Page 33 - Palkovice 01/2024
P. 33

1/2024


        kde jsem jako 34letý chlap konal zkoušku s osm-  vysokohorské a nakonec, když uvidíte kousek ka-
        náctiletými studenty v rámci denního studia. Takže   mene, tak ho přelezete, obtížnost 2 nebo 3. A sa-
        jsem se učil na maturitu, balil se na expedici a do   mozřejmě, že vás postupně láká čím dál tím větší
        toho ještě trénoval. Masakr. (smích)     obtížnost skály. Paradoxní to je ale v tom, že čím
                                                 je ta skála lehčí z hlediska jejího zdolání, tak tím je
          Jak jste se musel fyzicky připravovat?  nebezpečnější.
          K2 pro mě byla obrovská motivace, velký hnací
        motor. A tréninků jsem přidal o 100 % více oproti   Říkáte, že čím je ta skála lehčí z hlediska je-
        době předtím. Zaměřoval jsem se hodně na lezení,   jího zdolání, tím je nebezpečnější. Mohl byste
        takže jsme jezdili do Tater, do Alp, lezli jsme ledy ve   to vysvětlit?
        sněhu a učil jsem se práci v zimních podmínkách,   Protože jsou tam volné kameny, kterých se sta-
        výškové horolezectví atd. Fyzička je samozřejmost,   čí dotknout a mohou spustit lavinu. Malý kámen
        k tomu musíte mít i technické zkušenosti, znalos-  vám ujede zpod nohy, drcne do dalšího kamene
        ti, jak ovládat techniku, fungovat v mraze, zvládat   a už to jede všechno dolů. Takže, když lezete třeba
        diskomfort a další. Trénink byl absolutně intenziv-  tu pětku, tak je to sice kolmé nebo lehce převislé,
        ní, vstával jsem v pět ráno, abych mohl běhat, pak   ale zároveň bezpečnější, protože se to dá zajistit
        jsem se rychle osprchoval a na sedmou spěchal do   a nemá vám tam co spadnout na hlavu. A pokud si
        práce. Dlouhý trénink byl většinou odpoledne, tr-  ublížíte, tak je to většinou tím, že to špatně odjistíte
        val 4,5 až 6 hodin, většinou 2x týdně. Dělal jsem si   nebo uděláte jinou chybu.
        tréninkový plán, který byl 6+1, což znamenalo, že
        jeden den byl regenerační a šest dní jsem makal.   Jak je to vlastně s teplotou v Himalájích?
        Ale  pak  už  jsem  i  ten  regenerační  den  využíval   V bejskempu v Himalájích, v 5 000 m je v noci
        k nějakému lehkému tréninku, vzal jsem třeba svo-  -5  a  +25  na  slunku,  jsou  tam  obrovské  teplotní
        je děti do bazénu, takže jsem si s nimi zablbnul   rozdíly.  Co  kilometr  to  deset  stupňů  dolů,  tak-
        a zabil tak dvě mouchy jednou ranou. Nebo jsme   že v 6 000 m je už -15, v 7 000 m -25, v 8 000 m
        šli sáňkovat na kopec nebo na kolo. Bylo mi líto,   -35 stupňů, samozřejmě plus minus. Do toho tam
        že rodina musela jít někdy stranou. Za týden jsem   sněží, zápasíte se silným větrem, lavinami a nedo-
        potřeboval odtrénovat cca 25 hodin, ráno běh, od-  statkem vzduchu, z kterého vás bolí hlava.
        poledne kolo a k tomu zařadit co se dalo.
                                                    Kolik času jste v těchto podmínkách strávil?
                                                    Nejprve  přijedete  pod  kopec.  Pod  kopec  zna-
                                                 mená, že se musíte dostat do 5 000 m, jen pro za-
                                                 jímavost, v Evropě jsou všechny vrcholy nejvyšších
                                                 alpských kopců nižší než tam, kde bydlíte v zákla-
                                                 du ve stanovém městečku. V tom bejskempu pod
                                                 K2, bydlíte dva měsíce. Přesun z naší republiky do
                                                 tohoto místa nám trval nějakých deset dní, což za-
                                                 hrnovalo 120 km pěšky, cestování auty a letadlem.
                                                 Pak bylo potřeba vynést veškeré zásoby a vybavení
                                                 nahoru, s tím nám naštěstí pomohli nosiči. Pak jsme
                                                 se začali postupně aklimatizovat, což trvalo zhru-
          Určitě  jste  začínal  na  nějakých  horolezec-  ba měsíc. Během této doby se potřebujete srovnat
        kých stěnách, a co pak bylo dál?         s nadmořskou výškou, která souvisí s nedostatkem
          Ano, začínal jsem na jednom bazéně, to mě ale   kyslíku.  Postupně  se  vám  začnou  vytvářet  červe-
        brzo přestalo bavit, bylo to nízké, a tak jsem si pak   né krvinky, tělo vytváří erytropoetin, díky kterému
        udělal i stěnu v práci, osmimetrovou převislou stě-  můžete v těch výškách dýchat. Když jsem se popr-
        nu, kterou jsem měl nad svěrákem a zvedákem na   vé dostal do té výšky 5 000 m, tak jsem myslel, že
        auta. (smích) Pak jsme se vydali do Tater a vydali se   umřu, za týden jsem se začal srovnávat a za 14 dní
        třeba nějakou cestou mimo chodník, mimo znač-  jsem byl už úplně v pohodě. Pak jdete do 6 000 m,
        ku a dostali se tak do skalnatého terénu. Postupně   pak do 7 000 m, pak se odvážíte do 8 000 m a po-
        jsme zkoušeli těžší a těžší terény. Takže jednoduše   být tam i jednu nebo dvě noci. Samozřejmě se ba-
        řečeno, nejprve je to chodecké, pak turistické, pak   víme o výstupu bez kyslíkového přístroje.


                                               33
   28   29   30   31   32   33   34   35   36   37   38