Page 25 - Chytrý Zpravodaj - Praha 3 červen 2021

Retrospektiva

Jaroslav Hašek s druhou ženou Šurou

společnosti uhlazených literátů či mezi svými žár- vyznavač anarchie a mimo jiné organizátor stržení
livými literárními přáteli, nýbrž v hospůdkách mezi mariánského sloupu na Staroměstském náměs-
malíři pokojů, zedníky, truhláři, nádeníky, zloději tí roku 1918, viděl v prvním vydání Švejka úspěch
a nevěstkami,“ vzpomínal Sauer. Haškova malinká a přemlouval Haška, aby v psaní pokračoval. Když
očka tonoucí v sádle jeho tváří pak těkala z jedno- nechtěl, tak ho ve svém bytě jednou i zamkl. Sám
ho dělníka na druhého pozorujíce, jaký dojem ta či si pak šel sednout do blízké Šnorovy hospody,
ona historka vyvolá. Nazítří vyprávěl tentýž příběh kterou měl na adrese Husitská 74 v nájmu světo-
jinde, za jiných okolností a podle ohlasu pak vybí- běžník Karel Šnor. Právě to byla Haškova základna
ral cestu, jak Švejka psát. a právě zde vznikly první řádky románu. „Tak jsem
ho, rošťáka, zavřel. Já mu dám, nepsat. Je v poko-
První sešitová vydání vycházela při jeho žižkov- ji, Jaroušek. Dal jsem mu tam pero, inkoust, pa-
ském pobytu a prodávala se po hospodách i díl- pír, džbán piva, trochu rumu a nočník. Nepustím
nách. „Hašek při vší své inteligenci nepsal pro ho, než dopíše celý sešit. Ať si se mnou nehraje,
akademiky. Psal pro lid. Nelze popsati, jak zářil lajdák,“ láteřil Sauer.
štěstím, když v kořalně na sudu našel opilce, jak
se nad sešitem Švejka prohýbá smíchy. V tom je-
dině byl Hašek ješitný. Měl však na ješitnost plné První sešitová vydání se
právo,“ popsal Sauer.
Haškovi se ale nepsalo lehce. Byly dny, kdy se ne- prodávala po hospodách

zmohl ani na řádek. Přítel František, sám bohém,
i dílnách

Asi za hodinu se začali u domu se zamčeným
Haškem srocovat lidé. Sauer s kumpány vyběhl
na ulici a uviděl, jak se z oken jeho bytu ve třetím
patře valí dým, z něhož občas vykoukla zděšená
tvář Haškova. „Pomóóóc! Hoří!“ ozývalo se ulicí.
„Ježíšmarjá, Jarda je tam zavřenej,“ vyhrkl Sauer
zrovna ve chvíli, kdy se ozval klakson jedoucí stří-
kačky, a současně s hasiči vyběhl k bytu. Na otví-
rání dveří neměl kdy, tak je ze strachu, aby Hašek
neuhořel, vyrazil. Po vniknutí do bytu zkoprněli při
pohledu na nočník s dohořívajícími a čoudícími
papíry. „Víš, Franto, já měl takovou žízeň,“ omlou-
val se žhář, který se chtěl pomocí ohně v nočníku
dostat z bytu ven. Hasiči se sekyrami v rukou se
na něho chystali vrhnout, když je jeden zadr-
žel: „Vždyť je to Jarda Hašek.“ „Pojďte na jednu,“
vyzval je spisovatel podpírající skleslého Sauera
a celá skupina se vypotácela ven.

— 25
Franta Sauer sedí zcela vlevo