Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 12 2021
P. 20

NAPŘÍČ JIHEM


        JIH BĚŽNĚ NEVÍDANÝ A NEPOZNANÝ



        Poslední část našeho letošního seriálu Napříč Jihem zakončíme stylově, a to v prostorách, které nejsou běžně přístupné.
        Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Navštívíme
        spolu podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají skrytá místa, kolem nichž však denně chodíme.

        V PODZEMÍ JIHU                                        Hlubina, že závod Jeremenko začne dobývat sloj č. 48 – Františku
          Naše putování začneme na jižním okraji obvodu, na rozhraní Zá-  mezi VII. a VIII. patrem v jižní části důlního pole, jež bychom mohli
        břehu a Staré Bělé v Bělském lese. Všichni jistě známe asfaltovou   vymezit samotným dolem, ulicí Plzeňská a spojnicí mezi Dakotou
        cestu, jež míří od konečné stanice tramvají č. 11 směrem ke Kolibě. Při   a nádražím v Ostravě-Kunčicích. Uhelná sloj tam však měla moc-
        cestě míjíme dva vodárenské objekty tzv. II. moravskoostravského   nost jen 50 až 60 centimetrů a těžba zde proběhla jen v omezeném
        vodovodu, který byl uveden do provozu v roce 1935. Bohužel, pří-  množství. „Pod starý Zábřeh vedou průzkumné překopy (podzemní
        stup do zařízení není z hygienických důvodů možný, proto uvedu jen   chodby ražené příčně nebo kolmo na směr ložiska či žíly; poznámka
        obecný popis zařízení, k němuž mi poznatky přispěla mluvčí společ-  redakce) ze Svinova; pod Hrabůvku okrajově z dolu Jeremenko. Ob-
        nosti Ostravské vodárny a kanalizace Radka Vanková.   last od Zábřehu přes Výškovice a Dubinu směrem do Nové Bělé, je
          Jímací stanice č. 2, nacházející se u  konečné stanice tramvají,   těžbou nedotčená. V Nové Bělé byla pouze výdušná jáma dolu Pas-
        se skládá z budovy čerpací stanice, u které se vyjímá původní tra-  kov a soustava patrových překopů na důl Paskov,“ dodává Rostislav
        fostanice (ta je v současnosti již nahrazena kioskovou trafostanicí,   Šeruda, znalec důlní historie Ostravsko-karvinského revíru.
        kterou uvidíte za oplocením). V průčelí původní věže trafostanice   Z dolů se přesuňme za kulturou. Jak vypadají veřejnosti nepřístup-
        spatřujeme také městský znak. Další jímací stanice č. 1 se nachází jen   né prostory největšího ostravského kamenného Kina Luna? Napadlo
        o pár desítek metrů po cestě výše a je zajímavá tím, že ke studním,   vás, co se asi nachází pod kinosedadly hlediště? S manažerkou kina
        které se táhnou od stanice až za Kolibu, vede podzemní štola vejči-  Janou Dulíkovou procházím biograf. Přicházíme ke vstupu do kinosá-
        tého tvaru. „Tato podzemní chodba byla vybudována pro snadnější   lu, ale my se vydáme vpravo, projdeme téměř celý výstupní foyer, na
        údržbu jednotlivých sacích (podtlakových) zařízení umístěných ve   jehož konci se zastavíme u nenápadných dveří, které splývají s dře-
        studních. U  ostatních čerpacích stanic nebyly chodby vybudová-  věným obložením stěn. Vedou k samotnému srdci kina – promítací
        ny, protože vodonosné štěrky se nalézají v menších hloubkách než   kabině. „Kino Luna nemá žádné sklepení a většina prostoru pod hledi-
        u čerpací stanice 1 a nebylo nutno řešit sací poměry na straně navr-  štěm je vyplněna betonem. Až pod nejvyšší částí hlediště je technický
        hované vývěvy,“ doplňuje R. Vanková.                  prostor určený pro strojovnu vzduchotechniky, elektrickou rozvodnu
                                                              a akumulátorovnu,“ dodává Jana Dulíková. Po pravoúhle zalomeném
                                                              schodišti stoupáme velmi strmě do prvního patra k promítací míst-
                                                              nosti. Kdo by zde čekal cívky s navinutým filmovým 35milimetrovým
                                                              pásem, ten by byl zklamán. Moderní digitální technologie vládne řadu
