Page 16 - Praha 7 - Hobulet 07,08 2020
P. 16
17
16 Rozhovor Hobulet červenec, srpen 2020 Hobulet červenec, srpen 2020 Rozhovor 17
Co vám řekla? poprvé až během hry na jevišti. To si pak Jako do Blanky? Mařenku, našla uvnitř divadla mámu, skrze vztazích. Zpětná vazba by měla být konstruk-
Tak jak jsem si ty věty vysvětlil, tak byly třeba s Janou Preissovou při děkovačce říkáme Ne, do toho pod Letenskou plání. Blanka Skype jsme je propojili a byli jsme opět šťastná tivní a láskyplná. Přece nikdo nedělá divadlo,
o tom, že herec je někdo, kdo chce být vidět, dobrý den. (smích) taky není špatný nápad, ale k ní zatím nemá- rodina. To byl hodně srdcový projekt. aby někomu ublížil nebo někoho primárně
ale vystupuje ukrytý za nějakou postavu, me takový vztah. Na závěr by k tričku měla naštval. Vždy to ti lidé dělají s plným nasaze-
takže se mu dostává pozornosti, ale zároveň Bylo těžké získat stálé angažmá vzniknout knížka s fotodokumentací, kde to Jak vlastně prožíváte derniéry? ním a s láskou a je opravdu nízké jim házet
jakoby není tím, na koho se ta pozornost v Národním? tričko bylo, a pak se tam za zvuků harfy zlatou Špatně. Zároveň jsem ale zjistil, že už jsem klacky pod nohy. Pak jsou zase kritiky, kde jen
upírá. Byla to složitější úvaha, ale ten paradox Ani ne, já jsem si o něj řekl. (smích) Čtyři- nití vyšije logo Zjuby času. Dál přemýšlím vycvičený, že holt někde něco končí. Ostatní popíšou, o co v představení jde. Teď hrajeme
se mě dotýká. Mám potřebu něco sdělovat, krát jsem hostoval na Nové scéně a po jedné o projektu, který by se jmenoval Film, chtěl na to tak zvyklí nejsou. Je to, jako kdybyste na Jatkách Putinovy agenty a celé je to posta-
být vidět, to ke mně asi patří. Ale čím dál tím premiéře nám Daniel Špinar říkal, jak je rád, bych se spojit s nějakým prostorem, kde bude byla pořád na střední a pořád dokola zažívala vené na tom, že divák by neměl o průběhu nic
víc mě zajímá, jaké to je být v tom kreativním že má ten nejlepší možný tým. Já si řekl, že by jakoby premiéra mého filmu. Ve skutečnosti maturitu, poslední večírek a pak se s těmi lidmi vědět. Vyšla ale zbytečná pětistránková kritika,
procesu od samého začátku a jen sám za sebe. mě bavilo tam patřit, a zavolal jsem mu. Když to ale vůbec nebude promítání – mám v hlavě už nepotkala. Řeknou vám, budeme to hrát kde je všechno jen dopodrobna popsané.
Tedy jinak než jako herec, který dostane text, mě pak přijímal, říkal mi, že je to o soustředě- takové filmové obrazy, které bych chtěl jenom ještě rok, a vy víte, že to máte strašně ráda, že Hodně mě to naštvalo, protože to představení
kostým a bandu spoluhráčů. Rád bych hledal né práci, což bylo přesně to, co jsem si přál. vyprávět. A teď mám nabídku vytvořit něco do jste moc ráda s těmi lidmi pracovala a už si to můžeme skoro stáhnout.
svá témata, pracoval na věcech, které jsou Na volné noze totiž ze strachu, že třeba žádná výlohy na Letenském náměstí vedle květinář- pak nikdy nezahrajete. Bylo mi z toho párkrát
čistě moje, a víc se v tom rozvíjel. Nebaví mě práce nebude, berete všechno, zkoušíte klidně ství. Hrozně přemýšlím, co tam dát, a protože hodně smutno. Ale zároveň mám rád ten pocit, Takže varování pro případné diváky
pořád čekat, až se někomu do něčeho budu dvě věci zároveň – děje se toho hodně a někdy Letná mě hodně bere, napadlo mě, že bych že věci jdou vpřed, a k tomu ty konce prostě tohoto představení: nečíst kritiky…
hodit. Tak si říkám, že musím poslouchat je těžké to ukočírovat. Teď mám alibi a líp se tam vystavil prapůvod Letné – třeba dračí vej- patří. Přesně, nečíst a přijít. Spíš by se mi líbily kriti-
sám sebe a začít si dávat příležitosti sám – což mi odmítá. (smích) ce, z kterého by se jeden večer vylíhla letenská ky ve stylu dramaturgických úvodů pro diváky,
je hrozně náročné, protože jste to najednou rodina a zahrála na ukulele. (smích) Nemáte na památku třeba nějaké které dělá třeba Národní divadlo. Mluví se
vy, kdo si dá deadline, a klobouk dolů před Mluvil jste o tom, že potřebujete vlastní videozáznamy? v nich o tom, jak představení vzniká, co otevírá
všemi, kteří to tak dělají. projekty. Poslední dobou se realizujete To zní všechno dobře. Možná i to, že jste Záznamy se dělají, abychom si před sezonou za otázky, jak k tomu přistoupili inscenátoři.
