Page 24 - Chytrý zpravodaj - Moravany 03/2025
P. 24

Moravanští myslivci, rybáři
       Střety se zvěří na silnicích: Co dělat a proč je   Co se děje se sraženým zvířetem?
       myslivec klíčový?               Osud těla závisí na jeho stavu: Silně poškozené nebo
                                       nemocné kusy putují do kafilérie, kde jsou bezpečně
                                       zlikvidovány, aby nehrozilo šíření chorob. Čerstvě
       Toto téma jsem se rozhodla otevřít, protože toto léto jsem   uhynulá zvířata, která nejsou zasažena nemocí, mohou
       byla jako myslivkyně u odklízení sražené zvěře autem.   být využita jako krmivo pro dravou zvěř. Vrací se tak
       Poslední kus byla srna.         zpět do přirozeného cyklu přírody.
       Když se na cestě stane neštěstí a zvíře skončí pod koly   Proč je role myslivců důležitá? Myslivci plní v těchto
       auta, zůstane na krajnici ticho, jen pach krve a spěch   situacích několik zásadních úkolů: Zajišťují čistotu
       lidských kroků. Tam, kde by příroda sama potřebovala   a bezpečnost. Odstraní zvěř z cesty, aby nedošlo
       dlouhé dny, aby si poradila s tělem, nastupuje myslivec.   k dalším nehodám. Brání šíření nemocí jako například
                                       africký mor prasat či parazitární nákazy by se mohly
       Je to tichý služebník lesa, který zvedne zvíře z asfaltu, aby   šířit právě z kadáverů. Myslivci též udržují rovnováhu.
       nebylo hanbou přírodě ani překážkou lidem. Odváží jej   Postarají se o to, aby zvíře bylo využito způsobem,
       s úctou, jakoby stále ještě žilo, a vrací jej koloběhu. Někdy   který zapadá do přírodního koloběhu.
       do krmiv, jindy k bezpečné likvidaci, vždy však tak,
       aby nezůstala stopa lidské lhostejnosti.   Jak střetům předcházet?
                                       Řidič se sice nehodě nevyhne vždy, ale riziko lze snížit.
       Myslivec tak není jen lovec, ale i strážce čistoty,   Je třeba upravit a snížit rychlost v lesních úsecích,
       prostředník mezi světem zvířat a světem lidí. Zajišťuje,   hlavně za soumraku a svítání. Dávat pozor na dopravní
       aby se bolestné konce nestaly hrozbou nemocí, aby mrtvé   značky „Pozor, zvěř!“. Nejsou tam pro okrasu,
       tělo nešířilo zkázu tam, kde má být klid. Je to zvláštní   ale na základě dlouhodobých zkušeností. V těchto
       služba, málokdo ji vidí. A přece v ní je kus poezie. Pokora   místech většinou zvěř často migruje a lze tedy
       před životem i smrtí. Myslivec, který odnáší zvíře z cesty,   předpokládat její výskyt poblíž vozovky a větší
       vlastně šeptá: „Nezůstaneš zapomenut, tvůj konec má svůj   pravděpodobnost vběhnutí do silnice. Též používání
       řád.“ Pokud se vám stane nehoda se zvěří a neznáte číslo   dálkových světel (pokud neoslní protijedoucí řidiče) má
       na příslušný myslivecký spolek, stačí zavolat na PČR a oni   svůj smysl. Oči zvířat v noci často odrážejí světlo a řidič
       již informaci předají na správné místo.   díky nim tak může zvěř zahlédnout včas.
       Každý rok se na českých silnicích stane desítky tisíc střetů   Pamatovat, že zvěř chodí ve skupinách. Když vběhne
       s volně žijící zvěří. Nejčastěji jde o srnčí a černou zvěř
       (divočáky), zajíce nebo lišky. Tyto nehody přinášejí nejen   na silnici srna, velmi často ji následuje mládě nebo další
       finanční škody, ale také rizika pro lidské zdraví   kus. Zůstat klidný při setkání. Pokud spatříte zvíře, které
       a bezpečnost. Málokdo ale ví, co se se sraženým zvířetem   stojí u silnice, zpomalte. Není výjimkou, že se náhle
       děje dál a proč je právě myslivec tím, kdo nakonec přebírá   rozhodne přeběhnout. A to i přes vaše zatroubení.
       zodpovědnost.
                                       Čísla mluví jasně Podle statistik Policie ČR dojde ročně
       Proč k nehodám dochází?.        k více než 15 000 až 20 000 střetům se zvěří. Skutečný
       Denní doba: Nejrizikovější jsou brzká rána a soumrak,   počet je ale ještě vyšší, protože část nehod není vůbec
       kdy zvěř migruje mezi krmelišti a odpočinkovými místy.   hlášena. Škody se pohybují v řádu stovek milionů korun
                                       ročně. Střety se zvěří jsou realitou našich silnic. Nejde
       Roční období: V jarních měsících vyvádí samice mláďata,   jen o škodu na autě, ale také o bezpečnost lidí i zdraví
       v létě (červenec–srpen) probíhá srnčí říje, na podzim   přírody.
       se pohybuje více divočáků. Každé období tedy přináší jiné
       riziko.                         Řidiči by si měli zapamatovat dvě jednoduchá pravidla:
                                       Nikdy nemanipulovat se sraženým zvířetem.
       Místa: Kritická jsou místa u lesů, remízků, luk a polí.   Vždy zavolat Policii ČR, která kontaktuje myslivce.
       Silnice s hustým porostem po obou stranách jsou
       pro řidiče zvlášť nebezpečné. Zvěř vběhne na vozovku   Jen tak zůstane i bolestný konec součástí řádu přírody
       nečekaně a bez varování.        a nebude hrozbou pro lidi ani pro okolní zvěř.
                                       S mysliveckým pozdravem Renata Horáková
       Jak postupovat po střetu se zvěří?
       Pokud dojde k nehodě, řidič by měl zastavit a označit
       místo nehody. Bezpečnost je vždy na prvním místě.
       Následně zavolat Policii ČR (158). Policisté mají kontakty
       na příslušné myslivce a hospodáře honiteb a informaci
       o sraženém kusu jim předají. Dále nikdy se zvířete
       nedotýkat. Mohlo by přenášet nemoci, navíc manipulace
       se sraženou zvěří je přestupkem a v případě zranění zvěře
       je taková manipulace i nebezpečná. Zvíře je vystresované,
       obává se o život a lze předpokládat, že i snahu mu pomoci
       si bude vysvětlovat jako útok a bude se bránit. Proto je
       dobré počkat na myslivce. Ten se postará o odvoz a další
       nakládání s tělem. Popřípadě o rychlé ukončení trápení
       zvěře.
   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29