Page 32 - Palkovice 01/2024

1/2024

kteří vás začali ovlivňovat? Mně se to stalo tenkrát, Jak znělo to pozvání na K2?
vesměs to byli nějací inženýři či jinak vzdělání lidé Příští rok jedeme na K2, jedeš? Ber nebo nech
a mezi nimi byl i můj parťák Péťa, který zásadně být! Asi neexistuje člověk, který by řekl, že ne, když
ovlivnil můj život. Dokopal mě třeba i k maturitě, by dostal takovou nabídku. V té chvíli jsem nevě-
řekl, že mi to otevře nové obzory a samozřejmě děl, kde na to sice seženu peníze, ale okamžitě
měl pravdu. Někteří mě nakopli k horám, jiní k tré- jsem řekl, samozřejmě, jasně, chci jet! To, že jsem
ninku či extrémním závodům. Do dvou let jsem se se dokázal během mé krátké sportovní kariéry vy-
s tím kamarádem Péťou přihlásil na můj první ex- pracovat tak, že mě pozvali, pro mě byla opravdu
trémní závod a asi po třech letech se mi podařilo velká pocta. Za deset let intenzivního tréninku byl
jeden závod dokonce vyhrát. Myslím si, že se to viditelný progres, nebylo to zadarmo, ale zároveň
jmenovalo Jesenický tvrďák, jednalo se o multis- to pro mě byla velká výzva a byl jsem na to pyšný.
portovní disciplínu, která zahrnovala běh, lezení,
plavání, kajak i jízdu na kole, zhruba na 160 km. Jak jste se na expedici na K2 začal připra-
Začal jsem hodně trénovat a moje výkonnost šla vovat?
prudce nahoru. Pak přišel rok 2005, kdy se mi po- Nepředstavujte si to tak, že člověk nedělá nic
dařilo vyhrát extrémní závod jednotlivců. A vzhle- a najednou se rozhodne jít na osmitisícovku. Určitě
dem k tomu, že ten závod absolvovalo mnoho mi hodně dalo i působení v tom folklorním soubo-
horolezců, tak mě oslovila jedna skupina z Ostravy, ru, byla to neskutečná dřina, dril, 2x týdně tříhodi-
která sháněla 8 až 10 horolezců na expedici na K2 nové zkoušky, kdy se cvičilo tak, že z nás nepřed-
a já tak v tomto roce dostal pozvánku. stavitelně lilo, jenom jsme měnili trička. Představte
si, že jsme chodili například po schodech pozpát-
Když jste dostal pozvánku na expedici na ku, to byla svalovka, nohy jsem měl pak unavené
K2, co Vám jako první proskočilo hlavou? stejně jako po nějakém extrémním závodě. V tanci
Bylo to jako oheň a led. Na jednu stranu napros- zapojíte celé tělo a když je to navíc v páru a tu ženu
té wow. Do té doby jsem jezdil do Tater či Alp a měl různě zvedáte, přenášíte, tak je to někdy opravdu
vylezených maximálně nějakých 4 600 m, nebylo velmi náročné. Nějakou dobu jsem tancoval a zá-
toho moc a do toho hned pozvánka na K2. Ale na roveň i chodil po horách, ale pak si ty hory braly
druhou stranu jsem cítil obrovský respekt, ani ne čím dál tím více času a tím méně ho zbývalo na
strach, ale nikdy jsem nebyl tak daleko. Pákistán, tanec, a tak jsem se musel rozhodnout čemu dám
Himaláje mě lákaly, ale zároveň jsem řešil finance, přednost, a tak jsem měl v roce 2000 poslední vy-
protože se jednalo o velmi nákladnou záležitost. stoupení v kroji.
Z poloviny to bylo dotované sponzory, ale i tak
musel každý z nás složit zhruba 400 000 Kč, aby
mohl jet, což pro mě nebylo úplně jednoduché jako
pro automechanika. Věděl jsem to ale rok dopředu,
takže jsme odložili nákup nového auta, 200 000 Kč
šlo z mých rezerv a 200 000 Kč mi půjčili rodiče.

Jak vzpomínáte na měsíce, které předchá-
zely expedici?
Byl to hektický rok, zlomový, protože jsem se
i zároveň připravoval na maturitu. Původně jsem
měl maturovat jako dálkař v úterý, ale to už jsem
měl být v Pákistánu. Tak mě přesunuli na pátek,

32