ve svých PopUpShow… známý herec, vám otevírá další možnosti… představení osvěžili, ale obecně se na ně nerad Spíš citlivě pracovat s otazníky a s lidmi o nich
Máte za sebou první sezonu Ano, vždycky mě fascinovala sláva a často mě V tomhle asi jo, možnosti jsou velké, pak jen dívám, tam prostě není ta atmosféra. A je to mluvit než říct: Uvidíte tohle, musíte to vnímat
v Národním divadle. To je pro mnoho přepadá touha být někým jiným, fascinují mě se v tom neutopit. Já bych mohl hodiny mluvit tak i dobře, divadlo je nezaznamenatelné. takhle, pak to budete vnímat takhle, a kdo
herců vrchol kariéry, o kterém sní. pop star a různé mega hvězdy. Třeba video, o tom, co mě napadá, ale zase čím víc o tom tohle nevěděl, je blb. Lidi si pak myslí, že jsou
Měl jste to taky tak? jak Lady Gaga vychází z hotelu a kolem je dav mluvím, tím se to tak trochu stává závazným. A co online přenosy, které se během hloupí, a bojí se. Stejné je to třeba i se součas-
Ano, myslím, že jsem si tím uzavřel nějakou jejích fanoušků, mě absolutně pohlcuje. Pan karantény hojně vyrojily? ným výtvarným uměním, i toho se hodně lidí
etapu, třeba to, že mě nevzali na DAMU na Freud by vysvětlení asi našel… Tak mě napadlo Když už jsme u toho vybuzení k akci, To mě teda vůbec nezajímá. Někomu to asi bojí. Mají pocit, že všemu musí rozumět, ale
činohru. na nic nečekat a na neexistující mega star si vy máte taky projekt s názvem Hulák funguje, ale já nejsem ten typ. Nevím, co by se o tom to není. Chce to jen ptát se a být otevře-
zahrát a udělat z toho podívanou. Tak vznikla motivák. O co jde? muselo stát, abych si pustil live stream z diva- ný a to umí každý.
Takže angažmá v Národním pro vás první PopUpShow s názvem Spectacular Shit – Ano, to je můj funny byznys, který teď zažívá dla a díval se.
byla nějaká forma uznání? může se dít cokoliv, hlavně že je to spektaku- renesanci. Celé to vzniklo tak, že jsem si kdysi Chodíte vůbec ve volném čase do divadla?
