Page 8 - Chytrý zpravodaj - Lhenice 05/2025

PADLÝ LHENICKÝ PARTYZÁN
Události posledních dnů druhé světové války k odbojové činnosti Státní okresní archiv v Českých
na Lhenicku byly v minulosti opakovaně popsány Budějovicích. Jeho autorem byl Josef Klimeš, hlavní
na stránkách tohoto zpravodaje a nejinak tomu bude vůdce a organizátor partyzánské skupiny Šumava II,
zajisté i letos, kdy si připomínáme 80. výročí od jejího jež působila během války na Prachaticku a Vodňansku.
konce. Díky zachyceným vzpomínkám pamětníků, V dopise, adresovaném na krajské pracoviště Svazu
které byly publikovány v bulletinu To bylo tenkrát, protifašistických bojovníků v Českých Budějovicích, si
v čtyřicátém pátém, na Lhenicku (vydáno roku 1995), stěžoval na to, jak rychle se po válce zapomnělo
máme dochována svědectví o lhenických obětech na padlé partyzány, v jak zuboženém stavu
těchto dnů, mezi něž patří také místní cestář Bedřich se nacházejí jejich hroby a že řada z nich nemá ani
Kessel. S pomocí písemností uložených v archivech pamětní desku.
pak lze tato svědectví obohatit o další údaje, a o „Myslím“, píše Josef Klimeš, „že v tom bychom
Kesselovi tak můžeme získat mnohem podrobnější se měli, pokud je čas, o nápravu postarat – a vzít si
informace. příklad třeba z Jugoslávie, kde na nikoho z padlých
Incidentu, jenž vedl k jeho úmrtí, přihlíželo nebylo zapomenuto. A bylo tam těch obětí
ve středu 9. května 1945 v podvečer několik lhenických nesrovnatelně víc, než u nás. Např. ve Lhenicích padl
chlapců, kteří se zrovna toulali po cestě z městečka partyzán B. Kessel, bývalý cestář. Je zcela zapomenut,
směrem k Vadkovu. Zhruba na půli cesty zajišťoval nic o něm už neví nejen školní mládež, ale ani
Bedřich Kessel společně s Janem Pencem odhozené
německé zbraně a střelivo, když na ně natrefila kolona učitelé… A padl v přímém boji s nacisty“.
německého vojska ustupující do amerického zajetí. Klimeš měl sice k dispozici obsáhlý archiv skupiny,
U Pence, ověnčeného pásy a náboji, přibrzdila bryčka v jedné věci se však mýlil. Kessel nepadl v přímém
tažená koňmi, na níž sedělo několik ozbrojených boji, ale jak vyplývá z výše uvedeného svědectví, byl
mladíků z Hitlerjugend. Jeden z nich Pence požádal chladnokrevně zastřelen. Kdy se přidal k partyzánské
o náboj, nabil s ním zbraň a bez varování po něm skupině Šumava II, nevíme. Je možné, že k tomu došlo
z bezprostřední blízkosti vystřelil. Bedřich Kessel teprve v květnových revolučních dnech, kdy toto
se v daný okamžik stihl mladého nacisty pouze zeptat, uskupení zažilo nebývalý nárůst nových členů
proč tak učinil. Odpovědí mu byl také výstřel. a zintenzivnilo svou aktivitu v odzbrojování
Jana Pence zasáhla střela do hrudi, Bedřicha německých vojáků, a především pak zajišťování jejich
Kessela do břicha. K postřeleným mužům krátce nato odhozených zbraní a munice. To by vysvětlovalo jeho
někdo zavolal lhenického lékaře Václava Janderu, přítomnost a konání v prostoru mezi Vadkovem
který jim poskytl první pomoc. Přestože byli oba a Lhenicemi v onu osudovou středu 9. května 1945.
urychleně převezeni autem do budějovické nemocnice, Kessel se hlásil k Církvi československé husitské.
Bedřicha Kessela se na rozdíl od Jana Pence nepodařilo Po zpopelnění, k němuž došlo 25. května 1945
zachránit. Do rány se mu dostal bakteriální zánět v původním budějovickém krematoriu, proto byla
(flegmóna), který následně vyústil v otravu krve. Dne urna s jeho popelem uložena v kolumbáriu Husova
19. května 1945 tak navzdory úsilí doktora Františka sboru ve Vodňanech. Pohřební obřad vedl
Bartáka z infekčního oddělení následkům střelného v krematoriu o dva dny dříve budějovický farář
zranění podlehl. Bylo mu 32 let. František Cochlár. Asistoval mu u toho vodňanský
Bedřich Kessel nebyl lhenický farář František Fousek, rovněž člen
rodák. Narodil se 18. ledna 1913 partyzánské skupiny Šumava II,
v Praze. Ve Lhenicích dokonce neměl který měl v jejím rámci na starosti
ani domovské právo, to mu příslušelo duchovní a sociální službu.
do tehdejší obce Sedlec jihozápadně
od Rokycan (dnes část Starého Pro ML zpracoval Mgr. Tomáš
Plzence), odkud zřejmě pocházeli Hunčovský
jeho předci. Dosud se nepodařilo Použité prameny:
zjistit, kdy přesně se přistěhoval 1) Státní okresní archiv České Budějovice,
do Lhenic. Jisté pouze je, že bydlel Svaz protifašistických bojovníků – okresní
v domě čp. 157 a že se živil jako výbor České Budějovice (dopis Josefa Klimeše
cestář. Dne 29. července 1939 se oženil z 27. června 1967).
2) SOkA České Budějovice, Magistrát města
s Vilmou Engererovou. České Budějovice (kremační deník z let 1942–
Na otázku, proč Bedřich Kessel 1952).
a Jan Penc zajišťovali v okolí Lhenic 3) SOA v Třeboni, Sbírka matrik Jihočeského
německé zbraně a střelivo, dává k r a j e , m a t r i k a z e m ř e l ý c h C í r k v e
možnou odpověď dopis z 27. června československé husitské z let 1939–1945 pro
1967, který ke konci minulého roku České Budějovice.
4) Bulletin "To bylo tenkrát, v čtyřicátém
převzal spolu s dalšími materiály Obr. 1: Přípisek „partyzán“ u matričního pátém, na Lhenicku", Lhenice 1995.
záznamu o úmrtí Bedřicha Kessela
8