Page 12 - Chytrý Zpravodaj - Most březen 2021
P. 12

12    SPOLEČNOST                                                                ROČNÍK 22   /   ČÍSLO 3   /   BŘEZEN 2021
                                                                                                          listy.mesto-most.cz

       Výjimečný a ceněný typ – Ludmila (Lída) Roubíková


       (4. ledna 1919 – 11. srpna 1991)

                                                                  Zkoušet se začalo kolem 20. srpna v   Kačenu hrála s upřímností“), v Kor-
       ZAČÍNALI V MOSTECKÉM DIVADLE                               Praze a koncem měsíce jsme se pře-  nejčukově hře s pozoruhodným ná-
                                                                                                zvem Cesta Mr. Perkinse do země
                                                                  sunuli do Mostu.“
         Pro Mostečany po Gustavu Opo-                              Neškolená  herečka  Lída  už  při-  bolševiků  ztvárnila  Štěpanidu,  po-
       čenském a Zdeňku („Žalmanu“) Kry-                          hláškou do konkurzu prokázala ku-  liticky  vyspělou  předsedkyni  kol-
       zánkovi  další  možná  méně  známé                         ráž, a posléze i talent, tedy vlastnosti,   chozu… Ve Slaměném klobouku do-
       jméno, ale opět o to známější obličej.                     které jí pak byly diváky věřeny celou   konce zpívala a tančila.
       Jen si ji zkuste vyhledat na internetu…                    kariéru.                        S Mostem se loučila velkou rolí,
       My ji na fotografiích představujeme                          V mosteckém divadle ji najdeme   Annou  Andrejevnou  v  Revizorovi.
       i jako mladou a takto divákům téměř                        už  v  programu  ke  hře  z  norského   Jejího manžela policejního direktora
       neznámou.                                                  venkova Když réva kvete (služka Ma-  ztvárnil Zdeněk Kryzánek.
         S Lídou Roubíkovou, rozenou Ha-                          rie), která měla premiéru 1. září 1945     Odešla do Mladé Boleslavi (1946
       vlovou, se ještě jednou vrátíme do                         a byla součástí večera na oslavu prv-  – 48) a následně do Prahy (Žižkov,
       těsně poválečného období. A propos,                        ního výročí Slovenského národního   Libeň, 1948–50). Znovu se pak ještě
       víte, jak to měla se svými předchůdci                      povstání.  Není  bez  zajímavosti,  že   vrátila  na  oblast,  působila  v  Be-
       v našem seriálu? Zatímco s Opočen-                         kromě  městského  a  okresního  ná-  nešově  (1950–55),  v  Pardubicích
       ským se v Mostě těsně minula, s Kry-                       rodního výboru tento večer pořádalo     (1957–60),  mezitím  v  zájezdovém
       zánkem naopak hrála velmi často.                           i místní Posádkové velitelství...  divadle pražského Ústředního diva-
         V  české  kinematografii  se  pro-                         Objevila se i v další hře V. Billa  dla  československé  armády  (Diva-
       sadila  jako  výborná  představitelka                      -Bělocierkovského Život volá (jako   dlo  na  Vinohradech,  1955–1957).
       (s prominutím) „bab“ a žen z lidu.   Lída Roubíková během svého mos-  Galina),  přičemž  v  premiéře  do-  Hostovala  i  v  Národním  divadle
       Ať  už  to  byla  vrátná  v  Nemocnici   teckého angažmá, 1946  stala příležitost roli s ní alternující   a v Divadle Na Zábradlí, než nastálo
       na kraji města („páááne primáři, tak                       Eva Havlová. Třetí kus už se pro jis-  zakotvila v pražském Divadle E. F.
       jste  se  nám  vrátil…!“)  nebo  rekre-                    totu jmenoval přímo Ruští lidé a byl   Buriana (1960–88).
       antka v zotavovně Radost, hovící si                        od teprve 29letého (!) autora K. Si-  V mosteckém stánku tato výrazná
       na  zádech  Jiřího  Hrzána  v  posled-                     monova.  Výkon  Lídy  Roubíkové    herečka zanechala stopu bohatou,
       ním zimním díle trilogie o rodině Ho-                      v roli Marie Nikolajevny byl hod-  úspěšnou a trvalou, přesto dnes má-
       molkových („já jsem Dernáčková, ne                         nocen jako strhující. Těžko si před-  lem zapomenutou.
       Bernášková!“). V případě potřeby ob-                       stavit,  že  mohl  být  jiný  v  Klicpe-
       sadit ráznou uklízečku, domovnici,                         rově Každý něco pro vlast (premiéra     Foto noticka a vzpomínka kolegyně
