Page 23 - Chytrý zpravodaj - Jemnice 02/2025

Střípky historie / Aktuality z mikroregionu

Vždyť kolem sebe viděli tolik smrti a mnohokrát se dívali do očí s Anastázií, roz. Kačenkovou, a stal se mým strýcem.
svých spolubojovníků, kteří umírali na zranění. Věděli, že nebu- I když Matouš bydlel ve městě, měšťanem nebyl, proto ne-
dou-li v bitvě rychlejší a přesnější, mohou tam příště ležet oni. měl obchod ani živnost. Vedle příležitostných prací pro vrchnost
Proto, aby se předcházelo případným konfliktům a aby vyslou- si přivydělával tím, že vypomáhal měšťanům nebo sedlákům na
žilci měli zpočátku nějaký příjem, dávali jim různé příležitostné polích. Také jim pomáhali rodiče manželky. Když v roce 1832
práce. Bylo tomu tak i v případě Matouše. Když přišlo jaro, vypo- došlo k velkému požáru a město i jeho předměstí téměř celé leh-
máhal bratrovi při hospodaření v Podolí. lo popelem, měl hodně práce. Na opravu ohněm poškozených
Nikdo z obyvatel Jemnice ani širokého okolí v té době ne- domů nebo stavbu domů shořelých bylo potřeba mnoho dřeva,
navštívil tolik zemí a velkých měst jako Matouš. Protože o tom trámů, prken apod. V městském i panském lese se proto kácelo
uměl poutavě vyprávět, i přes onu duševní poruchu mu ženy několik roků mnoho stromů.
nadbíhaly. Oženil se s Terezií Bastlovou. Bydleli ve městě čp. Matěj se vysokého věku nedožil. Vypomáhal i při těchto pra-
98. Narodily se jim tři děti. V roce 1823 to byl syn Josef, o tři cích, nezabil ho však padající strom, ale podnapilý drvoštěp. A to
roky později Jakub a nakonec dcera Marie, která se provdala za úkladně, zezadu. Ostřím sekery ho ťal do hlavy, což mu prorazilo
Antona Findu. Jejich dcera Marie se provdala za Josefa Gartne- lebeční kost. Na místě byl mrtvý. Lidé říkali, že mu to tak bylo
ra, otce Jana, který psal uvedený dopis. Vnuk Jakub, syn syna určeno osudem – smrt se mu vyhýbala celou dlouhou vojnu a při-
Jakuba, se vyučil ševcem a provozoval živnost ve městě. Oženil šla si pro něj v době, kdy ho rodina nejvíce potřebovala. Vyslou-
se s Marií, roz. Hruškovou. Měli syna Jana (nar. 1862), který byl žilci ale říkali, že „vodešel ke svým, k tý velký armádě nahoře“.
obuvníkem v Podolí čp. 159. Oženil se s Josefou, roz. Škarko- Vdova se podruhé nevdala.
vou, a roku 1897 se jim narodil syn Jan, který za první světové
války narukoval do armády a bojoval na ruské frontě. Tam byl František Kačenka
zajat a následně vstoupil do legií. Po návratu domů se oženil

Zapomenutí hrdinové

Bratři Fučíkové ze Tří koroptví domů, nevíme. Demobilizován byl 23. prosince 1919 a dne 27.
října následujícího roku se v Jemnici oženil s Marií Smetanovou.
Za první republiky učil v Třebíči a bydlel na Slavické ulici. Tam
také 18. prosince 1963 zemřel.
Jan Fučík se narodil 6. května 1893, taktéž U Tří koroptví čp.
74. Vystudoval pomologický ústav a pracoval jako zahradník na
jemnickém zámku. Do války šel, stejně jako jeho bratr Franti-
šek, s 99. pěším plukem. Do ruského zajetí padl u Převorska už
5. listopadu 1914. Do legií se přihlásil v Omsku a přijat byl 22.
července 1918. Byl zařazen k 3. střeleckému pluku Jana Žiž-
ky z Trocnova. Domů se vrátil lodí Mount Vernon, která z Vladi-
vostoku vyplula 13. dubna 1920 a do Terstu připlula 6. srpna toho
roku. Demobilizován byl 9. února 1921. Dne 25. června 1930 se
v Jemnici oženil s Ludvou Novákovou. Dále se živil jako městský
zahradník a k 1. dubna 1941 byl jako legionář nuceně penzio-
První světová válka zasáhla téměř do všech rodin. Tři bratři nován.
narozeni U Tří koroptví se domů vraceli jako hrdinové. Gracián Fučík, další z bratrů, se narodil 17. prosince 1896.
František Fučík se narodil 28. října 1889 v domě čp. 74 jako Pracoval na rodinném čtvrtlánu. Nebylo mu ještě ani dvacet a už
syn zdejšího hostinského Josefa Fučíka a Kateřiny, roz. Coufalo- musel rukovat do války s 24. zeměbraneckým pěším plukem. Bo-
vé. Měl bratry Jana, Antonína, Vincence, Graciána, Josefa a Pe- joval na ruské frontě a 17. září 1915 u Rovna padl do ruského
tra a sestru Augustinu, která se v roce 1931 ve Znojmě provdala zajetí. Zajetí trávil v Kyjevě a první jarní den roku 1918 vstou-
za Pešla z Krnčic. František se stal učitelem na obecné chlapec- pil do československých legií, konkrétně k 6. střeleckému pluku
ké škole v Jemnici. Žil v Podolí v domě čp. 3. Hanácký. S ním bojoval u Bajkalu a také při obraně magistrály
Do války šel se znojemským 99. pěším plukem. Do zajetí v úseku Ščaglovska až Omsk. Domů se vrátil na lodi President
padl u Janovky na Volyni dne 16. června 1916. Do českoslo- Grant, která z Vladivostoku vyplula 27. dubna 1920 a do Terstu
dorazila 12. června toho roku. Demobilizován byl 28. prosince
venských legií se přihlásil v Kyjevě dne 15. října toho roku. Byl 1920 a dne 17. srpna 1925 se na Velehradě oženil s Emilií Háno-
přijat a zařazen k 6. střeleckému pluku Hanácký. S ním bojoval
u Bachmače, Marianovky, Omsku, Tatarsu, Tjumeňu, Kunguru, vou. Zemřel 18. května 1965.
Jekatěrinburgu, Irkutska a Bajkalu. Od jara 1919 se pluk podílel
na obraně magistrály v úseku Ščaglovska až Omsk. Jak se vrátil -pch-

Před jízdou si musí řidič zajistit výhled z vozidla

Zimní období je dobou, kdy se lidé začínají připravovat na mají děti jarní prázdniny, na horách nejen u nás, ale i v zahraničí.
dovolenou na horách nebo v jiných obdobných rezortech. Mnoho Krajské ředitelství policie kraje Vysočina v této souvislosti apelu-
rodin se chystá strávit zimní měsíce a zejména dobu, ve které je na všechny občany, aby dodržovali některá základní pravidla

Listy Jemnického mikroregionu / únor 2025 / 23