Page 9 - Chytrý zpravodaj - Lhenice 03/2025

DVĚ LHENICKÉ RADNICE A JEDNO VÝROČÍ
Lheničtí si v tomto roce připomínají jedno nikoli Radnice byla rozdělena na dvě hlavní místnosti.
nevýznamné výročí, které je spjato s budovou bývalé V první, tzv. velké sednici, se konala zasedání městské
radnice. Ačkoliv její štít zdobí rok 1814, poslední rady a předčítaly se zde městské obci – případně jejím
stavební práce a finální úpravy na budově probíhaly zástupcům – patenty krajského úřadu a vrchnostenská
ještě během následujícího roku. Je tomu tedy 210 let, nařízení. V místnosti se v roce 1800 nacházel jeden stůl,
kdy byla radnice definitivně dostavěna. tři lavice, kachlová kamna, čtyři malované obrazy
V tomto příspěvku se však nebudeme věnovat této a obraz umučení Páně. Celý prostor osvětlovalo pět
radnici, jejíž podobu každý velmi dobře zná, nýbrž skleněných „náležitě okovaných“ oken. Toť vše. Druhá
se na základě dochovaných písemných pramenů místnost byla na počátku 19. století již bez využití
pokusíme znovu „postavit“ předchozí lhenickou a stála v ní pouze kachlová kamna a jedna stará lavice.
radnici, která stála na tom samém místě do svého Dříve však tento prostor sloužil k vyučování lhenických
zboření a nahrazení novostavbou, jejíž výročí si tento dětí, než se v šedesátých letech 18. století škola
rok připomínáme. Její počátky sahají nepřímo do roku přestěhovala do nově postavené budovy vedle radnice.
1544, kdy Ferdinand I. Habsburský povýšil Lhenice Dokud tato místnost sloužila pro vyučování, stály zde
z vesnice na městečko. Tato změna právního statusu kromě zmíněných kamen celkem čtyři lavice, na něž
s sebou nesla i potřebu zbudování radnice, odkud by usedali žáci, a tabule se stoličkou, kterou využíval
mohla nově ustanovená lhenická městská rada k výuce lhenický učitel. Kromě těchto dvou hlavních
spravovat celou obec. S její výstavbou se započalo až světnic se v přízemí radnice nacházely ještě další dvě
v roce 1568, přičemž dokončena byla přes veškeré místnosti, a sice městský archiv a kuchyně. Městský
finanční nesnáze pravděpodobně do konce 16. století. archiv představoval nejhlídanější prostor, neboť vstup
Od té doby zde zasedal dvanáctičlenný sbor radních, do něj střežily dveře vyztužené ocelí a zámek na dva
jejichž počet byl od poloviny 18. století v důsledku klíče. Uvnitř se nacházely veškeré účty (obecní, sirotčí
tereziánských reforem postupně redukován. a kontribuční), truhla s městskými privilegii, truhla
Lhenická radnice jako symbol městské správy se sirotčími penězi a truhla s obecními penězi. Kromě
představovala v novověku hned vedle kostela toho zde byly uloženy všechny městské knihy a spisový
nejdůležitější, nejvýznamnější a nejreprezentativnější materiál, jejichž vedení spadalo do agendy městského
budovu v městečku. Čas a stáří se však v průběhu písaře. Z přízemí vedly dále dveře na poschodí
staletí podepsaly na jejím vzhledu, takže na přelomu („ponebí“), které uzavírala poslední místnost,
18. a 19. století se nacházela již v poměrně dezolátním pravděpodobně půda, v níž ležela bez využití stará
stavu. Okolo roku 1805 se tedy začalo uvažovat pánev na vaření piva, vývěsní tabule určená pro
o stavbě nové radnice, která by městečko navenek připínání nejrůznějších nařízení a malá lopata.
dostatečně reprezentovala a zároveň by poskytovala Toto tedy byla podoba a stručné dějiny staré
dostatečný prostor pro výkon městské správy. Prozatím lhenické radnice, která stála na náměstí od druhé
však zůstal tento návrh pouze na papíře, takže stará poloviny 16. století a v roce 1814 (respektive 1815)
„velice sešlá“ radnice stále plnila svou funkci. uvolnila místo radnici nové, jejíž výročí si tento rok
Starou lhenickou radnici nelze v žádném případě připomínáme.
srovnávat s honosnými a reprezentativními radními
domy, které známe z této doby z okolních královských Mgr. Tomáš Hunčovský
měst či větších měst poddanských (např. České
Budějovice, Prachatice, Sušice, Písek, Kašperské Hory Použité prameny a literatura:
atd.). Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo pouze SOkA Prachatice, Archiv města Lhenice, inv. č. 14, sign. II-8
o prostou jednopatrovou budovu, složenou přibližně (inventář obecního majetku z roku 1749) SOkA Prachatice, AM
Lhenice, inv. č. 21, sign. II-15 (obecní kronika z let 1837-1911)
z pěti místností. Vstupní dveře do radnice byly SOkA Prachatice, AM Lhenice, inv. č. 22, sign. II-16 (radní protokol
opatřeny řetězem, což mělo zabránit vstupu z přelomu 18. a 19. st.) SOkA Prachatice, AM Lhenice, inv. č. 198,
nepovolaných osob. Na tomto místě je třeba uvést, že sign. II-192 (obecní účty a inventář z roku 1800) SOkA Prachatice,
lheničtí měšťané se jinak ve svých domech zpravidla AM Lhenice, inv. č. 207, sign. II-201 (obecní účty z roku 1815)
nezamykali, protože pokud by tak učinili, dávali by tím SOkA Prachatice, AM Lhenice, inv. č. 649, sign. III-C-1, kart. č. 3
nepřímo najevo, že se v jejich „počestné“ obci nacházejí (renovace členů městské správy z let 1704-1814) SOkA Prachatice,
AM Lhenice, inv. č. 667, sign. III-F-6, kart. č. 5 (spisový materiál
zloději a že tím pádem pochybují o poctivosti svých ke stavbě kašny a nové radnice, přelom 18. a 19. století) BŮŽEK,
sousedů. Vstup do radnice však byl určen pouze pro Václav a kol., Společnost českých zemí v raném novověku.
osoby, které se podílely na správě městečka. Navíc Struktury, identity, konflikty, Praha 2010. van DÜLMEN, Richard,
se uvnitř nacházela městská privilegia – klíčové Kultura a každodenní život v raném novověku (16.–18. století),
dokumenty, které vymezovaly právní status městečka. Vesnice a město, II, Praha 2006. KALISTA, Zdeněk, Století andělů
a ďáblů: jihočeský barok, Jinočany 1994. KINDLMANOVÁ, Marie,
A přestože se jednalo již o omšelou budovu, Lhenice a vesnice k nim příslušné, Lhenice 1937. STARÝ, Václav,
v symbolické rovině zaujímala stále nejvýznamnější Lhenice – zahrada jižních Čech (1283-1983), Lhenice 1983.
místo mezi ostatními stavbami, proto nemohli radní
riskovat, že by se kdokoliv volně procházel v jejích
prostorách, což by okamžitě degradovalo její význam.
9