Page 12 - Chytrý Zpravodaj - Pilníkov - číslo 2 2021

Pilníkovský zpravodaj

ZaJímavosti
příběh kostelní

Jsme velice rádi za nového
dopisovatele pana Václava
Němce, který s námi bude do
budoucna sdílet své zajímavé
příběhy. Příběhy ke kávě, odde-
chu a k potěšení. Pohodlně se
usaďte, začínáme.

václav němec. Foto P. tommová

Je to již více jak pětadvacet let od udá- očekávala paní Honcová. Měla zotvírané podívat do prostoru kostela pode mnou.
losti, o které vám chci vyprávět. Lidská všechny dveře do kostela a byla nedočka- Světlo v kostele bylo díky silnému mrazu
pamět je velmi ošidná věc, s pevným vá, jak celá akce dopadne. Hoši se chopili šedomodré a opar mrazu prostupoval ce-
přesvědčením budete při vzpomínce na žebříků, přistrčili je k oknům, a když vy- lou prostorou kostela.
šplhali nahoru, začali králičím pletivem
určitou věc tvrdit, že byla stoprocentně zahrazovat rozbité tabulky. Já jsem se dal Asi deset metrů od oltáře jsem uviděl stát
bílá a ejhle – při konfrontaci s fotogra- do hovoru s paní Honcovou a našli jsme dva lidi. Byl to muž a žena ve věku asi čty-
fií či videozáznamem ke svému překva- spoustu společných témat. Její otec byl řiceti let, oblečeni byli velmi elegantně
pení zjistíte, že byla černá. I to se může mistr kominický a ona mi vypravovala v dlouhých zimních kabátech. Ten muž
stát. Chci ale vás, ctění čtenáři, ujistit, o životě za války v převážně německém ženě vysvětloval, že dlažba, na které sto-
že netrpím a nikdy jsem netrpěl na žád- Pilníkově. Ke konci našeho rozhovoru jí, není dlažbou původní. Ta původní že je
né bludy či případné fantasmagorie. jsem se jí zeptal, zda má kostel nějaké pod stávající dlažbou a v místě, na němž
Vše se stalo tak, jak vám dále povím. podzemí a zda ví o vchodu k těmto pří- právě stojí, je pod nepůvodní dlažbou
padným podzemním prostorám. Ale paní kamenná deska, kryjící vchod do krypty.
Honcová mi rezolutně odpověděla, že Jejich rozhovor jsem v mrazivém vzdu-
kostel žádné podzemí nemá, a tudíž neví chu umocněném prostorou kostela jasně
Asi tři roky po tom, co jsme se v r. 1996 ani o žádném vchodu. Po této naší roz- a zřetelně slyšel. To bylo něco pro mě.
přistěhovali do Pilníkova, za mnou přišel mluvě se odebrala domů a nás ponechala Chtěl jsem se pochopitelně dozvědět co
Péťa Hrůza, se kterým jsem se v té době našemu konání. Hoši byli zaneprázdněni nejvíce. Spěchal jsem proto z kůru, abych
již dobře znal. Požádal mě, zda bych obci hrazením rozbitých oken a já jsem se vy- dvojici vyzpovídal. Jaké však bylo mé
zapůjčil extra dlouhé hliníkové žebříky, dal na prohlídku kostela. Od útlého mládí překvapení, když jsem sestoupil z kůru
které jsem v té době měl k dispozici. Svoji se zajímám o historii a vše, co s ní souvisí. a po dvojici nebylo ani vidu, ani slechu.
žádost zdůvodnil tak, že vysoko posazená Tedy o hrady, zámky, kostely a další stav- A víte, co je na celé události nejzajíma-
okna v pilníkovském kostele jsou na ně- by, které vznikaly během staletí. Začal vější? Když hoši ukončili svoji práci na
kolika místech rozbitá. A těmi rozbitými jsem vystupovat na věž kostela, což díky zabezpečení oken a všichni jsme se zase
okny vlétají do kostelní lodi holubi a zne- chatrnému žebříku v horní části byla do- sešli, ptal jsem se jich, co to bylo za lidi,
čišťují jak vnitřek kostela, tak i kostelní sti nebezpečná záležitost. Vstoupil jsem kteří byli v kostele. K mému překvapení
zařízení. Bylo tedy nutno se k těmto roz- do místnosti, kde byl uprostřed hodinový mi bylo odpovězeno, že nikdo z hochů ni-
bitým partiím po vysokém žebříku dostat stroj, z něhož vycházela dlouhá ocelová koho neviděl. Nikdo prý v kostele nebyl.
a otvory zabezpečit drátěným pletivem. táhla k jednotlivým ciferníkům věžních Ale mě zrak ani sluch nemýlily.
Rád jsem souhlasil, ale měl jsem podmín- hodin, která pohybovala hodinovými
ky. První byla ta, že celé akci budu příto- ručičkami. Míjel jsem i velmi zajímavý Ten zvláštní příběh vám nevypravu-
men. Tou druhou jsem si vymínil, že si zvon a při sestupu z věže jsem úzkým ji proto, aby se podnikl nějaký průzkum
budu moci celý kostel důkladně prohléd- prostupem ve zdi věže nahlédl na klen- případné krypty. Daleko menší kostely
nout. V té době starostoval Pilníkovu pan bu kostelní lodě. Tehdy ještě nebyla pro- mají svou kryptu, která je zcela náhodně
Hubáček a mé podmínky byly odsouhla- padlá a já jsem uviděl dvě velké hromady objevena například při důkladné opravě
seny. Akce mohla začít. holubích mrtvolek. Sem se slétali holubi kostela. Zastávám názor, že zesnulí, jsou-
zemřít. Zvláštní. Konečně jsem stanul na ce uloženi k věčnému spočinutí, mají mít
Bylo brzké únorové ráno, velmi silně mr- kůru, kde byly polorozebrané varhany klid. Není tedy správné je rušit.
zlo a bylo po kolena sněhu. Pracovníci a jejich píšťaly se válely v prachu na zemi.
akce si u mě vyzvedli žebříky a společ- Zamýšlel jsem se nad smutným osudem václav němec
ně jsme vyrazili ke kostelu. Tady nás již tak krásného nástroje, když mi přišlo se

= 12 =