Page 16 - Praha 7 - Hobulet 07,08 2020
P. 16

17
        16                     Rozhovor                                                            Hobulet červenec, srpen 2020        Hobulet červenec, srpen 2020                                                 Rozhovor                         17



        Co vám řekla?                         poprvé až během hry na jevišti. To si pak    Jako do Blanky?                                                                   Mařenku, našla uvnitř divadla mámu, skrze   vztazích. Zpětná vazba by měla být konstruk-
        Tak jak jsem si ty věty vysvětlil, tak byly   třeba s Janou Preissovou při děkovačce říkáme   Ne, do toho pod Letenskou plání. Blanka                                Skype jsme je propojili a byli jsme opět šťastná   tivní a láskyplná. Přece nikdo nedělá divadlo,
        o tom, že herec je někdo, kdo chce být vidět,   dobrý den. (smích)           taky není špatný nápad, ale k ní zatím nemá-                                            rodina. To byl hodně srdcový projekt.  aby někomu ublížil nebo někoho primárně
        ale vystupuje ukrytý za nějakou postavu,                                     me takový vztah. Na závěr by k tričku měla                                                                                     naštval. Vždy to ti lidé dělají s plným nasaze-
        takže se mu dostává pozornosti, ale zároveň   Bylo těžké získat stálé angažmá    vzniknout knížka s fotodokumentací, kde to                                          Jak vlastně prožíváte derniéry?        ním a s láskou a je opravdu nízké jim házet
        jakoby není tím, na koho se ta pozornost   v Národním?                       tričko bylo, a pak se tam za zvuků harfy zlatou                                         Špatně. Zároveň jsem ale zjistil, že už jsem   klacky pod nohy. Pak jsou zase kritiky, kde jen
        upírá. Byla to složitější úvaha, ale ten paradox   Ani ne, já jsem si o něj řekl. (smích) Čtyři-  nití vyšije logo Zjuby času. Dál přemýšlím                         vycvičený, že holt někde něco končí. Ostatní   popíšou, o co v představení jde. Teď hrajeme
        se mě dotýká. Mám potřebu něco sdělovat,   krát jsem hostoval na Nové scéně a po jedné   o projektu, který by se jmenoval Film, chtěl                                na to tak zvyklí nejsou. Je to, jako kdybyste   na Jatkách Putinovy agenty a celé je to posta-
        být vidět, to ke mně asi patří. Ale čím dál tím   premiéře nám Daniel Špinar říkal, jak je rád,   bych se spojit s nějakým prostorem, kde bude                       byla pořád na střední a pořád dokola zažívala   vené na tom, že divák by neměl o průběhu nic
        víc mě zajímá, jaké to je být v tom kreativním   že má ten nejlepší možný tým. Já si řekl, že by   jakoby premiéra mého filmu. Ve skutečnosti                        maturitu, poslední večírek a pak se s těmi lidmi   vědět. Vyšla ale zbytečná pětistránková kritika,
        procesu od samého začátku a jen sám za sebe.   mě bavilo tam patřit, a zavolal jsem mu. Když   to ale vůbec nebude promítání – mám v hlavě                           už nepotkala. Řeknou vám, budeme to hrát   kde je všechno jen dopodrobna popsané.
        Tedy jinak než jako herec, který dostane text,   mě pak přijímal, říkal mi, že je to o soustředě-  takové filmové obrazy, které bych chtěl jenom                     ještě rok, a vy víte, že to máte strašně ráda, že   Hodně mě to naštvalo, protože to představení
        kostým a bandu spoluhráčů. Rád bych hledal   né práci, což bylo přesně to, co jsem si přál.   vyprávět. A teď mám nabídku vytvořit něco do                           jste moc ráda s těmi lidmi pracovala a už si to   můžeme skoro stáhnout.
        svá témata, pracoval na věcech, které jsou   Na volné noze totiž ze strachu, že třeba žádná   výlohy na Letenském náměstí vedle květinář-                            pak nikdy nezahrajete. Bylo mi z toho párkrát
        čistě moje, a víc se v tom rozvíjel. Nebaví mě   práce nebude, berete všechno, zkoušíte klidně   ství. Hrozně přemýšlím, co tam dát, a protože                       hodně smutno. Ale zároveň mám rád ten pocit,   Takže varování pro případné diváky
        pořád čekat, až se někomu do něčeho budu   dvě věci zároveň – děje se toho hodně a někdy   Letná mě hodně bere, napadlo mě, že bych                                  že věci jdou vpřed, a k tomu ty konce prostě   tohoto představení: nečíst kritiky…
        hodit. Tak si říkám, že musím poslouchat   je těžké to ukočírovat. Teď mám alibi a líp se   tam vystavil prapůvod Letné – třeba dračí vej-                           patří.                                 Přesně, nečíst a přijít. Spíš by se mi líbily kriti-
        sám sebe a začít si dávat příležitosti sám – což   mi odmítá. (smích)        ce, z kterého by se jeden večer vylíhla letenská                                                                               ky ve stylu dramaturgických úvodů pro diváky,
        je hrozně náročné, protože jste to najednou                                  rodina a zahrála na ukulele. (smích)                                                    Nemáte na památku třeba nějaké         které dělá třeba Národní divadlo. Mluví se
        vy, kdo si dá deadline, a klobouk dolů před   Mluvil jste o tom, že potřebujete vlastní                                                                              videozáznamy?                          v nich o tom, jak představení vzniká, co otevírá
        všemi, kteří to tak dělají.           projekty. Poslední dobou se realizujete    To zní všechno dobře. Možná i to, že jste                                           Záznamy se dělají, abychom si před sezonou   za otázky, jak k tomu přistoupili inscenátoři.