Ano, přesně tak a v tom vlastně tkví i to moje lární. (smích) Zatím jich proběhlo asi jedenáct, dávno na Instagramu udělal motivační video, Nebylo to zvláštní i pro ty herce, Moc ne, asi nejsem úplně divadelní typ. Přes
přehodnocování. Honba za uznáním je dobrý mám skvělý tříčlenný tým – Káťu, Jana a Jéňu abych šel běhat, i když se mi nechtělo. Mělo najednou hrát bez diváků? den ho mám běžně docela hodně, takže se mi
motor, ovšem smysl bytí se v tom nachází a většinou se konají za výlohou kadeřnictví pozitivní reakce, a tak mě napadlo, proč to To asi jo. Ale to se občas stane i za normálních málokdy chce. Moc si tam totiž neodpočinu –
špatně. Zároveň jsou ale teď v Národním mého kamaráda Toma v ulici Fr. Křížka. Jsou nedělat i pro jiné. Lidé mi napíšou, v čem okolností. Hrajete, v hledišti jsou diváci, ale potkám všechny známé, koukám se, jak to kdo
tvůrci, kteří mě zajímají a inspirují – třeba to ale všechno hodně osobní věci. I když se potřebují nakopnout, já si vezmu kostým a řvu jako by tam ani nebyli. Po představení není udělal, a pak si jdeme sednout a já se bojím,
Daniel Špinar, hostuje tam Petra Tejnorová, na první pohled může zdát, že třeba bojovat tak dlouho, dokud nenařvu 15 vteřin, s kterými žádná debata s diváky, takže se nic nedozvíte. že buď se mi to nebude líbit a budu konfron-
Jirka Adámek, tandem SKUTR, kmenový reži- s klacky, což jsem jednou v rámci show dělal jsem spokojený. Celé je to v takovém armád- Přitom možná jen nevidíte, že se divák usmívá, tovaný s tím, jak jim to říct, anebo to bude
sér Honza Frič nebo šéfdramaturgyně Marta na Letenské pláni, je jen fór, mám to podlože- ním duchu, taková pozitivní agrese. Včera jsem jen se nesměje nahlas. Záleží na typu divadla, tak strašně dobré, že budu smutný, že v tom
Ljubková. Všichni to jsou lidi, kterých si moc né a vím, co to pro mě znamená. jich dělal dvanáct a přišel jsem o hlas. (smích) ale třeba zrovna Národní má forbínu tak ob- nejsem. (smích) Málokdy je to něco mezi, ale
vážím, takže jsem čekal, že i ta dramaturgická rovskou, že se cítíte jako na filmovém natáčení, hledám si k tomu cestu. Jít do divadla bez před-
nabídka bude kvalitní a smysluplná. Takže tahle rovina by vám seděla nejvíc? V jakých oblastech lidi motivujete? diváky skoro nevidíte. Z toho důvodu je tam asi sudků je jeden z mých úkolů. Mnohem radši
Zatím to nedokážu definovat. Ve svých show Tak během zkouškového a před maturitami je i ta protipožární opona, protože byste možná jdu třeba na výstavu. To mě fascinuje i tím
Jak vnímáte současnou pozici budu pokračovat, zároveň ale chci mít oči to hlavně Uč se! Pak jsou to otázky sebevědo- ani nezaregistrovala, že hoří. (smích) klidem, nikdo tam na mě nehuláká. Lidi se mi
„zlaté kapličky“? i uši otevřené. Momentálně bych rád měl svou mí – jako Jsi dobrá, jsi krásná, pak je tam hodně prezentují, je tam taky jejich ego, ale jsou tam
Národní divadlo je ve fázi přenastavení vlastní písničku, na hudbě pracuji s jedním Zhubni, makej, nežer. Lidé dávají videa třeba Jak moc upřímní jsou k sobě herci už jen věci, a ne lidi. Můžu se k tomu vrátit,
i v myslích lidí. Hodně diváků tam ale stále skladatelem, který teď přestal komunikovat, i k narozeninám nebo matkám na mateřské ve smyslu reflexe společné práce? můžu odejít a nikomu se nemusím zpovídat.
chodí jako do muzea národního obrození takže buď už nežije, nebo se mu moje nápady „dovolené“, kterým říkám něco jako: Jsi krá- Bylo by to fajn, ale bohužel k tomu obecně
a současné vedení, výběr a provedení titulů opravdu moc líbí. S kamarádem fotografem lovna všech matek, uvědom si, že jsi dobrá, to nejsme moc vedeni. Zpětná vazba může být Co zajímavého jste naposledy viděl?
naráží nejen na očekávání obecenstva, ale Markem Bartošem jsme zase začali pracovat není jenom dítě, ale investice do budoucnosti podpůrná, ale ne pokud je vnímána jako útok. Hodně se mi líbila výstava Michaela Rittsteina
i některých herců. Po půl roce pozorování mi na projektu Zjuby času, protože si říkám King této planety… (smích) Tohle chce trénink a cit. Když vám totiž na ně- a výborný byl i Theodor Pištěk v Brně. To mě
momentálně přijde jako takový tavicí kotlík. of Zjuby neboli Král předkusu. Zjuby času kom záleží, tak byste mu měla především říct, hodně bavilo.
