Page 43 - Chytrý zpravodaj - Ořechov u Brna 01/2022

Detail terčovníku zedního Poměrně hojná misnička zední často roste
s miskovitými plodničkami na kamenech či betonu

Hálky aneb „hmyzí domečky“

Při vycházkách přírodou mohou naši pozornost upoutat podivuhodné útvary na listech,
květech i dalších orgánech stromů, keřů či bylin. Jsou to tak zvané hálky. Nejčastěji si
jich všimneme na dřevinách, asi proto, že se objevují ve výšce našich očí. Ale mnohem
častější výskyt je na bylinách, kde uniknou naší pozornosti. Převážnou většinu z nich tvoří
hmyz. Hálka je vlastně „domečkem“ pro zdárný vývoj jeho larev. A „stavitelem“ tohoto
domku není hmyz, ale samotná rostlina! Hmyzí sliny obsahují růstové regulátory, které
účinkují podobně jako rostlinou vyráběné hormony a podporují růst buněk a jejich dělení.
Rostlina tak regulátory od hálkotvorného hmyzu nedokáže odlišit od vlastních, a tak se
buňky dělí a následně vzniká hálka. Ta slouží jako ochrana před nepříznivými vlivy
prostředí i jako zdroj potravy.

Larvy přečkávají zimu ve vytvořených hálkách, na konci léta se zakuklí, v uschlých
hálkách přečkají zimu a na jaře odlétají dospělci. Odborníci říkají, že jen v Evropě existuje
šest až deset tisíc hálkotvorných organismů. Nauka o hálkách se nazývá cecidologie.

Hálky mají i léčivé účinky, již ve 4. století před naším letopočtem je využíval Hippokrates.
Ten zjistil, že hálky obsahují třísloviny, mají fungicidní a antibakteriální účinky
a zastavují krvácení. Hálky se využívaly v koželužství, k činění kůží, k barvení látek či
k výrobě inkoustu. Inkoust získaný z duběnek byl 1000 let nejrozšířenějším psacím
prostředkem západní kultury.

Rober
43