Page 23 - Chytrý zpravodaj - Jemnice prosinec 2021

Mnoho zemědělských subjektů se dobrovolně či z donucení (zejména ekonomického)
vzdalo živočišné výroby a přešlo na „zjednodušený“ systém hospodaření založený pouze
na rostlinné výrobě. Tento systém je však „zjednodušený“ pouze zdánlivě – ve skutečnosti
vyžaduje mnohem náročnější formu hospodaření tak, aby bylo pamatováno na eliminaci
všech negativních faktorů, které tento systém přináší.
Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ, údaje z r. 2017) došlo ve výše
zmiňovaném období k drastickému poklesu živočišné výroby (v průměru index 1990/2015:
40 %) – v praxi to znamená, že v současnosti máme velmi nízké stavy hospodářských zvířat,
navíc s výraznými rozdíly mezi regiony (kraji) - existují rozlehlé oblasti prakticky bez
živočišné výroby. Stavy hospodářských zvířat se vyjadřuji v tzv. dobytčích jednotkách (DJ)
na hektar zemědělské půdy. Jedná se o parametr používaný pro přepočet jednotlivých druhů
hospodářských zvířat na jednotný sčitatelný základ a představuje 500 kg živé hmotnosti
kteréhokoliv druhu hospodářských zvířat na 1 ha zem. půdy, např. tedy 1 krávy o hmotnosti
500 kg. V rámci České republiky je průměrné zatížení pouze 0,37 DJ.ha zemědělské půdy
-1
(ČSÚ, 2017) – zjednodušeně tedy 0,37 „krávy“ na 1 hektar půdy. Pro srovnání s našimi
nejbližšími sousedy – Rakousko vykazuje 0,91 DJ.ha , Německo 1,09 DJ.ha . Holandsko
-1
-1
(není samozřejmě naše sousední země) vykazuje dokonce 3,8 DJ.ha-1.
(https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/TAI09/bookmark/
table?lang=en&bookmarkId=42a1aca9-857c-42bd-8348-833a8cf7b94d).
Naprosto jednoznačně se ukazuje, že role hospodářských zvířat v celém koloběhu
hospodaření (ekosystému) je zcela nezastupitelná. Není to jenom z pohledu tzv. přímé
produkce živočišné výroby určené pro výrobu potravin (maso, mléko, vejce…), ale rovněž
z dalších vlivů tohoto sektoru na celý systém hospodaření – zejména pak na půdu a její
základní funkci – půdní úrodnost.
Samotná existence živočišné výroby v zemědělském podniku má další, ne nevýznamný
vliv na půdní úrodnost také z jiného úhlu dopadu. Nutí zemědělce zajišťovat pro hospodářská
zvířata dostatečnou krmivovou základnu, včetně zastoupení pícnin na půdě (jednoletých
i víceletých). Zejména pícniny typu leguminóz (jetel, vojtěška,…) mají zásadní pozitivní
vliv na půdu – nejenže jsou přirozenými fixátory dusíku (šetří zemědělcům finanční
prostředky za drahá dusíkatá minerální hnojiva), ale zlepšují půdní strukturu, vegetačním
pokryvem chrání půdu proti erozi a vytváří prostředí pro vyšší rozmanitost (diverzifikaci)
krajiny.
S ohledem na udržení půdní úrodnosti nelze opomenout význam statkových (hnůj,
kejda, …) a organických (kompost, digestát,…) hnojiv, která i při poklesu stavu
hospodářských zvířat hrají významnou roli ve výživě rostlin. Zejména na méně úrodných
půdách je tato role naprosto nezastupitelná. Používání statkových (hnůj, kejda, močůvka)
a organických hnojiv (kompost, digestát) podporuje v půdě tvorbu tzv. organo-
minerálního komplexu, který na sebe poutá a následně postupně uvolňuje živiny potřebné
pro výživu pěstovaných plodin. Touto vazbou a postupným uvolňováním existuje mnohem
menší riziko ztráty živin z půdy a kontaminace dalších složek životního prostředí, zejména
vodních zdrojů. V případě používání minerálních hnojiv dostávají pěstované rostliny tzv.
pohotové živiny, rychle uplatnitelné pro růst a vývoj pěstovaných plodin, avšak existuje

prosinec 2021 / Jemnické listy / 23