Page 12 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 Hobulet březen
P. 12
13
Hobulet březen 2021 Rozhovor 13
„Na jaře jsme podlehli iluzi, že staré lidi můžeme ‚zamrazit‘
a ‚rozmrazit‘, až bude dobře, a že jim jen budeme dodávat jídlo
a oni budou šťastní,“ říká Martina Pojarová, která čtvrtým rokem
vede Pečovatelské centrum Prahy 7. Povídaly jsme si nejen o tom,
jak poslední rok s covidem změnil náš vztah ke stáří a smrti,
ale i o obecných proměnách péče ve stárnoucí české společnosti.
Text – Klára Janicki, foto – Viktorie Macánová
Zůstat co nejdéle doma
Jak si představujete svoje stáří? a jsem realista, je také možné, že zrovna moje jdou pro zákusek do cukrárny za roh. Ale sa-
Určitě bych chtěla být co nejdéle soběstačná, stáří bude poznamenané demencí a že budu mozřejmě o ten zákusek nešlo. Oni potřebovali
abych si věci, které mě těší, mohla co nejvíc potřebovat hodně péče rodiny. ráno vstát, obléknout se, mít plán a jít někam,
obstarat sama. Hodně důležitá je pro mě auto- potkat sousedku, podívat se, jak je venku,
nomie. Pokud mi bude dáno, ráda bych chodi- Pečovat o blízké přitom není dvakrát jestli už vyrašil kaštan a co mají nového – to je
la do přírody, poslouchala hudbu, setkávala se jednoduché. život. Život není o tom, že si odkliknu nákup,
s přáteli a bylo by fajn, kdyby se dalo cestovat. Vím, že pečovat o rodiče nemusí být vždy snad- přivezou mi věneček a já ho sním. Na jaře jsme
né, a často přemýšlím, kde je hranice toho, co podlehli iluzi, že seniory můžeme „zamrazit“
I když je otázka, co to stáří vlastně skutečně chceme nebo můžeme jako pečovate- a „rozmrazit“, až bude dobře, a že jim jen
dneska znamená… lé poskytnout a co jako opečovávaní přijmout. budeme dodávat jídlo a oni budou šťastní. Člo-
To je pravda. Moje babička zemřela v 80 letech Co je svobodná vůle, co nutnost a co tlak okolí. věk ale není živ jen jídlem a pitím, potřebuje
a to byla tehdy stará dáma, mojí mamince je V některých rodinách existuje předpoklad, že společenský kontakt. Izolovat můžete tak na tři
dneska 82 a nesmí se jí říct, že je stará… Věk se péče je automaticky ženskou záležitostí, přitom neděle, ale už ten měsíc byl hrozně dlouhý.
zkrátka prodlužuje. Když přemýšlím o stáří, tak víme, že i muži se dokážou skvěle starat. Určitě
si představím, že chodím do Elpidy, učím se ja- bych tedy chtěla udržovat kontakty se svojí Je pravda, že snaha ochránit naše blízké
ponsky nebo chodím na kurzy kaligrafie. Stáří rodinou, a aby bylo k dispozici tolik služeb, aby někdy narážela až na určité omezování
má ale často mnohem chmurnější podoby. děti necítily život se mnou jako přítěž. Aby těch osobní svobody.
obětí bylo zkrátka co nejmíň. A od toho jsou tu Byly to komické situace. Hodně mých zná-
A pečovatelské centrum tu asi ani není právě pečovatelské služby – abychom rodině mých mi vyprávělo, jak jejich maminka zlobí.
pro lidi, co chodí na japonštinu… nechali to, co je rodinné – tedy vztahy a péči, Maminka je přitom třeba bývalá primářka nebo
Dovedu si představit, že je někdo upoutaný kterou zvládne, a k tomu dokázali doplnit péči vedoucí knihovny – a to, že zlobí, znamenalo,
na vozík a potřebuje na tu japonštinu dovézt, profesionálů. Pak jsou tu ale i lidé, kteří nemají že šla s kamarádkou na procházku nebo na
ale máte pravdu, to opravdu není náš typický rodinu a tam pečovatelské služby hrají opravdu kafíčko. Ukázalo se, že se ke starým lidem čas-
klient. Ráda bych mluvila o stáří, které nechce- zásadní roli. to chováme jako k dětem. Já sama jsem si ale
me vidět a nevidíme, to, které se nehodí do říkala, že bych asi nechtěla, aby mi moje děti
reklam, není vizuálně přitažlivé, někdy není Jaký je tedy váš typický klient? říkaly, co mám dělat, co smím a nesmím, když
ani roztomilé. Tihle lidé nejsou součástí vel- Dnes je to člověk kolem 85 let, který potřebuje se jich na to neptám. Něco jiného je, když se
kých kulturních akcí, ani je tolik nepotkáváme velkou míru podpory, ale chce zůstat doma. hledá nějaká rodinná strategie, třeba jak oslavit
ve Stromovce, protože jsou málo mobilní nebo Chce, aby s ním někdo šel třeba na ten nákup, Vánoce, ale i o tom je dobré se s tou babičkou
úplně imobilní. Jsou to lidé, kteří si už se vším aby mu pomohl s vozíčkem nebo přes obrub- pobavit. My ale máme pocit, že řekneme sta-
sami neporadí, přesto nechtějí do žádného ník. Zkrátka potřebuje jen třeba další ruce rouškům, co mají dělat, hezky se o ně postará-
zařízení, chtějí být doma. nebo podporu, jistotu a bezpečí, aby to zvládl me, zakážeme jim tohle a tamto, protože je to
sám. přece pro jejich dobro.
To si podle nedávných průzkumů
přeje většina Čechů. Možná bude další generace už zvyklá Není to ale přeci jen pouze současnou
Samozřejmě bych si to přála i já. Myslím si, že si zařizovat nákupy online… situací, která je ve všech směrech naprosto
domov je pro každého z nás součástí vlastní Určitě, to je další věc. Ale jak ukázala covidová výjimečná?
identity. A pokud budou peníze, pak je to doba, my si dokážeme spousty věcí naklikat, To sice ano, je výjimečná, jenže my jsme
podle mě i ideální pečovatelství budoucnosti. ale pak zjistíme, že nám vlastně chybí cesta do pořád stejní. Jenom se zvýšila hlasitost našeho
Poskytovat takové služby v terénu, abychom obchodu a zpátky, že postrádáme ten kontakt. přemýšlení. A samozřejmě mluvím i o sobě.
co nejvíce prodloužili dobu, kdy lidé mohou Na jaře jsme se hrozně zlobili na seniory, že jim I já často reflektuji, jak se chovám ke své
být doma. Ale protože v tomhle oboru pracuji všechno nakoupíme a oni si pak stejně mamince. Hned začnu vymýšlet, jak něco