Page 13 - Chytrý zpravodaj - Koryčany 2 2021
P. 13

tedy prvním písemným svědectvím o existen-  pečetí a  s  pečetěmi svědků se  dochova-
        ci našeho města. Tehdy však šlo o pouhou   la rovněž v originále a je uložena v archivu
        ves, jak dokládá latinské označení „villa“.   olomoucké metropolitní kapituly spravované
        Význam Koryčan ale výrazně vzrostl hned   olomouckým pracovištěm Zemského archi-
        v následujících desetiletích, kdy byl jejich pá-  vu v Opavě. Mimo jiné v ní Sabina z Koryčan,
        nem Bernard z rodu pánů z Cimburka. Ten   v latinském znění „de Koriczcan“, vypočítává
        si nedaleko od nich ve 30. letech 14. stole-  své pohledávky, které měla u různých osob.
        tí začal budovat hrad Cimburk, který dostal   Mezi nimi figuruje také Hermann, koryčanský
        stejné jméno jako předchozí Bernardovo sídlo   fojt, kterého tak můžeme považovat za první-
        u Městečka Trnávky, směněné někdy kolem   ho jménem známého obyvatele Koryčan. Kdy
        roku 1330 s pány z Lipé za střílecké panství.   Sabina přesně zemřela, nevíme, mrtva ale
        Bernardovou druhou manželkou byla Sabina   byla určitě už o dva roky později. V té době
        z mocného českého rozrodu Vítkovců, přes-  už nepochybně v Koryčanech stál také sva-
        něji jedné z jeho odnoží píšící se podle dneš-  tostánek, neboť k roku 1357 je v pramenech
        ního Sezimova Ústí. Dokládá to i její pečeť,   zmíněn poprvé zdejší farář, byť ten bohužel
        na níž měla polcený štít se znamením růže   beze jména.
        a s trojím cimbuřím převzatým z manželova
        erbu. O tom, že Koryčany v té době nebyly   V dosavadní literatuře o Koryčanech a jejich
        již  jen  nevýznamným  sídlem, svědčí sku-  dějinách, zejména populárního charakteru,
        tečnost, že Sabina si podle nich zvolila svůj   se  objevují různá data označená jako první
        přídomek „z Koryčan“. A právě díky ní Ko-  písemná zmínka o našem městě a nejčastě-
        ryčany po čtvrtstoletí mlčení opět vystupu-  ji je uváděn rok 1131. V tomto případě však
        jí v písemných pramenech, tentokrát ale už   jde o dvojí omyl. Dodnes dochovaná perga-  Lucemburského z roku 1321 a Sabiny z Ko-
        jako  městečko,  latinsky  „oppidum“.  Stalo   menová listina olomouckého biskupa Jindři-  ryčan z roku z 1349 jsou s ohledem na první
        se tak v roce 1349, a to hned dvakrát. Na za-  cha Zdíka, v níž biskup vypočítává majetek   výskyt názvu Koryčan jako vsi a městečka
        sedání zemského soudu v Olomouci 7. února   olomouckého kostela, nemá uvedeno vro-  nezpochybnitelné.  Koryčany  si tak mohou
        převedla Sabina na svého nevlastního syna   čení a původně se skutečně soudilo, že byla   v červnu tohoto roku hrdě připomenout vý-
        Alberta z  Tovačova 300 hřiven, které měla   vydána v roce 1131. Avšak již před více než   ročí 700 let od okamžiku, kdy se jejich jmé-
        zapsané na  Koryčanech, což bylo zanese-  půlstoletím převážil v historické obci názor,   no poprvé objevuje v písemných pramenech,
        no do teprve před rokem založeného svazku   že je o deset let mladší, tedy že byla sepsána   stejně jako již zakrátko, v roce 2024, výročí
        zemských desk latinským zápisem, v němž   až v roce 1141. Obsahuje výčet několika de-  675 let od doby kdy již nepochybně požívaly
        je název Koryčan uveden v podobě „Corzyc-  sítek lokalit na Moravě, pro něž se tak tento   statusu městečka, spojeného přinejmenším
        zan“. O měsíc později, 2. března 1349, ne-  dokument stal první zmínkou pro jejich exis-  s právem konání trhů pro své obyvatele i nej-
        chala Sabina sepsat v Olomouci svou závěť.   tenci. Koryčany však mezi nimi určitě nefigu-  bližší okolí.
        Pergamenová listina s přivěšenou Sabininou   rují. Naopak výše uvedené listiny krále Jana       Karel Müller






        30. výročí odchodu okupačních

        sovětských vojsk z Československa




        Dohoda o odsunu sovětských vojsk z území   Jednání se však nakonec podařilo úspěšně
        bývalého Československa byla podepsána   dotáhnout až do finální fáze a poslední sovět-
        v Moskvě 26. února 1990 Václavem Havlem   ský vojenský transport odjel z Českosloven-
        a Michailem Gorbačovem. Jednání o odcho-  ska 21. června 1991. Koncertem 24. června
        du okupačních sovětských vojsk se  sovět-  v naplněné Sportovní hale v Praze vyprováze-
        skými generály nebyla vůbec jednoduchá.   la okupanty hudební skupina Pražský výběr
        Odsun tak velkého počtu vojáků a vojenské   se speciálním zahraničním hostem Frankem
        techniky z našeho území představoval velmi   Zappou.
        komplikovanou záležitost.
                                            Poslední  sovětský voják,  tehdejší velitel
        Počty z roku 1990: 73 500 vojáků, 44 300   střední skupiny sovětských vojsk generálplu-
        občanských pracovníků a rodinných přísluš-  kovník Eduard Vorobjov, odletěl z  Česko-
        níků, 1  220 tanků, 2  505 bojových vozidel   slovenska 27. června a odchod okupačních
        a obrněných transportérů, 1 218 zbraní dě-  sovětských vojsk znamenal velký historický
        lostřelectva a 222 bojových letounů a vrtul-  přelom. Je velmi důležité si i tuto významnou
        níků.                               událost trvale připomínat.

                                                                Zdeněk Horenský
                                                                                                                     13
   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18