Page 22 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 12 2021

HISTORIE

MINULOST RYBNÍKŮ V ZÁBŘEHU NAD ODROU (dokončení)
V minulých vydáních Jižních listů jsme se zabývali vznikem rybníků v Zábřehu. Připomeňme, že středověké rybníčky
doplnily okolo roku 1550 za episkopátu olomouckého biskupa Jan Dubravia rozsáhlé rybniční plochy (největší rybník
Podhájník měl výměru 60 hektarů) a zábřežští poddaní se museli účastnit prací při stavbě nádrží, udržování rybníků, při
jejich výlovu či hlídání ryb. V závěrečné části našeho seriálu nahlédneme do konce éry zábřežských rybníků.

Zdali byly během třicetileté války zábřežské rybníky poškozeny, V roce 1791 vlastník Zábřehu – metropolitní kapitula v Olomouci –
nevíme. Mohly utrpět, snad ani ne tak vojenskými útoky jako spíše vystavila nejméně čtyři smlouvy na prodej pozemků u zábřežských
zanedbanou údržbou. Tereziánský katastr z let 1750 až 1768 uvádí rybníků. Byly tam ještě rybníky, anebo se pozemky prodávaly v okolí
v Zábřehu rybníky na 15 kop štičí násady. Bohužel nejsou jmeno- rybníků právě proto, že již byly vysušené? Druhá možnost se jeví
vány další (kaprové) rybníky, ale můžeme si vypomoci katastrální jako více pravděpodobná. Ze smluv tak zjišťujeme, že olomoucká
mapou z roku 1774, která zachycuje rybníky patrně před jejich záni- kapitula prodala Martinu Frankovi u rybníka „pod Hineckem“ poze-
kem, neboť na počátku 19. století byly nádrže již ty tam. V roce 1774 mek o výměře 0,08 hektaru ke stavbě domku. Josef Heudutzek zase
jsou na mapě zakresleny rybníky: Záhumník, Šišník, Podlesník, Vaš- získal stavební pozemek o výměře 0,47 hektaru u rybníku „v Mo-
kovský a Podhájník, které tvořily rozsáhlou soustavu vodních ploch řánkách“, Šimon Tománek zakoupil 0,19 hektaru u blíže nespecifiko-
mezi dnešním Bělským lesem, ulicí Plzeňská, městským stadionem vaného rybníka v Zábřehu stejně jako Jakub Fichner, jenž zakoupil
a ulicí Jugoslávská. Dále je zde zakreslena řada menších nádrží, ze- skromný pozemek o ploše 0,08 hektaru za 24 zlatých.
jména podél hlavní komunikace, která vedla vsí (v současnosti ulice
Závoří a Starobělská). Dalším pramenem téměř ze stejného období POSLEDNÍ ZPRÁVY O RYBNÍCÍCH
jako zmíněná katastrální mapa je I. vojenské mapování. To zachycuje V pamětní knize zábřežské farnosti se dočítáme, že ještě v listo-
v provozovaném stavu pouze rybník Podhájník (na místě dnešního padu 1875 zamrzly zábřežské rybníky – zcela jistě to už byly jen malé
Zábřehu-Družstva), ostatní rybníky jsou zakresleny jako vypuštěné. soukromé nádrže zdejších obyvatel. Menší rybniční nádrže v Zábřehu
přetrvaly až do 20. století. Ještě v 80. letech 20. století existoval jeden
PROČ RYBNÍKY ZANIKALY? rybník na pozemku Rudolfa Černého, který se nacházel mezi ulicemi
V 17. a zejména v 18. století docházelo k vlnám úpadků v oblasti Rezkova a Horymírova a zmizel spolu s výstavbou panelového sídliště,
rybníkářství, a proto začaly být rybníky vysušovány. Velký vliv na ryb- čímž došlo k definitivnímu zániku rybnikářské historie v Zábřehu.
niční síť měly josefínské reformy, kdy byla zavedena vyšší cena výku-
pu pšenice a plochy rybníků ustoupily jejímu pěstování. Zároveň stát PŘEHLED NEJVĚTŠÍCH RYBNÍKŮ A JEJICH
podporoval osev bývalých rybníků obilím a brambory, čímž se před- PÍSEMNÝCH ZACHYCENÍ
cházelo hladomorům. Rybniční hospodářství bylo již málo konku- Zifník – (Živný, Zyfný veliký, Zifrník, Šišník, pojmenován podle
renceschopné a ve společnosti docházelo k poklesu spotřeby rybího vodního toku Zif), zmíněn v letech 1581, 1616, 1774, v roce 1833 byl
masa. Došlo také k zavedení střídavého hospodářství a hnojení země- již vysušen. Rozkládal se mezi severním okrajem Bělského lesa, ulicí
dělských ploch, čímž se zvýšily výnosy z půdy. Z výše jmenovaných Plzeňskou, Rudnou a Kpt. Vajdy. Zaujímal plochu cca 37 hektarů.
důvodů docházelo na přelomu 18. a 19. století k rušení zábřežských Podlesník – (pojmenován podle polohy v sousedství Bělského
rybničních ploch a k jejich přeměně na pole či stavební pozemky. lesa), zmíněn v roce 1616 a 1774, v roce 1833 byl již vysušen. Nachá-
zel se mezi severním okrajem Bělského lesa, náměstím SNP a ulicí
Chrjukinovou. Přiléhal k rybníkům Zifníku a Vaškovskému.
Vaškovský – (pojmenován asi podle jednoho ze zábřežských
rodů), zakreslen v mapě z roku 1774, v roce 1833 již neexistoval.
Rozkládal se mezi dnešními ulicemi Kpt. Vajdy, Chrjukinova a jeho
západní část vedla přibližně 100 metrů souběžně od dnešní ulice
Rodimcevova.
Záhumeník – (Záhumník, pojmenován podle polohy za humny,
tedy za územím oddělujícím obec od polností a okolní krajiny), zmí-
něn roku 1581, 1616, 1774, v roce 1833 byl již zrušen. Na jihu přiléhal
k Zifníku a ležel mezi dnešní Polaneckou spojkou, střední chemickou
školou na ulici Středoškolská, křižoval ulicí Jugoslávská, severně za-
sahoval k prodejně Lidl a na západě se jeho hráz táhla podél ulice
Plzeňská. Jeho plocha zabírala plochu přibližně 30 hektarů.
Podhájník – (Hájek, Nebeský, pojmenován podle polohy pod
stromovým hájem; název Nebeský byl pravděpodobně odvozen od
odrazu nebe na velké ploše rybniční hladiny), zmíněn roku 1581, 1616,
1774, není zřejmé, zda se jednalo o jeden velký rybník nebo soustavu
tří menších rybníků (patrně byl velký rybník časem vysoušen a rozdě-
lován na menší). Plocha celého vodního díla (okolo 60 hektarů) zaují-
mala prostor mezi současnými ulicemi Moravská, Závodní, Starobělská
a Plzeňská. Na léta 1826 až 1829 pronajal velkopetřvaldský hospodář-
Ještě na leteckém snímkování z roku 1949 jsou patrné plochy bý- ský dvůr „panské rybníkové země“ z bývalého vrchnostenského ryb-
valých rybníků. Rybníky byly rozparcelovány odlišně od směru pů- níka Podhájníku dvaadvaceti nájemcům ze Zábřehu. Na území tohoto
vodního dělení středověkých lánů. Rybníky: 1= Záhumeník, 2 = Pod- rybníka byla od roku 1921 stavěna vilová část Zábřehu, tzv. Družstvo.
hájník, 3 = Podlesník, 4 = Zifník. Petr Lexa Přendík

22