Page 28 - Chytrý zpravodaj - Praha 15 07-08/2022
P. 28

ZE ŽIVOTA V HORNÍCH MĚCHOLUPECH A HOSTIVAŘI

                                           Kousek prostoru v Hlasateli i v letošním roce věnujeme dětem.

                                           Doufáme, že jim příběhy a omalovánky přinesou radost a zábavu.
                           OKÉNKO
                          PRO DĚTI         Děti, hurá do toho…



      Jak klaun o botu                     „Co se ti stalo, klaune? Co tě
      málem přišel                         trápí?“ ptaly se děti.

                                           „Ztratil jsem svou klaunskou
       Klauni jsou veselí chlapíci, někteří úplní   botu, ach jo,“ odpověděl nešťastný
       popletové a nešikové, ale jiní dobří artisté,   klaun.
       žongléři a někdy trochu i kouzelníci. Dokáží
       vykouzlit puget růží nebo králíka z klobouku, ale   „My ti pomůžeme
       vždy umí vyčarovat dětský úsměv. Mnohdy se   a najdeme ji, neboj se!“
       děti tak smějí, že se až za břicha popadají a pusa   volaly děti. Holky i kluci
       se jim roztáhne od ucha k uchu. Bez klauna se   se rozeběhli po všech
       neobejde žádný cirkus, kabaret ani pouť.   cestách, po kterých klaun
                                           projížděl, když se svým malým
       Slovo pouť si                       vozem taženým bílým koníkem
       dnes spojíme                        zval všechny lidičky na své
       především                           vystoupení.
       s kolotoči,
       houpačkami,                         Tonda, Matěj, Lukáš, Zdenda, Honzík,
       spoustou                            Liduška, Anička, Maruška i Terezka prohledávali
       zábavy a stánky                     v okolí každý kout i křoví. Prolezli farní zahradu,
       s hračkami,                         koukli se i ke zvonici a do stodoly, proběhli
       cukrovou vatou,                     Kozinovým náměstím k Toulcovu dvoru, pak
       perníkovými                         zpátky dolů k Botiči a podél břehu zase směrem
       srdci a jinými                      ke kostelu. Už byli celí udýchaní a chtěli to vzdát,
       sladkostmi.                         když Honza zahlédl bílého chlupatého psa, jak
       Dříve však měly                     peláší po schodech v Domkářské ulici a v hubě
       poutě důležitý                      botu. „Jé, to je Novákovic Mek!“ zvolal a ukázal
       náboženský                          rukou tím směrem. Děti posbíraly
       význam. Lidé se vydávali na poutní místa,   poslední síly, co jim ještě zbyly,
       například ke kostelům nebo kapličkám,   a běžely za tím nenechavým
       a náboženským obřadem pak oslavovali nějakého   voříškem. „Meku, Mečku, počkej,
       místního světce. V Hostivaři si lidé vždy 28. srpna   stůj!“ volaly děti. Ale Mek se chtěl
       připomínali mučednickou smrt Jana Křtitele,   honit a přišlo mu to jako bezva
       kterému je zasvěcen místní kostel. A tak se   zábava. Anička měla naštěstí v kapse kousek
       v neděli před nebo po tomto svátku slavila pouť.   buchty s tvarohem, co nesnědla ke svačině,
       Všechny hospodyně pekly posvícenské koláče   a tak zapískala a Mekovi tu dobrotu podávala.
       a uklízely světnice, aby mohly pozvat místní   Natahovala k němu ruku, a to už vůně šimrala
       sousedy, ale i hosty ze sousedních vsí, na bílou   psíkovi na čenichu. No buchty měl Mek rád, moc
       kávu a na kus řeči. Všichni se slavnostně oblékli,   rád, tak botu pustil a chňapl po buchtě. Kluci
       slečny si daly do vlasů krásné pentle, aby se líbily   neváhali, botu sebrali a hurá za klaunem. Ten už
       chlapcům, a ti se pak předháněli, kdo vystřelí víc   ani nedoufal, že svou červenou botu ještě někdy
       papírových růží, aby jimi mohli obdarovat dívku,   uvidí. Když uviděl kluky, jak běží a mávají, zvolal:
       na kterou si mysleli nejvíc. Hospodáři, panímámy,   „Hurá, moje bota, moje klaunská bota!“ Neváhal,   AUDIOKNIHY
       tetky, strejcové, babky i dědové klábosili, jedli   obul se a celý nadšený vyšel na scénu a začalo   Městská část pro děti připravila již druhou
       a pili, co hrdlo ráčí. Někdy si při muzice zazpívali   představení plné písniček, žonglování s barevnými   audioknihu. Po titulu Toulání s dětmi
       i zatancovali.                      míčky, metání kotrmelců a hvězd, uklánění, padání,   Prahou 15 je nyní zdarma ke stažení i volné
                                           zakopávání, smíchu a zase uklánění a nakonec,   pokračování Putování s dětmi Prahou 15.
       No a co dělaly děti? Točily se na kolotočích,   jako poděkování dostaly děti nafukovací balónky,   Režie se opět ujal Jan Kačer a můžete
       houpaly na houpačkách, skákaly v pytlích a těšily   červené, modré, zelené, žluté i fialové. Konec   se těšit také na hlasy Adély a Martina
       se na vystoupení klauna. Jenomže klaun ne   dobrý, všechno dobré.  Pouť se vydařila a všichni   Kubačákových.
       a ne přijít na scénu. Děti byly nedočkavé, a tak   si ji náramně užili. Na nenechavého Meka se už
       opatrně nakukovaly do jeho pouťového stanu,   také nikdo nezlobil. Vždyť on je to takový malý   Obě dětské knížky lze zakoupit v recepci
       a co neviděly? Smutného klauna, jak sedí, drží   lump, který štěká, ale nekouše a hlavně si strašně   Úřadu městské části Praha
       se za hlavu, vzdychá, bručí a trochu i lamentuje:   moc rád hraje. Večer všichni unavení a plní zážitků   15, Boloňská 478/1 za 200 Kč
       „Ach jo, to se mi snad jenom zdá! Jak se to   zalehli do postýlek a těšili se na další pouť.  a jako bonus navíc je
       mohlo stát? Jsem úplně znemožněný a zničený                                připraveno i pexeso. Knížky
       klaun. Klaunská bota není žádná ledajaká bota   A už zvoní zvonec, vyprávění je konec. Haf!  už se těší na své čtenáře.
       nebo obyčejný střevíc či pantofle. Nemůžu už
       vystupovat pro děti a dělat legraci.“                     Pavlína Nejedlíková

       28  HLASATEL 7–8
   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32