Page 16 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022
P. 16

Když viděla, co v kleci je, zvolala: „Nechci.“ Přišla ke kleci, odstranila háček a z klece
       vyběhl nádherný běloocasý tvor – v celém parku nejkrásnější.

              Zklamaný nápadník ji odmítl a od té doby se pasou jelenci běloocasí volně na stráních.
       Tento nový druh byl jejím největším bohatstvím.
       3.     Bylo – nebylo. Tam, kde se rozkládají fryčovické lesy, bohatstvím jelenců oplývající, žila

       pyšná královna, jež slula svými dlouhými bílými vlasy.
       Za chotě si vyvolila celému fryčovickému panství známého lovce z dlouhých strání. Mělo to však
       háček. On ji odmítl, řka: „Nechci Tě!“

              Královny se to však dotklo. Zavřela lovce do klecí, aby neutekl. Připravila mu nápoj, který
       když lovec vypil, způsobil, že se proměnil v jelence. Ale ne tak ledajakého! Díky nápoji obohatil
       přírodu o nový druh – jelence běloocasého.

       4.     Bylo  –  nebylo,  dávno  tomu  ve  Fryčovicích  žil  král  s královnou.  Jednou  se  královna
       procházela kolem hradních fryčovických klecí, kde byli zavřeni jelenci běloocasí. „Nechci vás
       nadále vidět trpět zavřené, proto vám dám volnost a vrátím vás do bohatství přírody. Část lesa
       zvaného obora bude váš domov.“

              Byl v tom ale háček. Klíče od klecí vlastnil král, který je ztratil při projížďce na koni
       na stráních.
              Královna  dala  vyhlásit:  „Odměnu  získá  ten,  kdo  klíče  najde.  Toho  ocením.“  Klíč  byl

       nalezen, nálezce oceněn a jelenci běhají na svobodě v oboře dodnes.

       A přidám ještě text z naší knihy – text Nikoly M., vloni žákyně 7. třídy, dnes již studentky prvního
       ročníku víceletého gymnázia.

       Legenda jelenců a obory Fryčovic
              Kdysi  dávno  žila  královna  Klárka  Fryčovická.  Milovala  zvířata,  přírodu  a  lesy.  Její
       Fryčovické  království  vzkvétalo,  ale  chybělo  útočiště  pro  zvířata.  Nechtěla  zavírat  zvířata
       do klecí, chtěla, aby měla volnost. Rozhlásila po celém království, že ten, kdo vymyslí, kam

       vypustit zvířata, dostane bohatou odměnu. A tak se hrnuly nápady, ale každý měl nějaký háček.
              Až jednou přišel do království mládenec. Představil se: „Mé jméno je Karel a mám nápad,
       jak  nechat  zvířata  volně  žít.“  Když  si  Klárka  vyslechla  jeho  nápad,  souhlasila.  „Postavíme

       oboru,“ řekla.
              O pár měsíců později byla obora hotová. Zvířata byla spokojená a s nimi i Klárka. Chtěla
       Karla odměnit bohatstvím, jenže odmítl a jen dodal: „Nechci bohatství, chci vás za ženu.“ Druhý

       den se chystala svatba. Klárka si brala Karla.
              Žili si spokojeně, jednou po snídani však přiběhl myslivec a řekl: „V oboře máme nový
       druh jelenců!“ Celé království se jelo podívat. Jelenci běhali po stráních a zvedali své bílé ocásky.

       Od toho okamžiku se začalo jelencům říkat běloocasí. A ti tady žijí dodnes.
       Celou knihu si můžete prohlédnout a přečíst na www.zsfrycovice.cz
                                                                                za zúčastněné Mgr. Petra Strnadlová






                   FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ  č. 1/2022                                                           16
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21