Page 6 - Chytrý zpravodaj - Chomutov 01 2022
P. 6

téma

























         Podnikatelka, těhotná,




         rváč i kráska.





         Ne každý bezdomovec je opilec a feťák









         Do zarostlého areálu kus od centra města vstupujeme z Vodní ulice. Překonáme panely hradící cestu
         automobilům a po rozbitých chodnících, možná dříve silnicích, pokračujeme do prostoru plného
         křovin a odpadků. Jsme čtyři, tři pracovníci oddělení terénní sociální práce a já, novinářka radničního
         tisku. Jdeme za bezdomovci, krátce před Vánocemi jim neseme potravinovou pomoc.

           Námi navštívený areál je pouze   sek dál křeslo. Dole nikdo není.   nosti o velikosti asi dvacet metrů   usuzuji, že fetují. O tom nemluví,
         jednou z několika lokalit, kde se   Teď už jsou jen nahoře, dole prý   čtverečních je přítmí, snad chladněji   takže je to spíše má domněnka. Ráda
         bezdomovci nacházejí pravidelně.   bylo moc myší. Musíme vystoupat   než venku, bordel. Muž je poměrně   bych se mýlila. Samozřejmě se ptám,
         Protimluvem tu bezdomovci mají   po holých betonových schodech   slušně oblečený. Jde si k nám pro   proč nevyužije už tolikrát nabí­
         své domovy. Je zima, pár stupňů   bez zábradlí. Chodba v horním   nějaké potraviny a vodu. Na posteli   zené pomoci, aby nemusela být na
         nad nulou. Po několika metrech   patře je poměrně čistá, všude je   sedí jeho družka. Mimo jiné mi říká,   ulici. Může jít do azylového domu.
         se dostáváme k budově, dříve   silný zápach. V místech, kde bývaly  že jí je čtyřicet a je těhotná. V třes­  Nechce.
         zřejmě kancelářské. V jejím okolí   dveře do místností, jsou většinou   kuté zimě sedí v lehké mikině, nohy   Nechce ani její druh. Jo, jo, na
         je nepořádek, v přízemí budovy   pověšené hadry nebo opřené desky.  v ponožkách spuštěné na zmrzlé   nějaké bydlení se zeptá. Ano, pro
         také, všude vymlácená okna, rámy,   Hned za prvním kusem dřeva pře­  betonové podlaze. „Není mi dobře,   občanku si na úřad zajde. Jistě, skočí
         dveře, jen holá stavba. U vstupu je   bývá pár. Jsou spolu dlouhá léta. Před   mám kašel,“ říká a nasazuje si respi­  i do denního centra pro teplé oble­
         poměrně zachovalá sedačka, o kou­  devátou ráno jsou vzhůru. V míst­  rátor pod nos. Prac ovníci ji motivují,   čení. Plané sliby rezonují prostorem.
                                                              aby vyhledala lékaře. Je asi v pátém   Za potraviny poděkují, slušně se
                                                              měsíci, neví přesně, kdy bude rodit.   s námi loučí.
                                                              Čeká osmé dítě, rovnou ho nechá
                                                              v porodnici. Prý už je tam domlu­  PODNIKATELKA
                                                              vená. Odsouzeníhodné? Možná pro   S DĚRAVÝMI KAMNY
                                                              toho, kdo vidí život černobíle. Jenže   Míříme ke dveřím na konci
                                                              takový ten její není, je temně pestrý   chodby. Ano, dveřím. Jediným v bu­
                                                              jako málokoho. A zatraceně těžký.   dově. Ale v pantech nejsou, otevírají
                                                              Dozvídám se, co všechno prožila   se těžko. „Včera mi je rozbili po­
                                                              jako mladá ve své rodině. Jaké para­  licajti. Nebyla jsem doma a oni tu
                                                              doxy jí osud připravil. Jak trnitá byla   někoho hledali. Tak mi je vyrazili,“
                                                              cesta směrem na ulici. A proti tomu   vítá nás žena v bundě a pantoflích.
                                                              jak vlastně málo trnitá je nyní. Vše,   Tu jsme asi zrovna z postele vytáhli.
                                                              co říká, konstatuje. Nestěžuje si. Jsou   Jde si pro potraviny a zve nás dál.
                                                              spolu na ulici řadu let, tady bydlí asi   Do malinkaté místnosti s chodbič­
                                                              od května. Druh se stará, jak může.   kou. Všude hromada věcí, ale celkem
                                                              Ona má důchod. Z toho platí výživné   uklizeno, pěkně zařízená postel a na
                                                              na své děti. Podle hromádky jehel   poličce vánoční výzdoba. Její situace

        6 | téma
   1   2   3   4   5   6   7   8   9   10   11