Page 18 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice č. 2/2022

Zprvu si snad i po zrušení roboty roku 1848 mohli stavebníci vypalovat cihlu pro vlastní
potřebu celkem svobodně, ač ojedinělé žádosti nalézáme i z těch dob. Později byla tato výroba
upravena říšským zákonem z 15. 3. 1883. Zvláště od té doby se ve spisech okresního hejtmanství
setkáváme se vzrůstajícím počtem žádostí o povolení k pálení cihel ať pro živnostenskou výrobu
na prodej, nebo pro vlastní potřebu. Podle obecních účtů bylo roku 1875 ve Fryčovicích
zaplaceno Josefovi Nevludovi za 600 cihel 7 zlatých na stavbu mostu a roku 1877 odebráno
na stavbu špitálu od Jana Merty 18 100, od Jana Žáčka 400 a od Josefa Kubláka 7 000 cihel.
O povolení cihelny žádal však pouze Josef Kublák, a to teprve 25. 8. 1892; dostal jej již 29. 9.
téhož roku.
Povolení polní cihelny Josefa Kubláka je v tomto případě ještě stručné a zní:
Ziegelerzeugung des Josef Kublák in Frytschowitz. Na Vaše podání de praes. 25. 8. 1892 se Vám
na základě výsledku komisionálního jednání dne 16. září konaného podotýká, že nepředloží
žádných námitek ku zařízení a upotřebení cihelny polní na parcelách č. 2 256, 2 257, 2 258
ve Fryčovicích. Zároveň jste povinen dělníky tam zaměstnané u úrazové pojišťovny v Brně
a u nemocenské pokladny okresní v Místku ohlásiti. Kdyby se časem jaké vady ze stanoviska
živnostenského a stavebního řádu neb zdravotní policie vyskytly, jste povinen dotyčným
zde úředním nařízením vyhověti. Komisionální útraty, v obnosu 4 zlaté, 66 krejcarů vyrůstlé
a kolek 50 krejcarů na protokol buďtež do 14 dnů sem předloženy. Proti tomu výnosu jest volno
odvolání na vys. c. k. moravské místodržitelství do 14 dnů zde úředně podati.
Kromě Kublákovy cihelny vznikly ve Fryčovicích především ještě dvě cihelny, a obě byly
vybaveny strojově. Jedna na pozemcích Josefa Kuběny (nyní čp. 315) za křižovatkou u silnice
do Staříče, druhá na pozemcích Kublákova souseda Ludvíka Nevluda (nyní čp. 248). Obě zanikly
někdy ke konci první republiky. Jejich zbytky rekultivovalo JZD, takže stopy po nich zanikly.
Žádost Josefa Kuběny o povolení cihelny je datována 16. 3. 1899. Komisionální ohledání
na místě samém ve Fryčovicích se konalo již 11. 4. a z povolení cihelny odešlo 14. 4. 1899. Roku
1912 prováděla Mostecká uhelná společnost zkušební vrt v bezprostřední blízkosti této cihelny,
a to přivedlo r. 1923 Josefa Kuběnu ml. k myšlence využít zde ucházejících plynů k zařízení
a vytápění sušárny cihel, tím i k rozšíření výroby. K tomu účelu byl mu vystaven 6. prosince
1923 živnostenský list. Bylo ovšem třeba řešit také otázku vlastní výroby cihel. Od 12. 5.
do 15. 8. 1926 byl uveden do provozu údajně ruční lisovací stroj. Podle protokolu z 31. 5. 1926
všechny práce s tímto strojem vykonával majitel sám. Žádost o využití vrtných zemních plynů
k sušení cihly je ze 4. 9. 1925, předběžné jednání o tom na okresní politické správě v Místku bylo
17. 10. a komisionální ohledání místa 13. listopadu 1925. Další žádost je z 8. prosince 1925.
Lisovací stroj byl znovu uveden do provozu 19. 1. 1927. Povolení k používání parního stroje je
datováno 11. 5. 1928. Byl uveden jako lokomotiva o výhřevné ploše 10 m² a přetlaku 10 atm.
Podle kolaudačního protokolu z 23. 5. 1929 byla schvalována i dvoukomorová cihelní pec
a komín 15 m vysoký. V následujících letech však proběhla velká hospodářská krize a odbyt cihel
značně poklesl, takže cihelna se nemohla rozjet na plno.
Cihelna Ludvíka Nevluda byla ke konci 20. let vybavena rovněž lisovacím zařízením
na pohon benzínovým motorem. Výroba v ní byla ukončena ještě před druhou světovou válkou.
Neúplné záznamy o rozsahu výroby v takových cihelnách máme jen z cihelny Josefa
Kubláka. Odbyt cihel na vesnici nebyl velký a znamenal, že postupně byly i pece zakládány
menší. Proto r. 1907 se v první peci vypálilo 10 200 cihel (z nich se prodalo 10 016), ve druhé

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 2/2022 18