Page 19 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice č. 2/2022
P. 19

peci pak 11 000 cihel. Odměna činila 7,80 korun za 1 000 kusů, ale roku 1908 byla zvýšena
       na 8,40 korun. Poslední pec z 12 000 cihel byla vypálena roku 1911. Tím končí dosud známé
       písemné prameny o této nejstarší fryčovické cihelně a tím i naše informace o rozsahu výroby
       cihel nejen v ní, ale i v dalších cihelnách obecně. Za více než 35 let bylo v příslušné cihelně
       vypáleno  podle  neúplných  záznamů  více  než  410 000  cihel.  Doplníme-li  odhadem  údaj
       na dvojnásobek, představuje to 800 000 cihel, k jejichž výrobě bylo potřeba zhruba 3 000 m²
       hlíny.  Při  odběru  hlíny  ve  vrstvě  kolem  2  m  to  znamená  plošnou  výměru  zhruba  1 500  m²,
       tj. 30 x 50 m, což zhruba odpovídá místní situaci.
              Podle dochovaných záznamů bylo ve třech pecích nejvíce cihel vypáleno r. 1901, celkem
       47 995 cihel (14 498, 15 347, 18 150). Předtím ještě r. 1882 kolem 45000 cihel, vypočteno podle
       platů cihlářů.
              Ojediněle byly cihly páleny pro vlastní potřebu i jinými. Proto v pokladní knize rolníka
       Jana Matuly jsou v letech 1898 a 1899 uváděny platy cihlářům Mertovi, Šubrtovi a Zahradníkovi,
       v celkové  sumě  169,  60  zlatých,  čemuž  odpovídá  výroba  44 390  cihel.  Spolu  s přikoupenou
       cihlou  od  Kuběny  (5  000)  a  od  Kubláka  (2 000)  bylo  spotřebováno  na  stavbu  této  rolnické
       usedlosti 51 390 cihel.
              Závěrem  snad  ještě  poznámku,  že  pro  plánovanou  stavbu  železnice  z Ostravy  (přes
       Fryčovice)  do  Kozlovic  byly  zajišťovány  nejen  cihly,  ale  i  říční  štěrk.  Ve  Fryčovicích  jeho
       navážku organizoval bývalý starosta Josef Šindler a platil za to obci 100 zlatých ročně. Podle
       zápisků Josefa Kubláka bylo na hromady jen na jeho pozemcích navezeno od listopadu 1899
       do konce února 1900  861 fůr štěrku, tj. kolem 600 m³, denně od 14 do 33 fůr.


       Zdroje:
       1. Cihelny v moravském Pobeskydí, Těšínsko 2/1993, Jaromír Kublák
       2. Rozličné poznamenání a památky obce Fryčovice 1762 - 1870
       3. Hlavní kniha Rol. záložny fryčovicko-ptáčnické 1869 - 1871, se zápisky Josefa Kubláka
       4. Pokladní kniha Jana Matuly z Fryčovic 1877
       5. Cihelní pec Josefa Kuběny z Fryčovic 1899 - 1929
       6. Soukromý archiv Jaromíra Kubláka
                                                                                                    Aleš Konečný









                                 Oprava k příspěvku k Tříkrálové sbírce:
       V posledním příspěvku s výsledky Tříkrálové sbírky došlo omylem k záměně jména v jedné
       z  kolednických  skupinek.  Skupina  paní  Simony  Dostálkové  koledovala  v  tomto  složení:
       Stázinka Kalusová, Adámek Filípek a Štěpánek Kublák.
       Omlouváme se a děkujeme za pochopení.








                   FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ  č. 2/2022                                                           19
   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24