Page 27 - Chytrý zpravodaj - Palkovice 01 2022
P. 27

1/2022


        Němci zastavit v nějaké hospodě, aby se před ces-  do školy. Přes poledne byla hodinová přestávka,
        tou ještě napili, tak švihl do koní a ujel jim. Rozhodl   a pak se učilo zase dvě až tři hodiny odpoledne,
        se nás tak pomstít a podařilo se mu to!  ve škole se tenkrát nevařilo, tak aby si žáci mohli
                                                 zajít domů na oběd.
        Uvedla jste, že situace pro obyvatele Křtěnova,
        kde jste vyrůstala, nebyla lehká ani za minulé-  Kam  jste  nastoupila  po  ukončení  základní
        ho režimu. Mohla byste to trochu rozvést?  školy?
          Sedláci  ve  Křtěnově  tenkrát  nechtěli  vstoupit   Na  pedagogickou  školu  pro  učitelky  mateř-
        do  JZD  a  oni  pořád  chodili  a  přesvědčovali  je,   ských škol v Boskovicích, byl to čtyřletý obor s ma-
        a  tak  nakonec  nasadili  takového  zvláštního  člo-  turitou. Bylo mi tehdy čtrnáct let, vyšla jsem totiž
        věka,  kterému  se  říkalo  “bezzubý  Pepek“  a  ten   z osmé třídy a už jako tak mladá jsem se musela
        chodil  po  domech,  hlavně  teda  za  těmi  velkými   o sebe postarat, protože jsem začala bydlet na in-
        sedláky a nalhával jim různé věci, třeba, že už brzy   ternátě na Boskovickém zámku. Byly tam obrov-
        bude  konec,  že  se  budou  komunisti  věšet  nebo   ské místnosti a na pokoji nás bylo klidně i patnáct,
        jim nabízel zbraně, a tak získali informace o lidech.   sblížilo nás to, ale i tak jsem hodně dlouho po no-
        Koho navštívil Pepek, tam pak vjížděla taková vel-  cích tajně brečela do polštáře.
        ká černá auta a zatýkalo se. Lidé si tenkrát mohli
        vzít s sebou jen nejnutnější věci a poté je odvezli
        někam pryč. Pamatuji si, že sousedé, včetně mých
        rodičů,  pak  chodili  krmit  jejich  dobytek,  který
        v chlévě řval hlady. Později dostali někteří doživo-
        tí, jeden soused 12 let, jiný 8 roků, jeden dokonce
        provaz a některé rodiny vystěhovali do pohraničí
        do  Čech,  tenkrát  se  prostě  nesmělo  stavět  proti
        režimu. A tak u nás vzniklo JZD…
        Jak vzpomínáte na školu?
          Těsně  po  válce  jsem  začala  chodit  do  první
        třídy. Nejprve jsem chodila do tzv. obecné školy,
        a pak do měšťanky. V obecné škole jsme měli vždy
        jednoho učitele, říkalo se mu řídící a ten se s námi
        tedy  nepáral,  kdybych  něco  neuměla  nebo  se
        špatně zachovala, tak jsem musela nastavit ruku,
        abych po ní dostala rákoskou. Neskutečně to bo-
        lelo, to už možná bylo lepší jít si kleknout do kouta.
                              Psali jsme na takové
                              omyvatelné  tabulky
                              a  jednoho  dne  jsme   A proč jste začala dělat učitelku v mateřské
                              se učili psát osmičku   škole tak daleko od svého bydliště?
                              a dostala jsem ráko-  Po  maturitě  jsem  měla  nastoupit  do  práce
                              skou, protože jsem ji   a tehdy byly tzv. umístěnky, což v praxi znamenalo,
                              nakreslila  opačným   že nás škola poslala tam, kde bylo potřeba. A teh-
                              směrem,  než  jsem   dy byl na Ostravsku rozvoj průmyslu, zakládaly se
                              měla.  Jednou  se  mi   nové mateřské školy a chyběly učitelky. Ředitel naší
                              dokonce   podařilo   školy dostal požadavek na dvaadvacet holek, dob-
                              strčit  nechtíc  do  ře-  rovolně se přihlásily tři, a tak vzal seznam a řekl, že
                              ditele  na  schodech,   půjde každá druhá a já jsem byla ta druhá. Moje
                              a  to  byste  nevěřili,   nejlepší kamarádka Hana nemusela, bylo nám to
                              jakou  mi  vrazil  fac-  líto, že už spolu tolik nebudeme. Ale jedna z těch
                              ku,  ale  v  té  době   našich  spolužaček  začala  šíleně  plakat,  protože
                              neexistovalo,  že  by   chodila s klukem a bylo to vážné, a tak ta Hana
                              si  šli  rodiče  stěžovat   řekla, že půjde místo ní a aspoň budeme spolu.
                                               27
   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32