       sousedku či správcovou po ní dlouhá                        17. října 1945), kde ztvárnila dru-  Dvě fotografie z mladých let paní
       léta sahala řada režisérů a málokterý                      hou klepnu. Už tehdy zdá se začalo   Roubíkové vydalo pátrání v archivu.
       byl zklamán. I malé role vždy barvitě                      její škatulkování…            Ale  kde  sehnat  snímek  z  dob,  ze
       a hlasitě vykreslila. Zvládala se však                       Stala se hojně obsazovanou člen-  kterých si ji naopak pamatují skoro
       převtělit i do úlohy hodné staré paní.                     kou souboru, který v krátkém čase   všichni?
         Rodačka  z  Vrchlabí  debutovala                         nastudoval 26 her! Během pár mě-  Podařilo  se  nám  získat  kontakt
       ve filmu už v roce 1957 (Parta ne-                         síců  vytvořila  minimálně  patnáct   na  jednu  z  jejích  největších  přítel-
       zradí…?). V šedesátých letech, kdy                         rolí. Většinou středních, ale nechy-  kyň. Následovala prosba esemeskou
       začala působit v Praze, už se na ni                        běly  ani  velké.  Třeba  chrobačka    a už týž den večer zazvonil telefon:
       matky, vdovy, tety a další role žen ne-                    v Čapkově Ze života hmyzu, Fanka   „Dobrý den, tady je Jarka Obermai-
       podávajících se osudu, obvykle hašte-                      v  Loupežníkovi,  dalším  Čapkově   erová. Omlouvám se, že volám tak
       řivých až pomlouvačných, jen hrnuly.                       díle. Pak Maří v Králi Václavu IV.,   pozdě. Hledala jsem, ale bohužel…
         V seriálu Žena za pultem (1977) ji                       madame Arcati ve hře Duchové na   Je to zvláštní, ale když člověk vedle
       scénárista Jaroslav Dietl obdařil rov-  Coby Norina v Malajském šípu s Jin-  zemi („opět překvapila mnohotvár-  Pokračování na str. 13
                                    dřichem Rychtaříkem (Panisse), 1946
       nou  příznačným  jménem  Škarape-              Archiv MDM  ností  svého  mimic-
       sová.  V  Nemocnici  na  kraji  města                      kého  fondu“)  nebo
       (1977) vystoupila coby vrátná v de-  životě byla totiž vstřícná, přátelská,   otrokyni v Lišáku Pse-
       víti  dílech.  Jako  rázná  zastánkyně   společenská a oblíbená. Ráda pomá-  udolovi.  Dále  hrála
       svého úřadu (hned při nástupu zpra-  hala druhým, jakoby navzdory rolím,   Marii,  Oliviinu  ko-
       žila  mladou  doktorku  Čeňkovou  –   které  často  dostávala  jednostrunné     mornou,  ve  Večeru
       Balzerovou), ale i dobrosrdečná, nad-  a velmi podobné.    tříkrálovém  („neodo-
       šeně vítající největší osobnost seriálu,   Dožila  se  72  let  a  do  poslední   latelně  uplatnila  své
       primáře Sovu. Objevila se i v prvním   chvíle pracovala, v závěru svého ži-  komické vlohy“ a byla
       díle Hříšných lidí města pražského   vota hlavně v televizi.  „nevázaně  veselá“),
       (1968)  jako  správcová  –  sousedka                       hospodyni  Aničku
       zavražděného, a také v F. L. Věkovi   V Mostě hrála v sezóně 1945/46, ve   v  Jiráskově  M.  D.
       (1970). Vesměs menší či střední role   věku 26 a 27 let.   Rettigové  („pudiví-
       ztvárnila s chutí ve spoustě filmů, na-  Přišla na základě úspěšně slože-  trovskou Aničku s da-
       mátkou třeba v Holce na zabití (1975,   ného  konkurzu  v  srpnu  1945,  kte-  rem výmluvnosti před-
       paní Černá v kuchyni), ale i insce-  rým mostecké divadlo hledalo nový,   vedla  svým  rázovitě
       nací, protože stejně štědří k ní byli    už stálý soubor, po předchozím dvou-  osobitým způsobem“)
       i režiséři televizní.        měsíčním provizorním (1. června až   a Norinu v Malajském
         Divadel vystřídala řadu. Nejdéle   31. července 1945). Herec Jindřich   šípu  autora  Marcela
       (1960–1988) působila v Divadle E. F.   Rychtařík vzpomínal: „12. srpna 1945   Pagnola („vynikla lid-
       Buriana. Úspěšně a často účinkovala   se v deníku Práce objevil inzerát, že   ským  podáním  po-
       i v rozhlase.                doktor  Milan  Svoboda  hledá  herce     stavy“). V díle Ze ži-  Manžel L. Roubíkové Karel Roubík na společ. ve-
         Jak už to bývá, před kamerou vý-  a herečky pro divadlo v Mostě, a kon-  vota hmyzu si zahrála   čeru v Koldomu někdy v letech 1960–61. Zleva
       borně  „klamala  tělem“.  V  civilním   kurs že se koná 14. srpna v Mozarteu.   i  Kačenu  („divokou   I. Pangrácová-Kaplanová, neznámá, A. Křenková
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17