Page 20 - Chytrý zpravodaj - Ostrava-Jih 12 2021

NAPŘÍČ JIHEM

JIH BĚŽNĚ NEVÍDANÝ A NEPOZNANÝ

Poslední část našeho letošního seriálu Napříč Jihem zakončíme stylově, a to v prostorách, které nejsou běžně přístupné.
Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Navštívíme
spolu podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají skrytá místa, kolem nichž však denně chodíme.

V PODZEMÍ JIHU Hlubina, že závod Jeremenko začne dobývat sloj č. 48 – Františku
Naše putování začneme na jižním okraji obvodu, na rozhraní Zá- mezi VII. a VIII. patrem v jižní části důlního pole, jež bychom mohli
břehu a Staré Bělé v Bělském lese. Všichni jistě známe asfaltovou vymezit samotným dolem, ulicí Plzeňská a spojnicí mezi Dakotou
cestu, jež míří od konečné stanice tramvají č. 11 směrem ke Kolibě. Při a nádražím v Ostravě-Kunčicích. Uhelná sloj tam však měla moc-
cestě míjíme dva vodárenské objekty tzv. II. moravskoostravského nost jen 50 až 60 centimetrů a těžba zde proběhla jen v omezeném
vodovodu, který byl uveden do provozu v roce 1935. Bohužel, pří- množství. „Pod starý Zábřeh vedou průzkumné překopy (podzemní
stup do zařízení není z hygienických důvodů možný, proto uvedu jen chodby ražené příčně nebo kolmo na směr ložiska či žíly; poznámka
obecný popis zařízení, k němuž mi poznatky přispěla mluvčí společ- redakce) ze Svinova; pod Hrabůvku okrajově z dolu Jeremenko. Ob-
nosti Ostravské vodárny a kanalizace Radka Vanková. last od Zábřehu přes Výškovice a Dubinu směrem do Nové Bělé, je
Jímací stanice č. 2, nacházející se u konečné stanice tramvají, těžbou nedotčená. V Nové Bělé byla pouze výdušná jáma dolu Pas-
se skládá z budovy čerpací stanice, u které se vyjímá původní tra- kov a soustava patrových překopů na důl Paskov,“ dodává Rostislav
fostanice (ta je v současnosti již nahrazena kioskovou trafostanicí, Šeruda, znalec důlní historie Ostravsko-karvinského revíru.
kterou uvidíte za oplocením). V průčelí původní věže trafostanice Z dolů se přesuňme za kulturou. Jak vypadají veřejnosti nepřístup-
spatřujeme také městský znak. Další jímací stanice č. 1 se nachází jen né prostory největšího ostravského kamenného Kina Luna? Napadlo
o pár desítek metrů po cestě výše a je zajímavá tím, že ke studním, vás, co se asi nachází pod kinosedadly hlediště? S manažerkou kina
které se táhnou od stanice až za Kolibu, vede podzemní štola vejči- Janou Dulíkovou procházím biograf. Přicházíme ke vstupu do kinosá-
tého tvaru. „Tato podzemní chodba byla vybudována pro snadnější lu, ale my se vydáme vpravo, projdeme téměř celý výstupní foyer, na
údržbu jednotlivých sacích (podtlakových) zařízení umístěných ve jehož konci se zastavíme u nenápadných dveří, které splývají s dře-
studních. U ostatních čerpacích stanic nebyly chodby vybudová- věným obložením stěn. Vedou k samotnému srdci kina – promítací
ny, protože vodonosné štěrky se nalézají v menších hloubkách než kabině. „Kino Luna nemá žádné sklepení a většina prostoru pod hledi-
u čerpací stanice 1 a nebylo nutno řešit sací poměry na straně navr- štěm je vyplněna betonem. Až pod nejvyšší částí hlediště je technický
hované vývěvy,“ doplňuje R. Vanková. prostor určený pro strojovnu vzduchotechniky, elektrickou rozvodnu
a akumulátorovnu,“ dodává Jana Dulíková. Po pravoúhle zalomeném
schodišti stoupáme velmi strmě do prvního patra k promítací míst-
nosti. Kdo by zde čekal cívky s navinutým filmovým 35milimetrovým
pásem, ten by byl zklamán. Moderní digitální technologie vládne řadu
let i v Luně, již od roku 2010. Ve stěně obrácené do sálu jsou zvuko-
těsná okénka a přes takzvané planparalelní desky vidím, jak se diváci
usazují na svá místa v hledišti kinosálu. Stisknu tlačítko – snad ještě
původní – a opona před plátnem se elegantně rozhrne. Světla po-
hasnou a přítomný promítač Svatopluk Jodlowski už má připraven
v počítači sled filmových upoutávek, černých mezer a nakonec hlavní
program – film o božském Karlovi. Výkonný digitální projektor je do-
cela hlučný a jeho lampová skříň, osazená xenonovou výbojkou, se
musí stále chladit. Je zde poměrně šero, a to z důvodu, aby z okének
promítací kabiny nevyzařovalo parazitující světlo do kinosálu. Pouze
kolem mě jako světlušky poblikávají různé přístroje, které jsou ne-
zbytnou součástí projekční technologie obrazové i zvukové, zatímco
diváci sledují v tichosti film. Dva světy oddělené zvukotěsnou zdí. Od-
Foto: Ostravské vodárny a kanalizace
cházím z kina zase o něco poučenější.
Pohled do interiéru jímací stanice č. III v blízkosti Minigolfu
TOULKY PO PŮDÁCH A STŘECHÁCH
Možná vás také napadlo, zdali se pod naším obvodem nacházejí důl- „To je ale pěkná půdička, tady by se mi to věšelo,“ je známá
ní chodby. Bohužel vás zklamu (nebo potěším?). Na rozhraní Nové Vsi hláška z filmu Kulový blesk. Na území Jihu bychom našli krásných
a Zábřehu byly sice od roku 1900 podnikány snahy o těžbu černého půd mnoho. Mnohé domy Jubilejní kolonie překvapují svým složi-
uhlí, ale již v roce 1902 tam došlo ke značným vývěrům plynů a zaplave- tým krovem. Nahlédl jsem na společnou půdu průjezdního domu
ní jámy vodou a tím k úmrtí několika horníků, čímž byly pokusy o těžbu Jubilejní č. o. 49. Nedostaneme se sem schodištěm, ale po železném
ukončeny. V současnosti důl připomíná jen osada Bedřiška. žebříku. Stoupám po něm a ocitám se v podkroví, které je na výšku
V roce 1950 začalo být dolováno uhlí v dole Jeremenko pod dosti vysoké a v podstatě lze říci, že je dvoupatrové. Střešními vikýři
Zábřehem-Družstvem. Řada obyvatel lokality těžbu pocítila při nahlížím do Závodní a Jubilejní ulice. Nejsou to nějaké extra výhle-
důlních poklesech. Soukromé domy sesedávaly, okna a dveře se dy, ale naskýtá se mi nezvyklý pohled na jednu z nejhezčích lokalit
nedala zavírat, na stěnách se objevovaly stále se rozšiřující pukliny. našeho města.
Obyvatelé postižených domů v oblasti ulic Bastlova, Chalupníko- Jednou ročně se lidé mohou podívat také na půdu hrabůvecké-
va, Rodinná a Pospolitá se v srpnu 1950 obrátili na úřady se stíž- ho kostela Panny Marie, Královny posvátného růžence. Krov stavby
nostmi, čímž patrně průzkum skončil. Na konci 50. let oznámil důl z roku 1910 zaujme svou moderností. Farář Miroslav Straka mne již

20