Page 20 - Chytrý zpravodaj - Mnichovice 03/2025

20 / Sport a volný čas

Dívčí oddíly v Mnichovicích

22. února oslavily skautky po celém světě Den sesterství (též Den zamyšlení). Tento den si připomínáme
jednak narození zakladatele skautingu Sira Roberta Baden-Powella, ale také jeho (často opomíjené, ale
pro skauting neméně důležité) manželky Lady Olave Baden-Powellové. Poohlédneme se tedy za činností
našich dívčích oddílů.

Jak se skautkám
na táboře ztratila
snídaně
Naše nezapomenutelná
příhoda se udála na po-
sledním táboře v Novo-
hradských horách. První
dny tábora jsou vždy ná-
ročné – příjezd, stavba
tee-pee, postelí, zařizová-
ní kuchyně, a tak nám přijde vhod, když nám
rodiče dopředu přichystají nějakou dobrou
domácí buchtu, bábovku nebo pomazánku
na první snídani. To, že je potřeba na táboře
zabezpečit jídlo proti různým nezvaným ná-
vštěvníkům (myši, mravenci, psi aj.), je kaž-
dému jasné. Jaké však bylo naše překvapení
první ráno, když jsme místo bábovky a koláče
(dopředu zabezpečeno v nádobách, hrncích
s poklicí apod.) nalezly jen okousané zbytky
a roztahané krabičky. Jako první padlo pode-
zření na psy vedoucích, kteří by ale nenechali
zbytky žádné. S větší částí snídaně jsme se
tedy rozloučily, posnídaly co zbylo a jiné zá-
soby a na příhodu zapomněly. Jenže to nebylo jediné ukořistěné další výzvu a to s nečekaně velkou účastí. Cílem výzvy překo-
jídlo – z vedlejšího tábora se také ztratily nějaké zásoby a vyvr- nej nepohodlí bylo vydržet 10 vteřin bosky v blízkém potůčku.
cholením bylo zmizení 2 ks loveckého salámu. Nedalo se tedy nic Rozjařeně naskákaly do ledové vody a vůbec jim nevadilo, že se
jiného dělat, než sehnat a nastražit fotopast, abychom si na zlodě- všude kolem povaluje zmrzlý sníh a teplota se drží pod bodem
jíčka pěkně posvítily. Jaké pak bylo překvapení, když jsme shlédly mrazu. Hrdě si lepily barevné diamanty do kolonky další splněné
noční záběry z fotopasti – na našem jídle si chodily pochutnávat výzvy. Pak jsme vyběhly na menší kopec, uvařily si oběd na ohni
mladé lišky, byly vskutku velmi vynalézavé a před jejich zoub- a ukončily tak hladovou výzvu. Nabraly jsme síly a vyrazily zdo-
ky nejedna nádoba neobstála. Ani přítomnost psů a noční hlídky lat Čerčanský Chlum, kde jsme ve starém opuštěném bunkru pře-
v tábořištích je neodradila od lovu. Jídlo jsme tedy ještě více za- konávaly strach ze tmy. Vymrzlé, ale krásně unavené jsme poté
bezpečily a od té doby se nám již neztrácelo. (Daniela Balogová dorazily do benešovské knihovny, kde jsme díky milé paní ředi-
– Kormidlo) telce mohly zažít bezvadné přespávání mezi knihami okořeněné
divokou honičkou mezi vysokými regály plnými knih. Až při pře-
Hladová výprava oddílu světlušek konávání strachu z nočních her se v knihovně rozhostilo ticho.
Překonej se! To je téma hladové výpravy Mnichovických svět- Holky se po jedné vydaly tmavou knihovnou sledujíc malé fluo-
lušek, která proběhla v polovině února. Zdaleka však nešlo jen reskující pavoučky až k duchovi knihovny, kterému bylo dobré
o překonávání hladu! Během výpravy se světlušky pokoušely přečíst malý úryvek z knihy, aby nás nechal ve zdejším království
zvládnout různé výzvy a seznámit se tak s bodem skautského zá- knih v klidu přespat. Další den ráno jsme mohly lenošit ve spa-
kona, který říká – Světluška překonává sama sebe. Vyrazily jsme cích pytlích a číst všemožné knihy a komiksy a užívat si pohodu
s plně naloženými batohy vlakem z Mnichovic do Čerčan. Už bě- a chleby s marmeládou. Poslední výzva se dala plnit v teple a té-
hem cesty od vlaku mohly holky plnit výzvu s názvem překonej měř v leže. V kroužku jsme překonávaly sebedůvěru a postupně
stud, jejímž zadáním bylo zahrát si s cizím člověkem „kámen, jsme odhalovaly ostatním, v čem si myslíme, že jsme dobré, co je
nůžky, papír“. Na konci Čerčan jsme objevily parádní zeď pro naším darem. Tato výzva se ukázala jako velmi obtížná. Ocenit
provedení další výzvy – překonání nedůvěry. Vždy jedna z holek sám sebe chce velkou kuráž.
běžela se zavázanýma očima proti zdi a jejím úkolem bylo důvě-
řovat zbylým světluškám stojícím v řadě před zdí v naprostém A tak jsme všechny překonaly naše vnitřní strachy a posunuly se
tichu, že ji chytí a nic se jí nestane. U této výzvy jsme se hodně zase o něco dál na naší osobní cestě. Děkujeme za krásnou příle-
nasmály, protože i když se slepec snaží běžet co nejrychleji, tak žitost pobýt spolu, za nádherné slunečné a mrazivé počasí a také
z obavy z nárazu jen velmi rychle hýbe nohama, ale běží téměř za jedinečnou příležitost přespat v knihovně. (Monika Blažková)
na místě. Holky se tak rozdováděly, že jsme hnedka mohly plnit Článek zpracoval Jan Horálek – Sherlock