Page 46 - Chytrý zpravodaj - Ořechov u Brna 01/2022
P. 46

dílo! Tak je to, na dílo vpravdě historických kolosálních rozměrů je potřeba se dívat jinak,
        než na zakládání nějakého spolku na jedno použití. To by měli vědět Ořechovští, protože
        i jim patří dík za to! O dalším dění budou informováni. A celý svět o nich bude jednou
        vědět!
                                                          ThMgr. Milan Klapetek


        Co v knize nebylo ...

        Na podzim r. 2021 byla vydána obcí Ořechov kniha "Ořechov slovem a obrazem". Tato
        poměrně obsáhlá publikace zmapovala život v obci od r. 1945 do současnosti. To se jistě
        podařilo, i když, dle mého názoru, se na některé významné osobnosti zapomnělo.

        Jedním z nich je i ořechovský rodák, dlouholetý učitel, sportovec, kronikář obce, člověk,
        který  se  v posledních  desetiletích  aktivně  účastnil  veškerého  dění  v  obci,
        pan Jiří Poledňa.

        Dovolte mně, abych vás alespoň touto cestou seznámila s jeho životním příběhem.

        Narodil se 28. dubna 1931 manželům Leopoldovi a Štěpánce Poledňovým v Tikovicích.
        Zde žil až do r. 1956 (dnes ul. Jeřábkova č. o. 4). Otec byl krejčí a matka švadlena,
        pracovali společně doma. Byl nejstarší z 5 bratrů (z nichž jeden později zemřel).

        V r. 1937 začal povinnou školní docházku na základní škole v Tikovicích, vyšší stupeň
        absolvoval v Ořechově. Poslední rok, už po válce, kdy byla ořechovská škola zničena,
        chodili žáci pěšky do školy v Želešicích. Někdy se svezli na tancích, které ruští vojáci
        odváželi do Modřic a odtud po železnici do tehdejšího Sovětského svazu.

        V roce 1946 nastoupil na střední obchodní školu v Brně, kde v r. 1950 složil maturitní
        zkoušku.

        Hned po maturitě, v pouhých 19 letech, nastoupil na své první učitelské místo na ZŠ
        v Pivíně  v okrese  Prostějov.  Tamější  ředitelka  školy  ho  uvítala  slovy:  „Bože,  takový
        kluk“. Ale ten kluk ukázal, že je na správném místě. Cesta pedagoga a práce s mládeží se
        stala jeho celoživotním posláním. Po sedmi letech působení na škole se s ním na vlakové
        nádraží přišel rozloučit celý učitelský sbor i většina žáků. Někteří z nich s panem učitelem
        udržují kontakt dodnes.

        Dálkově vystudoval pedagogickou fakultu v Brně s aprobací dějepis, ruština a tělesná
        výchova.

        V r. 1957 se vrátil do Ořechova, oženil se se zdravotní sestrou Sylvií Hadačovou a v témže
        roce se jim narodila dcera Sylva.

        V pedagogické činnosti pokračoval i po svém návratu.

        1. září 1957 nastoupil na učitelské místo na vyšším stupni ZŠ, kde působil celých 37 let
        až do r. 1994! Za tu dobu mu „prošly rukama“ stovky žáků nejenom z Ořechova, ale
        i okolních obcí. Získával si je svým kamarádským přístupem, férovostí a nadšením. Byl
        třídním učitelem několika ročníků.

                                          46
   41   42   43   44   45   46   47   48   49   50   51