Page 10 - Chytrý zpravodaj - Lhenice 05/2025

a zrestaurovaný, takže se představuje v původní své
znějící kráse. Stojíce před lhenickým svatým Jakubem
nasloucháme té nádheře. Stálo to za to. Lhenickým
generacím příštím zanecháváme hodnotný odkaz…
Již v poklidnějším nedělním podvečeru dávají
někteří přednost procházce městečkem, jiní možná
zacházejí ještě s hasiči a Lesankou „k Vaškům“, či
na heligónkáře k „Tomášovi“, nebo upřednostňují
fotbalový zápas lhenické rezervy se Svatou Maří
na hřišti místního SK, kde možno zajít i na pivečko
do sokolovny. Slunce již dávno zmizelo „za horou“,
když se oslavy nachýlily ke svému závěru. Dobří
rodáci, příbuzní, známí se loučí. „Bylo nám mezi Vámi
dobře, Lheničáci…“ Městečko se pozvolna navrací
do všedních dnů. Bylo požehnáno tomuto ušlechtilému
konání. Alespoň krásné slunné počasí po celý čas oslav
a důstojný a pokojný jejich průběh tomu dávaly
za pravdu……
JM
Čerpáno z kroniky obce r. 2020 – kráceno.
Bulletin pro zájemce k dispozici u kronikářky obce
Marie Jarošové.

Z NAŠICH SPOLKŮ A ORGANIZACÍ

DUBEN 2024 V KČT Martinka, Obora, Kasalka a Třebánka. Po obhlídce a
LHENICE krátkém zastavení jsme zamířili k samotě U Ambrože a
podél lesa s výhledy na Kratochvíli a Velký Bor jsme se
vrátili k autům.
I v dubnu probíhaly odpolední Hezkým výletem byl také výšlap ze Smědče přes
turistické výlety podle našich představ. Dobročkov, Březovík, směrem na Třebovice a bývalou
Počasí přálo, zájemců o turistiku bylo turistickou cestou do Ktiše. Nebo výlet z Klenovic
hodně, a tak linkovými autobusy nebo vlastní podél Zlatého potoka ke starému kamennému můstku
přepravou jsme se každou středu vydávali do přírody. a ke studánce Anna. Pod Doubravou jsme pak
Hned první výlet byl velmi zajímavý. Navštívili jsme pokračovali do Jámy a zpět do Lhenic.
Podvrážský vodní mlýn ležící na Dehtářském potoce Poslední středeční výlet (30.4.) nás zavedl
kousek za Čakovem. Tato nemovitá kulturní památka do Husince a okolí Husinecké přehrady. Ten samý den
je velmi zachovalá a stále funkční. Počátky mlýna proběhlo tradiční filipojakubské večerní posezení
spadají už do 17. století. Na začátku 20. století byla v naší klubovně.
vodní kola nahrazena turbínou, a i když mlýn v roce K. Majer
1923 vyhořel, už v roce 1927 zase mlel. Jeho provoz
skončil v 60. letech minulého století.
Majitel mlýna nás provedl čtyřpodlažní
mlýnicí, ukázal nám stará unikátní
zařízení a stroje, o kterých zajímavě a
podrobně vyprávěl. Asi po půldruhé
hodině jsme se rozloučili a vydali se
kolem rybníků a lesem přes kopec do
Dubného k autobusu.
Ve středu 9.4. jsme odjeli auty přes
Žitnou a Oboru k samotám nad
Jedlovým vrchem. Zašli jsme se podívat
k okraji lesa na rozkvetlé jaterníky a pak
pokračovali dále lesem k soustavě nově
vybudovaných rybníků se jmény
10