Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih únor 2021
P. 20

NAPŘÍČ JIHEM


        DŮLEŽITÉ KOMUNIKACE OBVODU




        V dalším pokračování seriálu NAPŘÍČ JIHEM se zaměříme na dopravu a především hlavní komunikace, které protínají
        náš obvod. O železničních a tramvajových drahách, stejně jako o cyklostezkách, se budeme bavit v samostatných dílech,
        proto se nyní zaměříme na silniční dopravu.
          Komunikace (z latinského communicare, sdílet, radit se, od com-  pak ulice končí a vstupujeme (či vjíždíme) do potemnělého pod-
        munis, společný) můžeme definovat jako spojnice lidských sídel, kte-  jezdu z roku 1930.
        ré jsou od nepaměti spjaty s vývojem lidstva. Prvně to byly pěšiny,
        zemské stezky, poté cesty a nakonec silnice („silné cesty“), které byly  PLZEŇSKÁ
        ve 20. století doplněny o moderní rychlostní komunikace a nakonec
        i dálnice. Dnes si komunikaci představíme nejčastěji jako asfaltovou
        silnici s dokonalým povrchem a bílými rozdělovacími čárami. Ještě
        před sto lety však o něčem takovém naši předci jen snili. Vrcholem
        blahobytu byly dlážděné cesty, většina komunikaci však byla blátivá
        a za sucha dosti prašná. Pro představení hlavních silničních tahů jsem
        z našeho obvodu vybral šest, které považuji za zásadní:
        ZÁVODNÍ








                                                                Plzeňská  ulice  začala  v  představách  vznikat  již  v  meziválečném
                                                              období. Československo tehdy usilovalo o výstavbu dálkové silnice,
                                                              která by propojila Plzeň s Ostravou přes Žďár nad Sázavou, Boskovice,
                                                              Prostějov, Přerov, Frenštát pod Radhoštěm a Příbor. Dosavadní spoje-
                                                              ní vedoucí z Českých Budějovic přes Brno se jevilo jako nevyhovující,
                                                              protože v případě konfliktu s Rakouskem by byla tato komunikace
                                                              brzy obsazena. Hospodářská krize 30. let plán na výstavbu vnitro-
                                                              zemské dálnice zastavila, a tak se stavbou dálnice začala teprve „ně-
                                                              mecká elita“ v roce 1940. V Ostravě se tehdy vybudoval úsek z Nové
          Závodní ulice z  velké části kopíruje prastarou cestu vedoucí   Bělé do Zábřehu, vedoucí na okraj Bělského lesa, s plánem svést dál-
        z Hrabůvky do Zábřehu, respektive cestu směřující od Paskova ke   nici do dnešní ulice Kpt. Vajdy, dále překlenout mostem Polaneckou
        svinovskému brodu. Ještě na počátku 20. století byste kolem dnešní   spojku (válečný most zde stojí dodnes) a přes starý Zábřeh napojit
        ulice našli pouze pole, pastviny a mokřady. Situace se pozvolna mění   konec dálnice do ulice 28. října v Hulváckém lese, kde byla pro tyto
        před 1. světovou válkou, kdy na katastru Hrabůvky začaly kolem sil-  účely vybudována dodnes existující čtyřproudá odbočka od střelni-
        nice vznikat první domy, které zde stojí dodnes. Postaven byl také   ce. Jenomže přišla válečná krize a ani nyní nebyla dálnice dokončena.
        Chýlkův hostinec. V meziválečném období pokračovala výstavba na   Plzeňská ulice byla nakonec do dnešní podoby od Bělského lesa přes
        zábřežském úseku ulice. Na samém konci byl postaven úřednický   Zábřeh k novoveské vodárně vybudována až na počátku 70. let. Ze-
        dům pro zaměstnance Vítkovických železáren, pod nímž od října   jména ve starém Zábřehu muselo vysokému náspu ustoupit nemálo
        1930 začala projíždět parní tramvaj. Dále zde vzniklo mnoho vilek   domů. Dnes je Plzeňská ulice hlavní středovou komunikací Jihu, kte-
        v rámci výstavby tzv. Družstva. V roce 1938 byl dokončen stadion   rou denně využívá většina obyvatel našeho obvodu.
        VŽ, který byl v 70. a 80. letech doplněn hotelem ATOM (dnes Clarion
        Congress Hotel Ostrava) a Palácem kultury a sportu (dnes Ostravar  HORNÍ
        aréna). Závodní ulice tak získala moderní ráz a osobně tuto komuni-
        kaci považuji za nejestetičtější ulici svého typu na Jihu.
          Závodní ulice připomíná trochu vodní tok: na svém počátku
        v Hrabůvce skromně začíná mezi starými domy a někdejší továr-
        nou na konopná a drátěná lana. Všimli jste si, že za bývalou to-
        várnou, kterou dnes využívá vítkovické učiliště jako dílny, je nená-
        padný park? Má i své jméno, i když dávno zapomenuté: park 15.
        výročí osvobození. Byl otevřen k 9. květnu 1960. O kousek dál se
        Závodní ulice rozšiřuje mezi bytovými domy a vzhlednou Jubilejní
        kolonií. Své šířky nabývá u vítkovického hřbitova a dále přes rampu
        široce překlenuje mostem Polaneckou spojku, aby pokračovala do
        vzletné „sportovní“ části ulice. Zde proti sobě stojí kontrastní stav-
        by: velká sportoviště, hotel a skromné vilky. Jakoby zde ulice coby
        potok dorazila do nížin, protože se kolem ní na jaře v nových okras-
        ných záhonech objevují pestré květy. Za posledním „meandrem“


                                                           20
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25