Page 26 - Chytrý zpravodaj - Moravany 03/2025

Rozhovor - Dětství ve stínu války, život v naději

Rozhovor s pamětnicí Eliškou Prušovou, narozenou v roce 1937, nejstarší
obyvatelkou z původní generace.
Dětství a škola
Marie: „Paní Eliško, kde jste se narodila a kde jste vyrůstala?“
Paní Eliška: „Pocházím z Moravan, ale narodila jsem se v brněnské porodnici.
Tatínek byl napůl Němec, jmenoval se Ruschka, a maminka pocházela z Kralic
nad Oslavou. Celý
život bydlím
v Moravanech v tom
samém domě.“
Marie: „Jaké bylo vaše
školní dětství?“
Paní Eliška: „Chodila
jsem do školy v Moravanech – do té samé, která
dodnes stojí na ulici Školní. Jediným rozdílem bylo,
že jsme s učitelem a se spolužáky mluvili německy“.

Rodina a a tradice
Marie: „Jak u vás probíhaly svátky – Vánoce,
Velikonoce nebo hody?“
Paní Eliška: „Dodržovali jsme zvyky spojené s křesťanskými tradicemi.“
Marie: „Jaká jídla se u vás doma nejčastěji vařila?“
Paní Eliška: „Vařilo se z toho, co dům
dal. Měli jsme velké hospodářství –
krávy, kozy, králíky, husy i slepice.
Vypěstovali jsme si zeleninu i obilí.
Z obilí jsme si nechali u mlynáře
semlít mouku a pekař nám z ní upekl
chléb. Měli jsme výhodu, že pekaře
jsme měli přímo naproti domu.“
Marie: „Dodržovali jste nějaké
rodinné tradice?“
Paní Eliška: „Ano, hlavně ty spojené
s vírou. Ráda vzpomínám na oslavy
Božího Těla – celá vesnice chodila
průvodem, oltáře se zdobily
květinami a hrála hudba.

Práce a každodennost
Marie: „Jaká byla vaše první práce?“
Paní Eliška: „Od malička jsem pomáhala doma v hospodářství. Vařit mě naučila tetička Kateřina. Tatínek mi
brzy zemřel a maminka se sama starala o dobytek, pole a celé hospodářství.“
Marie: „Jak tehdy vypadala každodennost?“
Paní Eliška: „Škola, práce na poli a modlitba. Do města chodila maminka jen výjimečně. Jiní lidé se snažili
na trhu prodat třeba švestky nebo jiné ovoce.