Page 46 - JK070820
P. 46
Z HISTORIE Jesenický kurýr
Jesenický Monte Cristo
aneb kdyby Alexandre Dumas jenom
tušil…
Krumlovský žalářník starý Johan pomalu otevřel
těžká dvířka na stropě hladomorny a vhodil do ní
skývu tvrdého žitného chleba. „Vody tam má ten
zbojník dost a dost, vždyť je kartouza z polovi-
ce zaplavená,“ pomyslel si a rychle dvířka při-
bouchl. „Líto mi ho není, kacíře. Upálit by ho měl
náš pán Oldřich, neznaboha jednoho. Sám sice
v pošetilosti své chvíli sluchu těm bludům do-
přál, takové nesmysly o království božím na zemi
a rovnosti všech lidí. Dobře že pán náš rychle vy-
střízlivěl a otočil se k těm bláznům zády. Jak se
to směšně nazývají, husité či tak, po tom kacíři,
co ho upálili v Konstanz. To je ale divná doba.“
Tímto i jiným mudrováním si žalářník krátil cestu
z dolní věže ke svému domku na horním nádvoří,
do tepla a k pořádné večeři. Však se na ni tolik
těšil!
Kdo byl onen nešťastník uvězněný v hladomorně
Krumlovského hradu? Onen neznaboh a kacíř?
Ano, náš hrdina, Mistr Jan s přídomkem z Jese-
nice, jak je historicky doložen mnohými slavný-
mi historiky počínaje Františkem Palackým. Ti
všichni potvrzují jako místo jeho narození právě všech tehdejších mocných. Dokázal se postavit
králi, císaři ba i samotnému papeži.
naši Jesenici a činí z něj nejslavnějšího rodáka.
Synek nevolníka z malé vísky při Praze měl jis-
Muž, jehož osudy předčí ty nejdobrodružnější
představy Alexandra Dumase, který, kdyby je- tě svůj život nalinkovaný tvrdým feudálním řá-
dem. Vzepřel se mu a v kontextu zmatené doby
nom tušil, sepsal by jistě román mnohem napí- zmizel do velkého města Prahy, kde se přihlásil
navější než Hrabě Monte Cristo či Tři mušketýři. ke studiu obojího práva na Pražské univerzitě.
A ani by si nemusel tolik vymýšlet…
Brzy se stává bakalářem a odchází na další stu-
Ale nejenom to. Jan Jesenický byl brilantní práv- dia na nejstarší univerzitu Evropy, do Bologni. Ta
ník ovlivňující chod Království českého po celý byla na konci 14. století útočištěm mnoha evrop-
počátek 15. století a tím vlastně i dějiny evrop- ských volnomyšlenkářů ctících učení anglické-
ské, z jehož pera vzešel text Dekretu kutnohor- ho reformátora Johna Wickleffa. Ten spatřoval
ského, dokumentu zcela zásadního významu příčinu celkové mizérie doby v marnotratnosti
pro vývoj vzdělanosti ve střední Evropě. Dnes a rozmařilosti církve, zejména pak v životě jejích
je na něj nahlíženo mnohem kritičtěji, ale v době hodnostářů. Právě zde se mladý student z Čech
svého vzniku přispěl k radikalizaci Pražské uni- s těmito myšlenkami důkladně seznamuje a při-
verzity, a i k založení vysokého učení v Lipsku. jímá je za vlastní. Vybaven již magisterským titu-
Byl jedním z hrstky intelektuálů, kteří svým dílem lem doktora obojího práva, ius uterque doctor,
připravili ideologické zázemí jak učení Husovu, vrací se zpět do Čech. Zde se ihned seznamuje
tak poté i následnému výbuchu husitské revolty. se svým velkým vzorem, Janem Husem. Spolu
Za svoje přesvědčení podložené dokonalou zna- vytváří nerozlučný tandem, kdy Hus káže, píše,
lostí obojího práva, zejména pak práva kanonic- přednáší a učí na universitě a Jan Jesenický vše
kého, neváhal bojovat, a to i s mečem v ruce. Žil upravuje tak, aby nic z toho nebylo napadnutelné
životem dobrodruha, neobyčejného vzdělance a bylo právně bezvadné. Stává se tak Husovým
vrcholného středověku, přítele i nepřítele téměř právním zástupcem, advokátem. Když papežská
46 • Jesenický kurýr • červenec–srpen 2020 www.mujesenice.cz