                                              ve svých PopUpShow…                    známý herec, vám otevírá další možnosti…                                                představení osvěžili, ale obecně se na ně nerad   Spíš citlivě pracovat s otazníky a s lidmi o nich
        Máte za sebou první sezonu            Ano, vždycky mě fascinovala sláva a často mě   V tomhle asi jo, možnosti jsou velké, pak jen                                   dívám, tam prostě není ta atmosféra. A je to   mluvit než říct: Uvidíte tohle, musíte to vnímat
        v Národním divadle. To je pro mnoho    přepadá touha být někým jiným, fascinují mě   se v tom neutopit. Já bych mohl hodiny mluvit                                   tak i dobře, divadlo je nezaznamenatelné.  takhle, pak to budete vnímat takhle, a kdo
        herců vrchol kariéry, o kterém sní.    pop star a různé mega hvězdy. Třeba video,   o tom, co mě napadá, ale zase čím víc o tom                                                                             tohle nevěděl, je blb. Lidi si pak myslí, že jsou
        Měl jste to taky tak?                 jak Lady Gaga vychází z hotelu a kolem je dav   mluvím, tím se to tak trochu stává závazným.                                   A co online přenosy, které se během    hloupí, a bojí se. Stejné je to třeba i se součas-
        Ano, myslím, že jsem si tím uzavřel nějakou   jejích fanoušků, mě absolutně pohlcuje. Pan                                                                            karantény hojně vyrojily?              ným výtvarným uměním, i toho se hodně lidí
        etapu, třeba to, že mě nevzali na DAMU na   Freud by vysvětlení asi našel… Tak mě napadlo   Když už jsme u toho vybuzení k akci,                                     To mě teda vůbec nezajímá. Někomu to asi   bojí. Mají pocit, že všemu musí rozumět, ale
        činohru.                              na nic nečekat a na neexistující mega star si   vy máte taky projekt s názvem Hulák                                            funguje, ale já nejsem ten typ. Nevím, co by se   o tom to není. Chce to jen ptát se a být otevře-
                                              zahrát a udělat z toho podívanou. Tak vznikla   motivák. O co jde?                                                             muselo stát, abych si pustil live stream z diva-  ný a to umí každý.
        Takže angažmá v Národním pro vás      první PopUpShow s názvem Spectacular Shit –   Ano, to je můj funny byznys, který teď zažívá                                    dla a díval se.
        byla nějaká forma uznání?             může se dít cokoliv, hlavně že je to spektaku-  renesanci. Celé to vzniklo tak, že jsem si kdysi                                                                      Chodíte vůbec ve volném čase do divadla?
