Page 31 - Palkovice 01/2024
P. 31

1/2024
        ROZHOVOR






                                Rozhovor s Liborem Uhrem



          Při výstupu na K2 jsem zažíval euforii, ab-  práce, do jednoho autoservisu v Místku. Do Palko-
        solutní  apatii  i  panický  strach  ze  smrti,  říká   vic se poprvé dostal, když hrál fotbal jako doros-
        horolezec Libor Uher                     tenec. ,,Jednou v životě jsem dal hattrick a zrovna
                                                 v Palkovicích! Většinou jsem byl v obraně, ale ten
                                                 den mě dali do útoku a zadařilo se. Takže se tím-
                                                 to  dodatečně  omlouvám  palkovickému  dorostu.“
                                                 (smích)
                                                    Vyučil  jste  se  automechanikem.  Kdy  Vás
                                                 začaly napadat myšlenky, že byste se v životě
                                                 začal věnovat i něčemu jinému?
                                                    V životě vás formuje to, s kým se stýkáte. Takže,
                                                 když budete vyrůstat mezi fotbalisty, tak z vás bude
                                                 s největší pravděpodobností fotbalista nebo tomu-
                                                 to sportu budete alespoň dobře rozumět. V pat-
                                                 nácti letech jsem měl první lásku, a protože začala
                                                 tancovat ve folklorním souboru, tak jsem tam začal
                                                 chodit taky. Chtěl jsem se naučit polku, valčík, tak
                                                 jsem si řekl, že to je vlastně skvělá příležitost, jak
                                                 se ty tance naučit, a že to budu mít zároveň místo
                                                 tanečních. V nějakých patnácti či šestnácti letech
                                                 jsem  začal  tancovat  a  vydrželo  mi  to  zhruba  do
                                                 třicítky. Pak jsem se dostal do vojenského armádní-
                                                 ho souboru v Brně, tehdy se to jmenovalo Jánošík,
                                                 s kterým jsem prožil pestré roky během mé vojny.
                                                 Když jsem se v životě do něčeho pustil, tak jsem to
                                                 dělal opravdu naplno. Proto byl pro mě ten folklor
                                                 po dlouhou dobu v mém životě na prvním mís-
                                                 tě.  Po  vojně  jsem  působil  ve  folklorním  souboru
                                                 v Ostravě. Bylo to po revoluci, Evropa se otevřela
          Libor Uher stanul v roce 2007 jako druhý Čech   a my jsme tak cestovali do Turecka, Norka, Dánska
        na vrcholu druhé nejvyšší hory světa K2, což mu   a mnoha dalších zemí. Asi v roce 1995 jsem po-
        zcela změnilo život. Zúčastnil se i mnoha dalších   zvolna začal chodit po horách. V roce 1992 jsem se
        expedic. Je také organizátorem různých sportov-  totiž oženil a vyženil jsem švagra, který měl k hor-
        ních akcí, například i Beskydské sedmičky, která se   ské turistice velký vztah, a tak jsme začali chodit
        stala  v  horském  prostředí  fenoménem.  Jedná  se   společně. Nejprve to bylo spontánní, chodili jsme
        o extrémní závod, ultramaraton a dálkový pochod,   sami.  Ale  pak  v  roce  1998,  naši  hokejisté  mimo-
        v Moravskoslezských Beskydech. První ročník B7 se   chodem vyhráli Nagano a my jsme se přestěhovali
        uskutečnil v roce 2010.                  do Frýdku-Místku. Vyhledali jsme v tomto městě
          Narodil se ve Frýdku-Místku. Pak bydleli asi rok   horolezecký oddíl, nějakou dobu jsem pak byl do-
        a půl u babičky na Morávce, kde byl velký statek.   konce i předseda tohoto oddílu a de facto jsem
        Později  se  přestěhovali  do  Řepiště,  s  kterým  má   tam doteď. Horolezectví mě začalo postupně vta-
        spojené  dětství.  Po  základní  škole  nastoupil  na   hovat, poznával jsem tam nové lidi a poznal jsem
        učňák  ve  Vratimově,  kde  se  vyučil  automechani-  i pár kamarádů, s kterými se přátelím doteď. Už se
        kem. Po ukončení studia, v roce 1989, nastoupil do   vám stalo, že jste v životě narazili na správné lidi,

                                               31
   26   27   28   29   30   31   32   33   34   35   36