Page 17 - Praha3_04_duben_09

Jaká je vaše první vzpomínka na Žižkov?
Pro mě byl v dětství naprosto vzdálenou lokalitou, Dialog
vůbec jsem ho neznal. Až během studia na DAMU
jsme jezdili na akrobacii do sokolovny v ulici Na
Balkáně. To byl můj první kontakt se Žižkovem.
Pak jsem odešel na čtyři roky do Ostravy. Když mi
později nabídli angažmá v Národním divadle, začal
jsem hledat v Praze byt, ale v blízkosti hlavního ná-
draží, abych mohl rychle naskočit na vlak. Když byla
totiž v Ostravě od deseti dopoledne zkouška, tak
jsem v Praze vstával před čtvrtou ranní. Tehdy jsem
si našel pronájem na Kostnickém náměstí. Malý
hezký byt s kuchyní a sprcháčem v předsíni a zá-
chodem na chodbě. Ale s výhledem na Vítkov. To
byla romantika. Nemám rád novostavby, takže byl
pro mě dolní Žižkov skvělou volbou. A teď to mám
taky pestré. Muzicírujeme se sousedem Michalem
— skvělým kytaristou —, máme super bytnou a na-
proti pána, co má pořád šíleně nahlas televizi. Ale
to je Žižkov.

Baví mě být trochu

štamgastem Igor Orozovič

Narodil se 7. července 1984 v Praze v Podolí.
Žižkov vás tedy baví svou opravdovostí? Vystudoval činoherní herectví na DAMU. Po
Žižkovská energie mě strašně nadchla a brzy škole byl několik sezón v angažmá Národního
jsem si tam našel dvě oblíbené hospůdky — ital- divadla moravskoslezského v Ostravě,
skou La Casa Trattoria a českou klasiku v podobě nyní je už sedmým rokem členem činohry
Pardubické pivnice U Járy, kde ve čtvrtky jamo- Národního divadla v Praze, kde hrál napří-
vala parta dědečků skvělý dixieland. A když jsem klad v Tylově Strakonickém dudákovi nebo
se pak přestěhoval do Vlkovy ulice, stala se mým v Čechovových Třech sestrách. Účinkoval
oblíbeným místem Pracovna a samozřejmě hos- i v řadě filmů a televizních seriálů, například
půdka Nad Viktorkou. Baví mě totiž být trochu v Zakázaném uvolnění nebo v Poldovi. Je
štamgastem a mít malinko pocit, že jsem tam spoluzakladatelem a spoluautorem Cabaretu
doma. Protože jsem ale spíš kavárenský typ, po- Calembour. Mluví anglicky, francouzsky a srb-
stupně jsem objevoval žižkovské kavárny, třeba sky, hraje na klavír, zpívá, věnuje se výtvar-
skvělou Pavlač. Žižkov mi připomínal Ostravu i tím, nému umění. Je svobodný a bezdětný.
že tu bylo víc hospod než kaváren, a samozřejmě
také energií a lidmi. Jsem tady teď šestým rokem
a mezi zdejšími a vinohradskými kavárnami rád
přejíždím na skútru.
vodníka. To je člověk, snad nějaký divadelník, který
A kam jinam rád chodíte? chodí ve vodnickém obleku. Proč to dělá, nevím, ale
Třeba na Vítkov. A patří k tomu i vědomí kontro- je skvělý. Různých existencí tu člověk potká hodně,
verznosti jeho vzniku a celého symbolu — je to přiváží je třeba legendární tramvaj číslo 9. Pak je
otisk doby a součást historie. Jsem ale proti ničení v okolí hlavního nádraží „Sherwood“. Bezdomovců
a strhávání soch. Raději bych tam dal desku s vy- je mi líto a snažím se jim pomáhat, s feťákama je
světlením, proč je třeba někdo vnímán negativně, to horší. A co mě ničí, jsou kalící turisti. Na epide-
čím Čechům ublížil, ale památník bych nechal na mii je jedna pozitivní věc, a to, že nemusím poslou-
místě. Děda vždycky říká, že s přístupem odstra- chat řvoucí davy táhnoucí z hospod. Letos jsem se
ňování historicky nepohodlných pomníků bychom v naší ulici snad poprvé pořádně vyspal.
nemohli například vůbec navštívit Řím, kde většina
slavných soch byli vlastně tyrani, kteří měli ruce Zpěvák, skladatel, malíř — co jste teď nejvíc?
od krve. Když se z Vítkova dívám na Prahu, jak si Profesí jsem samozřejmě herec. Ale jinak se čím
tam poklidně stojí v našem 21. století, ten nádher- dál tím víc věnuji hudbě. Nejvíc jsem jí udělal pro
ný pohled mě uklidňuje. Zároveň jsem rád, že sem naše autorské divadlo Cabaret Calembour. Teď
patřím. jsem napsal dvě melodie i pro film Jedině Tereza
a zároveň dokončujeme rozhlasovou verzi hry
Přemýšlíte také o budoucnosti Žižkova? Bezruký Frantík, kam jsme dělali hudbu s Ivanem
Často. Teď třeba smutně sleduji, co se staví Acherem. Se Zdeňkem Dočekalem píšeme hudbu
u Viktorky. Já miluju nové věci, jsem rád, když se pro Ivu Janžurovou, která v divadle Kalich aktuálně
něco tvoří. A stavět byty je třeba. Ale nemám rád zkouší komedii Pusťte mě ven, což je představení
takové nijaké stavby, kanceláře velkých developer- pro jednu herečku. Obdivuju ji! Premiéra by měla
ských firem pro ještě větší megalomanské koncer- být v květnu. Jinak se snažím pracovat na vlastním
ny. To je hrůza. repertoáru a v létě plánujeme koncert francouz-
ských i mých šansonů s Jihočeskou filharmonií.
Každá čtvrť má nějakou svou postavičku. V kavárně Pracovna je už skoro rok výstavka mých
Potkáváte někoho takového na Žižkově? koláží, kterou můžete vidět, když si tam zajdete pro
— 17
Ve Vlkově, kde bydlím, jsem párkrát potkal pana kafe „tu gou“.