        Ano, přesně tak a v tom vlastně tkví i to moje   lární. (smích) Zatím jich proběhlo asi jedenáct,   dávno na Instagramu udělal motivační video,                      Nebylo to zvláštní i pro ty herce,     Moc ne, asi nejsem úplně divadelní typ. Přes
        přehodnocování. Honba za uznáním je dobrý   mám skvělý tříčlenný tým – Káťu, Jana a Jéňu   abych šel běhat, i když se mi nechtělo. Mělo                              najednou hrát bez diváků?              den ho mám běžně docela hodně, takže se mi
        motor, ovšem smysl bytí se v tom nachází   a většinou se konají za výlohou kadeřnictví   pozitivní reakce, a tak mě napadlo, proč to                                 To asi jo. Ale to se občas stane i za normálních   málokdy chce. Moc si tam totiž neodpočinu –
        špatně. Zároveň jsou ale teď v Národním   mého kamaráda Toma v ulici Fr. Křížka. Jsou   nedělat i pro jiné. Lidé mi napíšou, v čem                                   okolností. Hrajete, v hledišti jsou diváci, ale   potkám všechny známé, koukám se, jak to kdo
        tvůrci, kteří mě zajímají a inspirují – třeba   to ale všechno hodně osobní věci. I když se   potřebují nakopnout, já si vezmu kostým a řvu                          jako by tam ani nebyli. Po představení není   udělal, a pak si jdeme sednout a já se bojím,
        Daniel Špinar, hostuje tam Petra Tejnorová,   na první pohled může zdát, že třeba bojovat   tak dlouho, dokud nenařvu 15 vteřin, s kterými                           žádná debata s diváky, takže se nic nedozvíte.   že buď se mi to nebude líbit a budu konfron-
        Jirka Adámek, tandem SKUTR, kmenový reži-  s klacky, což jsem jednou v rámci show dělal   jsem spokojený. Celé je to v takovém armád-                                Přitom možná jen nevidíte, že se divák usmívá,   tovaný s tím, jak jim to říct, anebo to bude
        sér Honza Frič nebo šéfdramaturgyně Marta   na Letenské pláni, je jen fór, mám to podlože-  ním duchu, taková pozitivní agrese. Včera jsem                           jen se nesměje nahlas. Záleží na typu divadla,   tak strašně dobré, že budu smutný, že v tom
        Ljubková. Všichni to jsou lidi, kterých si moc   né a vím, co to pro mě znamená.  jich dělal dvanáct a přišel jsem o hlas. (smích)                                   ale třeba zrovna Národní má forbínu tak ob-  nejsem. (smích) Málokdy je to něco mezi, ale
        vážím, takže jsem čekal, že i ta dramaturgická                                                                                                                       rovskou, že se cítíte jako na filmovém natáčení,   hledám si k tomu cestu. Jít do divadla bez před-
        nabídka bude kvalitní a smysluplná.   Takže tahle rovina by vám seděla nejvíc?  V jakých oblastech lidi motivujete?                                                  diváky skoro nevidíte. Z toho důvodu je tam asi   sudků je jeden z mých úkolů. Mnohem radši
                                              Zatím to nedokážu definovat. Ve svých show   Tak během zkouškového a před maturitami je                                        i ta protipožární opona, protože byste možná   jdu třeba na výstavu. To mě fascinuje i tím
        Jak vnímáte současnou pozici          budu pokračovat, zároveň ale chci mít oči   to hlavně Uč se! Pak jsou to otázky sebevědo-                                      ani nezaregistrovala, že hoří. (smích)  klidem, nikdo tam na mě nehuláká. Lidi se mi
        „zlaté kapličky“?                     i uši otevřené. Momentálně bych rád měl svou   mí – jako Jsi dobrá, jsi krásná, pak je tam hodně                                                                      prezentují, je tam taky jejich ego, ale jsou tam
        Národní divadlo je ve fázi přenastavení   vlastní písničku, na hudbě pracuji s jedním   Zhubni, makej, nežer. Lidé dávají videa třeba                                Jak moc upřímní jsou k sobě herci      už jen věci, a ne lidi. Můžu se k tomu vrátit,
        i v myslích lidí. Hodně diváků tam ale stále   skladatelem, který teď přestal komunikovat,   i k narozeninám nebo matkám na mateřské                                 ve smyslu reflexe společné práce?      můžu odejít a nikomu se nemusím zpovídat.
        chodí jako do muzea národního obrození   takže buď už nežije, nebo se mu moje nápady   „dovolené“, kterým říkám něco jako: Jsi krá-                                  Bylo by to fajn, ale bohužel k tomu obecně
        a současné vedení, výběr a provedení titulů   opravdu moc líbí. S kamarádem fotografem   lovna všech matek, uvědom si, že jsi dobrá, to                              nejsme moc vedeni. Zpětná vazba může být   Co zajímavého jste naposledy viděl?
        naráží nejen na očekávání obecenstva, ale   Markem Bartošem jsme zase začali pracovat   není jenom dítě, ale investice do budoucnosti                                podpůrná, ale ne pokud je vnímána jako útok.   Hodně se mi líbila výstava Michaela Rittsteina
        i některých herců. Po půl roce pozorování mi   na projektu Zjuby času, protože si říkám King   této planety… (smích)                                                 Tohle chce trénink a cit. Když vám totiž na ně-  a výborný byl i Theodor Pištěk v Brně. To mě
        momentálně přijde jako takový tavicí kotlík.   of Zjuby neboli Král předkusu. Zjuby času                                                                             kom záleží, tak byste mu měla především říct,   hodně bavilo.
