Page 39 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 01 2022
P. 39

Ke střetům zájmů a k místnímu referendu


          V poslední době veřejný prostor Jemnice rozvířila debata o změnách územního plánu
       umožňujících  vybudování  velkochovů  a  jatek  společnostmi  z  koncernu  Rhea  Holding.
       V souvislosti s tím se objevují také informace o možných kolizích osobních zájmů některých
       zastupitelů a členů rady se zájmem veřejným, který mají z pozice své funkce prosazovat. Ve
       sporech o to, zda jde v konkrétních případech o střety zájmů, nebo ne, často úplně zapadá
       základní právní rámec celé problematiky.
          Právní úprava, která by měla zabránit střetu zájmů, je obsažena v různých předpisech.
       Stěžejní  je  zákon  č.  159/2006  Sb.,  o  střetu  zájmů,  přičemž  střet  zájmu  zastupitelů  řeší
       i §83 odst. 2 zákona o obcích a v případě jemnického zastupitelstva a rady i jednací řády
       Zastupitelstva a Rady města Jemnice (dále jen „RMJ“ a „ZMJ“). Některé závažnější aspekty
       střetu zájmů jsou potom řešeny trestními zákony.
          Zákon o střetu zájmů se vztahuje na členy rady města, místostarostu a starostu. Pro
       ostatní  zastupitele  platí  úprava  podle  zákona  o  obcích.  Pokud  se  počínání  zastupitelů
       a radních odehrává v rámci jednání zastupitelstva nebo rady, pak na jejich jednání dopadají
       ještě pravidla upravená v jednacím řádu RMJ a v Jednacím řádu ZMJ.
          Osoba vykonávající veřejnou funkci by při výkonu této funkce měla dbát o tzv. veřejný
       zájem. Měla by proto jednat tak, aby to bylo veřejnosti, resp. těm, které v rámci své funkce
       zastupuje, ku prospěchu. O tom, jaký má být tento prospěch, samozřejmě lze vést v rámci
       demokratické společnosti dialog.
         Nežádoucí jsou ovšem všechny situace, kdy má zastupitel nebo radní na projednávané
       věci navíc svůj osobní zájem, který může s veřejným zájmem kolidovat. Pak totiž hrozí
       nebezpečí, že na pomyslných miskách vah přibude další závaží, které ovlivní rozhodování
       zastupitele nebo radního na tu či onu stranu, ačkoliv pro realizaci zájmu veřejnosti bude
       takové závaží nedůležité, nebo dokonce škodlivé.
         Samotné ust. § 3 odst. 1 zákona o střetu zájmů vymezuje osobní zájem hodně široce.
       Rozumí  se  jím  jakýkoliv  zájem,  který  přináší  danému  politikovi,  osobě  jemu  blízké  či
       právnické osobě ovládané jím nebo osobou blízkou zvýšení majetku nebo zamezení snížení
       majetku nebo jiný prospěch či výhodu.
         Z takto širokého vymezení osobního zájmu pak plyne, že by radní měl být co nejpečlivější
       a nejuvážlivější při posuzování, zda není v dané věci ve střetu zájmů. Právě na mechanice
       transparentnosti a osobní odpovědnosti jsou totiž pravidla upravující střet zájmu z velké
       části založena.
         Jednou z těchto pravidel vyplývajících povinností, jejíž plnění lze navíc poměrně snadno
       ověřit, je povinnost oznamovací. Před hlasováním zastupitelstva nebo rady by měl radní
       učinit prohlášení o osobním zájmu na věci a toto oznámení by mělo být součástí zápisu
       z jednání příslušného orgánu.
          Z dostupných zápisů z jednání zastupitelstva ani z jednání rady však není patrné, že by
       jakýkoliv radní takové prohlášení ve věcech změny územního plánu učinil, a to i přesto, že
       se v rámci závěrečné diskuze na posledním jednání zastupitelstva sám předkladatel návrhů

                                                  leden 2022 / Jemnické listy / 39
   34   35   36   37   38   39   40   41   42   43   44