Přitom podle mě má první scéna ambice bude kolekce triček, která budou „zrát“ ven- Na jaký svůj divadelní projekt rád co mu nejde, aby se mohl zlepšit. To je pro mě
i potenciál být první a nejlepší, ale ve smyslu ku, takže jejich design vytvoří povětrnostní vzpomínáte? pak projev lásky a důvěry a je to královská do- A co vaše cestovatelské mise,
divadla 21. století, tedy platformou pro dialog, vlivy. K tomu uděláme jednou za rok happe- Mám rád spolupráci s Petrou Tejnorovou, vednost lidí, kteří se znají a jsou sami se sebou prý rád jezdíte do New Yorku.
která mnohdy nabízí spíš otazníky než distanc ning, kdy jedno tričko z kolekce vydražíme. protože vždycky přijde s něčím novým. Cesta v pohodě. Sám se v tomhle směru snažím být Ano, to je to moje velikášství, ostatně kde
a jistotu pohodlné zábavy. Celkem jich bude devět, takže je to projekt na a práce s ní je hodně hledačská, moc blízké mi otevřený. Při zkoušení Stát jsem já mi třeba jinde si představovat jízdu limuzínou a pří-
devět let, to desáté pak necháme „zrát“ třeba bylo její představení Live Show. Bohužel život- hodně pomohl Robert Mikluš, který je hodně slušnost k elitě planety než v New Yorku.
Existují na divadle nějaké pověry? dvacet let, bude to opravdu hodně slow fashi- nost projektů vykazuje nepřímou úměru, čím zapálený a své role staví jako sochař. Pak je (smích) Tam mám pocit, že jsem v centru
Hodně, obzvlášť v Národním. Třeba nesmíte on (angl. pomalá móda, pozn. red.) – i s tím je to inovativnější a víc mě to zajímá, tím kratší ale také potřeba vědět, co už je vaše a za čím dění. Když jsem tam byl naposledy, tak se
mít na jevišti klobouk nebo se nesmí pískat – rizikem, že to ve finále bude nenositelný kus dobu se hraje. (smích) Live Show byl interak- si budete stát. Máme třeba úžasnou paní na shodou okolností konala i MET gala, největší
to je pozůstatek z doby, kdy si takto technici hadru. (smích) tivní projekt, který pracoval i s lidmi mimo jevištní mluvu, opravdu fenomén, která vždy akce módního průmyslu. Do NY se sjížděly
dávali znamení, kdy jet dolů s tahy, takže to divadlo. Hráli jsme ztracené děti, metaforu přijde s blokem plným poznámek, co všechno vozy, jako kočáry do Versailles… To mě fakt
bylo z bezpečnostních důvodů. Také jsem Kde budou ta trička „zrát“? Jeníčka s Mařenkou, a vydávali jsme se na ulici, bylo špatně. Je potřeba si uhlídat, aby se z vás přitahuje a jsem na to opravdu úchylný. Jed-
slyšel, že starým mistrům se nesmělo napo- S Markem jsme oba Leteňáci, navíc ta trička kde jsme získávali různý videomateriál, který nestalo chodící opřipomínkování. nou jedinkrát jsem málem nepřišel do práce,
vědět, nebo jste se alespoň museli tvářit, že vznikají ve spolupráci s Annou Vácovou, která se pak v divadle promítal – byly to interakce a to když byli v Praze Medveděv a Obama a já
jste nenapověděli. Herci si před představením má ateliér v Čechově ulici. Trička tak budou s náhodnými kolemjdoucími. Postupně jsme se Čtete kritiky? čekal na projíždějící kolony. (smích) Poslední
popřejí zlom vaz, někdo se před výstupem nejspíš na střeše Molochova, protože tam v tom tak vycvičili, že pro nás nebyl problém To mě moc nebaví. Většina věcí, které jsem dě- má cesta ale skončila včera, kdy jsme hodně
křižuje. Sám mám své rituály, musím si zkon- jsem vyrůstal a přijde mi to jako středobod mé dostat se k lidem domů, nosit starou paní v ná- lal, byla spíš kolektivní tvar, a ne o jednotlivých nevelikášsky putovali několik dní Českem, šli
trolovat rekvizity, tužku musím mít v pravé Letné. Chceme zapojit i další živly, takže jedno ručí nebo s lidmi tančit. Představení končilo výkonech. Vyšlo ale i pár zlých recenzí, někteří jsme kolem Orlíku, s cílem dojít na asi 80 km
kapse a podobně. Ve velkých souborech je tričko bude pod vodou – v Troji nebo ve Stro- tak, že já jsem si na ulici našel tátu a Johanka kritici totiž vedou s určitými divadelními vzdálenou chalupu, spali jsme venku v hama-
zase zajímavé, že s řadou kolegů se vidíte movce, další bychom rádi dali do tunelu. Schmidtmajerová, která hrála pomyslnou režiséry otevřený boj. Je to jako v mezilidských kách a moc se nemyli. I tohle mě baví.