        Přitom podle mě má první scéna ambice   bude kolekce triček, která budou „zrát“ ven-  Na jaký svůj divadelní projekt rád                                             co mu nejde, aby se mohl zlepšit. To je pro mě
        i potenciál být první a nejlepší, ale ve smyslu   ku, takže jejich design vytvoří povětrnostní   vzpomínáte?                                                         pak projev lásky a důvěry a je to královská do-  A co vaše cestovatelské mise,
        divadla 21. století, tedy platformou pro dialog,   vlivy. K tomu uděláme jednou za rok happe-  Mám rád spolupráci s Petrou Tejnorovou,                               vednost lidí, kteří se znají a jsou sami se sebou   prý rád jezdíte do New Yorku.
        která mnohdy nabízí spíš otazníky než distanc   ning, kdy jedno tričko z kolekce vydražíme.   protože vždycky přijde s něčím novým. Cesta                            v pohodě. Sám se v tomhle směru snažím být   Ano, to je to moje velikášství, ostatně kde
        a jistotu pohodlné zábavy.            Celkem jich bude devět, takže je to projekt na   a práce s ní je hodně hledačská, moc blízké mi                                otevřený. Při zkoušení Stát jsem já mi třeba   jinde si představovat jízdu limuzínou a pří-
                                              devět let, to desáté pak necháme „zrát“ třeba   bylo její představení Live Show. Bohužel život-                                hodně pomohl Robert Mikluš, který je hodně   slušnost k elitě planety než v New Yorku.
        Existují na divadle nějaké pověry?    dvacet let, bude to opravdu hodně slow fashi-  nost projektů vykazuje nepřímou úměru, čím                                      zapálený a své role staví jako sochař. Pak je   (smích) Tam mám pocit, že jsem v centru
        Hodně, obzvlášť v Národním. Třeba nesmíte   on (angl. pomalá móda, pozn. red.) – i s tím   je to inovativnější a víc mě to zajímá, tím kratší                        ale také potřeba vědět, co už je vaše a za čím   dění. Když jsem tam byl naposledy, tak se
        mít na jevišti klobouk nebo se nesmí pískat –   rizikem, že to ve finále bude nenositelný kus   dobu se hraje. (smích) Live Show byl interak-                        si budete stát. Máme třeba úžasnou paní na   shodou okolností konala i MET gala, největší
        to je pozůstatek z doby, kdy si takto technici   hadru. (smích)              tivní projekt, který pracoval i s lidmi mimo                                            jevištní mluvu, opravdu fenomén, která vždy   akce módního průmyslu. Do NY se sjížděly
        dávali znamení, kdy jet dolů s tahy, takže to                                divadlo. Hráli jsme ztracené děti, metaforu                                             přijde s blokem plným poznámek, co všechno   vozy, jako kočáry do Versailles… To mě fakt
        bylo z bezpečnostních důvodů. Také jsem   Kde budou ta trička „zrát“?        Jeníčka s Mařenkou, a vydávali jsme se na ulici,                                        bylo špatně. Je potřeba si uhlídat, aby se z vás   přitahuje a jsem na to opravdu úchylný. Jed-
        slyšel, že starým mistrům se nesmělo napo-  S Markem jsme oba Leteňáci, navíc ta trička   kde jsme získávali různý videomateriál, který                              nestalo chodící opřipomínkování.       nou jedinkrát jsem málem nepřišel do práce,
        vědět, nebo jste se alespoň museli tvářit, že   vznikají ve spolupráci s Annou Vácovou, která   se pak v divadle promítal – byly to interakce                                                               a to když byli v Praze Medveděv a Obama a já
        jste nenapověděli. Herci si před představením   má ateliér v Čechově ulici. Trička tak budou   s náhodnými kolemjdoucími. Postupně jsme se                           Čtete kritiky?                         čekal na projíždějící kolony. (smích) Poslední
        popřejí zlom vaz, někdo se před výstupem   nejspíš na střeše Molochova, protože tam   v tom tak vycvičili, že pro nás nebyl problém                                  To mě moc nebaví. Většina věcí, které jsem dě-  má cesta ale skončila včera, kdy jsme hodně
        křižuje. Sám mám své rituály, musím si zkon-  jsem vyrůstal a přijde mi to jako středobod mé   dostat se k lidem domů, nosit starou paní v ná-                       lal, byla spíš kolektivní tvar, a ne o jednotlivých   nevelikášsky putovali několik dní Českem, šli
        trolovat rekvizity, tužku musím mít v pravé   Letné. Chceme zapojit i další živly, takže jedno   ručí nebo s lidmi tančit. Představení končilo                       výkonech. Vyšlo ale i pár zlých recenzí, někteří   jsme kolem Orlíku, s cílem dojít na asi 80 km
        kapse a podobně. Ve velkých souborech je   tričko bude pod vodou – v Troji nebo ve Stro-  tak, že já jsem si na ulici našel tátu a Johanka                           kritici totiž vedou s určitými divadelními   vzdálenou chalupu, spali jsme venku v hama-
        zase zajímavé, že s řadou kolegů se vidíte   movce, další bychom rádi dali do tunelu.  Schmidtmajerová, která hrála pomyslnou                                        režiséry otevřený boj. Je to jako v mezilidských   kách a moc se nemyli. I tohle mě baví.
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21