                                                              let i v Luně, již od roku 2010. Ve stěně obrácené do sálu jsou zvuko-
                                                              těsná okénka a přes takzvané planparalelní desky vidím, jak se diváci
                                                              usazují na svá místa v hledišti kinosálu. Stisknu tlačítko – snad ještě
                                                              původní – a opona před plátnem se elegantně rozhrne. Světla po-
                                                              hasnou a přítomný promítač Svatopluk Jodlowski už má připraven
                                                              v počítači sled filmových upoutávek, černých mezer a nakonec hlavní
                                                              program – film o božském Karlovi. Výkonný digitální projektor je do-
                                                              cela hlučný a jeho lampová skříň, osazená xenonovou výbojkou, se
                                                              musí stále chladit. Je zde poměrně šero, a to z důvodu, aby z okének
                                                              promítací kabiny nevyzařovalo parazitující světlo do kinosálu. Pouze
                                                              kolem mě jako světlušky poblikávají různé přístroje, které jsou ne-
                                                              zbytnou součástí projekční technologie obrazové i zvukové, zatímco
                                                              diváci sledují v tichosti film. Dva světy oddělené zvukotěsnou zdí. Od-
                                     Foto: Ostravské vodárny a kanalizace
                                                              cházím z kina zase o něco poučenější.
        Pohled do interiéru jímací stanice č. III v blízkosti Minigolfu
                                                              TOULKY PO PŮDÁCH A STŘECHÁCH
          Možná vás také napadlo, zdali se pod naším obvodem nacházejí důl-  „To je ale pěkná půdička, tady by se mi to věšelo,“ je známá
        ní chodby. Bohužel vás zklamu (nebo potěším?). Na rozhraní Nové Vsi   hláška z filmu Kulový blesk. Na území Jihu bychom našli krásných
        a Zábřehu byly sice od roku 1900 podnikány snahy o těžbu černého   půd mnoho. Mnohé domy Jubilejní kolonie překvapují svým složi-
        uhlí, ale již v roce 1902 tam došlo ke značným vývěrům plynů a zaplave-  tým krovem. Nahlédl jsem na společnou půdu průjezdního domu
        ní jámy vodou a tím k úmrtí několika horníků, čímž byly pokusy o těžbu   Jubilejní č. o. 49. Nedostaneme se sem schodištěm, ale po železném
        ukončeny. V současnosti důl připomíná jen osada Bedřiška.  žebříku. Stoupám po něm a ocitám se v podkroví, které je na výšku
          V  roce  1950  začalo  být  dolováno  uhlí  v  dole  Jeremenko  pod   dosti vysoké a v podstatě lze říci, že je dvoupatrové. Střešními vikýři
        Zábřehem-Družstvem. Řada obyvatel lokality těžbu pocítila při   nahlížím do Závodní a Jubilejní ulice. Nejsou to nějaké extra výhle-
        důlních poklesech. Soukromé domy sesedávaly, okna a  dveře se   dy, ale naskýtá se mi nezvyklý pohled na jednu z nejhezčích lokalit
        nedala zavírat, na stěnách se objevovaly stále se rozšiřující pukliny.   našeho města.
        Obyvatelé postižených domů v  oblasti ulic Bastlova, Chalupníko-  Jednou ročně se lidé mohou podívat také na půdu hrabůvecké-
        va, Rodinná a Pospolitá se v srpnu 1950 obrátili na úřady se stíž-  ho kostela Panny Marie, Královny posvátného růžence. Krov stavby
        nostmi, čímž patrně průzkum skončil. Na konci 50. let oznámil důl   z roku 1910 zaujme svou moderností. Farář Miroslav Straka mne již


                                                           20
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25