali Belgii. Národní vzorkové veletrhy, která pořádala v Praze 1 Utkání v Davisově poháru na dvorcích ČLTK
v roce 1931
Ten se sem přestěhoval z Bubnů, původně totiž listy tehdy ve své pozvánce hrály na nacionální veletrhy, provozovala bubenečské Výstaviště 2 Bruslení pro veřejnost v roce 1939
míval kurty uprostřed slavné bubenské cyk- strunu: „Zápasy o Davisův pohár sledovány a tehdy nový Veletržní palác. Stavba „ledového 2 3 Pavilon pražských nábytkářů
listické dráhy. Na jejím místě později vyrostl bývají všude ohromným počtem diváků. Zprá- pavilonu“, jak se také stadionu tehdy přezdí- 4 Stavba zimního stadionu v roce 1931
kostel svatého Antonína a část Strossmayerova vy o nich jdou celým světem. Nám, stále ještě valo, byla zahájena v červenci 1930. Ačkoli už
náměstí. Sezonu 1902 tak tenisté zahájili na nepříliš známému národu, nebude jistě na ško- v únoru 1931 se zde uskutečnilo první hokejo-
čtyřech vlastních dvorcích na Vltavě. Celý areál du, bude-li se o nás jednou více mluviti a psáti. vé utkání, definitivně byl stadion otevřen až
byl ohrazen dřevěným plotem, k dispozici byly Vždyť to dosud mimo hrdinné činy legionářů v listopadu 1932. Stavbu provázely komplikace,
oddělené dámské a pánské šatny. O tom, že byl takřka jen ten Sokol a sport, který nás obrovské finanční problémy společnosti PVV
tenis byl nejen sportem, ale do značné míry učinil trochu známými ve světě. Ostatně naše vedly k převzetí stavby a následnému provozu
i společenskou událostí, svědčí i pozvánka obecenstvo je tak sportovně vyspělé a vlastně firmou ing. Tomáše Keclíka, která původně
na štvanické kurty, která se objevila v Národ- lépe řečeno sportovní, že není třeba zvláštní stavbu pouze prováděla. Přesto se aréna stala
ních listech v dubnu 1902: „… v I. Českém výzvy ani reklamy. Na shledanou 13., 14. a 15. záhy velmi populární, stejně jako sporty, jež
lawn-tennis klubu v Praze na ostrově Velkých v I. Č.L.T.K. na ostrově Velké Benátky.“ se zde provozovaly. V první řadě samozřejmě
Benátkách dnes v neděli po odbytých mat- V klubu působila celá řada slavných hráčů, lední hokej – stadion se stal domovským stán-
chích pořádají členové klubu malý piknikový od pionýrských dob, které reprezentovali brat- kem hned pro dva původně tenisové kluby,
večírek, ke kterémuž členstvo dámské zváno ři Zdeněk a Ladislav Žemlovi, přes wimbledon- ČLTK a LTC. Odehrála se zde mezinárodní Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury
jest.“ Klub se na Štvanici zabydlel, areál se ské vítěze Jaroslava Drobného a Jiřího Hřebce utkání a významné turnaje – například mist- 3 a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii
postupně rozrůstal a stal se dějištěm mnoha až po hvězdy současnosti – sestry Plíškovy. rovství světa v letech 1933, 1938, 1947 a 1959. Foto – archiv autora