Page 19 - Cytryzpravodaj-02-Kolin
P. 19

KAM NA VÝLET



       POD ŠTERNBERSKOU HVĚZDOU



       Město Zásmuky zaznamenalo svůj největší hospodářský i kulturní rozkvět po roce 1637, kdy se dostalo
       do majetku Šternberků, kteří spravují zdejší majetky s výjimkou období obou totalitních režimů 20. století
       dosud. Za jejich vlády se Zásmuky dočkaly povýšení mezi přední šlechtická dominia v Čechách a staly se
       největším střediskem barokní kultury na Kolínsku.
         První zmínka o Zásmukách pochází z roku   zvaný  Neptunův  trojzubec),  které  domino-  Battisty  Aliprandiho.  Podle  jeho  návrhu  byl
       1285, kdy je vlastnil Sulislav ze Zásmuk, ku-  vala  barokní  socha  sv.  Prokopa,  odstraněná   v sousedství zámku postaven i zahradní pavilon
       chmistr královny Guty, první ženy Václava II.   ve druhé polovině 20. století. Prostřední z cest   v podobě umělé jeskyně – grotty. V této podobě
       V  té  době  to  byla  malá  osada  kolem  potoka   je  dodnes  lemována  lipovou  alejí  a  je  pohle-  se  zámecký  areál  dochoval  do  dnešní  doby,
       Špandava, v místech dnes zvaných Vyšehrad,   dově orientována na věže kostela a zámku, její   protože pozdější úpravy neměly na jeho vzhled
       na vedlejší větvi obchodní stezky vedoucí od   protilehlý  severovýchodní  konec  pak  uzavírá   zásadnější vliv. Když byl zámek Šternberkům
       brodu přes Labe v Poděbradech k brodu přes   kaple Narození P. Marie. Za ní se cesta v místě   v  roce  1948  znárodněn,  byly  zde  umístěny
       Sázavu v Ratajích. V roce 1542 byla obec po-  zvaném Ve Smrclých stáčí kolem skály, na níž   armádní  chemické  sklady  a  nastalo  období
       výšena na poddanské město hejtmanem Kou-  stávala barokní socha sv. Jana Nepomuckého,   rychlého chátrání. V roce 1982 navíc nedba-
       řimského  kraje  Adamem  z  Říčan,  který  už   odstraněná v roce 1918. Její obraz se původně   lostí vojáků vyhořel, takže v roce 1992 byl v re-
       sídlil na zdejším zámku.            zrcadlil na hladině dnes již zaniklého rybníka.   stituci vrácen dědičce šternberského majetku
         Největší  změny  nastaly,  jakmile  se  své   Rozsáhlou krajinářskou kompozici pak v širším   Franzisce  Dianě  Sternbergové-Phipps  jako
       dlouhé  vlády  (v  letech  1653–1703)  ujal   okolí Zásmuk doplňovalo ještě několik výklen-  úplná  ruina.  Diana  Sternbergová  uvedla  do
       Oldřich  Vratislav  ze  Šternberka,  nejvyšší   kových kaplí a dřevěných křížů, které bohužel   chodu rodové hospodářství, čímž zajistila ne-
       purkrabí  Českého  království.  Nejprve  nechal   vesměs zanikly v 19. a 20. století.  zbytné prostředky na zahájení opravy zámku,
       opravit  starý  zámek,  následovala  přestavba   Vlastní  zámek  se  rozkládá  na  západní   které od té doby soustavně probíhají. Od roku
       kostela  a  založení  kláštera  a  současně    straně  náměstí  a  vstupuje  se  do  něj  raně   2012 je zámek převeden na dceru paní Diany
       s tím nechal upravit celé okolí města. Pozůs-  barokní  budovou  předzámčí  s  mohutnou   Sternbergové  Alexandru  Hardegg,  která  po-
       tatky  jeho  náročného  krajinářského  záměru    branskou  věží,  na  které  lze  pozorovat  ještě   kračuje v jeho správě a provozu. Zámek zatím
       z přelomu 17. a 18. století jsou v terénu dodnes   pozdně renesanční až manýristické prvky. Na   není  pro  turisty  přístupný,  navštívit  ovšem
       patrné. Na vlastní areál zámku na severu na-  volném prostranství za bránou stojí čtyřkřídlá   můžete  park  s  opravenou  grottou  nebo  ně-
       vazovala  rozsáhlá  štěpnice,  která  na  okraji   budova  paláce,  vzniklá  na  místě  původní   kterou  z  příležitostných  výstav  pořádaných
       městečka  přecházela  do  bažantnice,  osázené   gotické  tvrze,  založené  zemany  ze  Zásmuk   v budově předzámčí.
       stromy  dle  pravidelného  schématu  ve  tvaru   v  polovině  14.  století.  Reprezentační  rodové   Roman Šulc,
       hvězdice  s  osmi  paprsky  (erbovní  znamení   sídlo vzniklo po roce 1653 za Adolfa Vratislava   www.cestyapamátky.cz
       rodu  Šternberků).  Od  východního  okraje   ze  Šternberka,  nejspíše  podle  projektu  vý-
       bažantnice  se  rozcházela  vidlice  tří  cest  (tak   znamného  barokního  architekta  Giovanniho
































                                                                                                                    Foto: Roman Šulc





       Vzpomínky na život v zásmuckém zámku u rodiny Šternberků, pro které pracovali její rodiče, popisuje neobyčejně barvitou a vytříbenou češtinou spisovatelka
       Libuše Hoznauerová († 2016) ve své knize Kulivracení
                                                                                                                    19
   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24